Článek
Mýtus: Musím mu strčit něco mezi zuby, aby si nepřekousl jazyk
Nemusíte. A popravdě – ono vám to ani moc dobře nepůjde. Během celotělových křečí jsou často ve křeči i svaly žvýkací, takže pusu prostě neotevřete.
Chcete se tam i tak za každou cenu dostat a něco mezi zuby vložit? Tak to budete muset ty zuby rozbít. A věřte, že za tuhle péči vám pacient asi fakt nepoděkuje.
Dobrá zpráva je, že pacient i jeho jazyk to obvykle přežijí bez větších dramat.
Takže klacky, lžíce, vařečky i kladiva můžete zanechat doma.
Mýtus: Musím ho zalehnout a tím křečím zabránit
Ani tohle nemusíte!
První pomoc při křečích je vlastně hrozně jednoduchá – stačí počkat, až křeče skončí (viz níže).
Ono to zalehávání není úplně bezpečné a mnohdy si z něho odnese úraz jak postižený, tak zachránce. Křečující člověk totiž křeče neovládá a někdy má fakt velkou sílu. Takže jeho násilná imobilizace často poškozuje vazy a někdy láme kosti. A s takovouhle první pomocí by vás asi raději poslal domů.
Mýtus: Celotělové křeče jsou vždy způsobené epilepsií
Taky jste si to mysleli? Nejste sami, je to často zakořeněný mýtus.
Celotělové křeče ale mohou být způsobené například:
- epilepsií
- úrazem hlavy
- infarktem srdce
- elektrickým proudem
- otravou, třeba otravným plynem oxidem uhelnatým
Z toho vyplývá:
- Že je rozumné se (třeba jen na pár vteřin) před záchrannou akcí zastavit a rozhlédnout se (a nesáhnout na člověka pod proudem).
- Po křečích člověk nemusí normálně dýchat, protože může mít zastavené srdce.
Takže ne, křeče ≠ epilepsie.
Mýtus: Křečový záchvat vždy trvá jen pár vteřin
Většina záchvatů nebývá dlouhých. Ono je to totiž vcelku náročná fyzická aktivita, kterou tělo moc dlouho nevydrží. Navíc na tyto celotělové kreace tělo potřebuje dost kyslíku, kterého ale nemá dost- celotělové křeče si často nenechají ujít ani svaly dýchací. Takže celý stav trvá několik málo desítek vteřin.
I zde se však naleznou výjimky. Například u epileptiků mohou záchvaty následovat velmi rychle po sobě, což pak vyvolává dojem jednoho dlouhého záchvatu. Jak asi tušíte, tento stav by si opravdu zasloužil zavolání záchranné služby (a to i přesto, že jste se s daným člověkem předem domluvili, že mu sanitku volat nebudete.)
Mýtus: Po křečích stačí čekat, až se dotyčný sám probudí
Nestačí.
Protože křeče mohou být způsobené nejen epilepsií, ale třeba i infarktem, pamatujete? Takže odpověď zní ne- nestačí jen čekat a doufat v lepší zítřky.
Po křečích je potřeba postiženému buď:
- zaklonit hlavu a kontrolovat kvalitu jeho dechu
- nebo ho otočit na bok- když mu z pusy něco teče- a na boku kontrolovat jeho dýchání
Mýtus: U epileptiků nejde záchvatům předcházet
A světe div se – ono to jde.
Primární je správně nastavená léčba (což chce čas a trpělivost, bohužel to někdy trvá déle, ale výsledek stojí za to).
Pak jsou tu doporučení, která mohou snížit riziko záchvatů:
- vyvarovat se alkoholu
- vyhýbat se diskotékám se stroboskopy
- rychle blikající videohry nejsou úplně ideální
- dostatek spánku a minimum stresu — nejlepší doplňková antiepileptická léčba zdarma
Každý epileptik ví, co mu nedělá dobře. Tak se ho nebojte zeptat.
Mýtus: Celotělové křeče nemohou být způsobené vysokou horečkou
A to jste věděli, že mohou?
Febrilní křeče se mohou objevit u dětí od 6 měsíců do 6 let.
Dítko začíná křečovat při rychlém vzestupu teploty.
Pokud se to stane poprvé, první pomoc je stejná jako u ostatních křečových záchvatů:
- voláme záchranku
- křečím nebráníme
- po křečích kontrolujeme dýchání
Pokud odejdete od pediatra s diagnózou febrilních křečí, často dostanete doporučení, že horečce je dobré se v budoucnu vyvarovat. Jak?
- horečku podchytit hned při prvním vzestupu a zaléčit jí léky
- jako „záchranný lék“ mít v záloze Diazepam
Shrnutí
- křečím nebráňte
- po křečích kontrolujte dýchání
- křeče nemusí být jen epilepsie (může to být i infarkt)
- dávejte pozor i na sebe, abyste za chvíli nekřečovali taky
Zdroje:
- ERC guidelines 2025
- ZDrSEM – první pomoc zážitkem
- Studium 1. lékařské fakulty
