Článek
Ach ty zorničky
Kontrola zorniček se opravdu dělá. Ale v nemocnici. Doma to nemá smysl. Proč?
- Vyšetření má svá pravidla, jako třeba svícení do oka baterkou či výchozí stav (pacient se dívá do dálky, aby se vyloučila akomodační reakce – tedy přirozené zmenšení zorniček při zaostření na blízké předměty). Nestačí tedy pouze kouknout do obou očí a nechat se falešně uklidnit, když nic divného nevidíte.
- Doma nedokážeme odhalit malé odchylky velikosti, které jsou však počínajícím příznakem závažného stavu.
Anizokorie
Věděli jste, že až 20 % lidí může mít už od narození různě velké zorničky a je to tedy u nich zcela normální? Takový člověk by po úrazu jeho kedlubny strávil v čekárně na urgentním příjmu svoje mládí.
Nebezpečné stavy se neprojeví hned
Epidurální či subdurální hematom nebo jiné mozkové krvácení, otok mozku – všechny tyto vážné stavy mohou mít tzv. „lucidní interval“, který může trvat i hodiny. Člověk se zdá být v pořádku, zorničky jsou víceméně symetrické, a přitom tlak v mozku pomalu narůstá. Domácí kontrola je v tuto dobu falešně negativní – nic nenajdete, ale stav se plíživě horší.
Když to pozná i laik, bývá pozdě
V momentě, kdy je na první pohled vidět, že zorničky nejsou symetrické nebo že vypadají jinak/divně, bývá již celkový stav postiženého hodně vážný (má poruchu vědomí, je zmatený, dezorientovaný, má problémy s motorikou jedné půlky těla…). A do takového bodu se nechcete dostat. Dotyčný nebožák by vám totiž velice poděkoval, kdyby v této fázi už ležel na operačním sále, a ne u vás v obýváku na gauči.
Jak tedy včas poznat, že je to vážné
Nechte zorničky zorničkami a závažnost otřesu mozku posuzujte raději podle stavu zraněného nešiky. Vždy se zaměřte na:
- možnou ztrátu paměti na úraz – pokud si aktér na svůj kaskadérský kousek nepamatuje, je dobré mu zavolat záchranku,
- změnu chování – zvrací opakovaně po úderu do hlavy? Usíná, i když k tomu není vhodná denní doba? Chová se divněji, než je u něj normální? Volejte 155, je to lepší volba nežli ráno volat koronera,
- jakékoli bezvědomí (i jen pár vteřin) po úrazu – to, že se mozek na chvíli vypnul a restartoval, není v pořádku. Takže i když svědci popisují, že ležel na chodníku fakt jen chvíli, ale zato vypadal jako adept na dárce orgánů, nechte dotyčného zkontrolovat v nemocnici.
Zhoršení i 24 hodin po úrazu
Mozek si tvorbou otoku dokáže dát na čas. Závažný stav dokáže vytvořit i za 24 hodin. Takže to, že je teď Franta po nárazu do otevřených kovových dveří v pořádku, ještě neznamená, že si to za pár hodin bude pamatovat. Proto se vyplatí na úraz hned nezapomenout a při jakékoliv změně chování, vědomí či paměti nechat nešiku zkontrolovat lékařem.
Můžu ho nechat usnout?
Možná se vám teď honí hlavou, jak dotyčného nebožáka udržíte 24 hodin bez spánku, protože ztráta vědomí se ve spánku poznává vcelku špatně. Odpověď zní: nemusíte praštěného člověka ještě více trápit, můžete ho nechat vyspat. Je však dobré čas od času ověřit, zda opravdu jen spí, nebo zda je s jeho vědomím něco špatně. Co 2–3 hodiny ho probuďte. Nestanete se tak sice jeho nejoblíbenějším kamarádem a pravděpodobně vás několikrát pošle do patřičných míst, ale i to je vlastně skvělá zpráva – znamená to totiž, že pokud dokáže nadávat, jeho mozkové funkce stále fungují a jeho kremace se tak pro dnešek odkládá.
Shrnutí:
- Zorničky nechte na doktory.
- Pamatuje si na úraz? Není po úrazu divný? Nebyl chvíli v bezvědomí?
- Stav se může zhoršit i za 24 hodin.
Zdroje:
- ERC guidelines 2025
- Práce anesteziologa
