Hlavní obsah
Cestování

Pouť do Santiaga: Dobrodružství, které by měl člověk zažít alespoň jednou za život

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Guillermo Gavilla/Pixabay

Svatojakubská pouť je populární nejen mezi věřícími, ale také mezi cestovateli, milovníky přírody, dobrodruhy a lidmi hledajícími osobní výzvy a duchovní obnovu.

Článek

Svatojakubská pouť, známá jako Camino de Santiago, je jednou z nejznámějších poutních cest na světě. Tato cesta vede k hrobu svatého Jakuba, jednoho z Kristových učedníků, který je pohřben v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii.

Každý rok se na tuto pouť vydávají statisíce poutníků z různých koutů světa. Nejedná se však o jednu cestu, ale síť mnoha cesta vedoucích z různých míst, které se následně propojují a všechny končí na stejném místě v Santiago de Compostela. Cesty jsou různě dlouhé. Můžete si tedy vybrat cestu podle času, který na tuto pouť máte. Je samozřejmě možné vybrat si i nějakou delší trasu a začít třeba uprostřed.

Jak pouť probíhá?

Pouť můžete absolvovat pěšky, na kole, na koni nebo třeba i na plachetnici.

Ať už si vyberete jakoukoliv oficiální trasu, tak narazíte na velmi dobrou infrastrukturu celé pouti. V místě, odkud vycházíte, si zařídíte průkaz poutníka, kde budou vaše údaje a budete do něj po cestě sbírat razítka. Razítka musíte nasbírat dvě každý den, jedno vám dají na ubytovně, pokud budete spát v ubytovně pro poutníky, a další můžete získat v restauracích, kavárnách, obchodech apod. Pokud vám sbírání razítek připadá dětinské či obtěžující a na konci pouti nechcete obdržet certifikát o absolvování pouti, tak i tak razítka sbírat doporučuji, protože pouze s tímto průkazem se můžete ubytovat v ubytovnách pro poutníky, které jsou nejen zpravidla levnější než komerční hostely a penziony, ale na odlehlých místech mohou být i jedinou možností přístřešku. I když plánujete spát venku, tak určitě při nepříznivém počasí oceníte tuto možnost. Mnoho jídelen, restaurací a kaváren také nabízí zlevněné menu pro poutníky, a v tomto případě je také nutné se prokázat průkazem s razítky.

Spát tedy můžete v ubytovnách (někdy i klášterech) pro poutníky, které nejsou zadarmo, ale jejich cena se pohybuje v rozmezí 8-20 eur, někdy může být příspěvek dobrovolný a na pár místech dokonce dostanete i večeři. V ubytovně můžete strávit pouze jednu noc, pak musíte zvednout kotvy a přejít alespoň pár kilometrů do další. Problém s ubytovnami na některých místech je kapacita, kdy, abyste získali volné lůžko, musíte přijít včas, proto mnoho poutníků také spěchá. Tento problém je zejména u cesty z Francie a v létě u pobřežní trasy pouti z Porta. Lepší je tedy plánovat nocleh v méně známých ubytovnách.

Během cesty nesledujte Mapy.cz nebo Google Mapu, ale žluté šipky a žluté mušle v modrém rámečku. Pakliže vyrážíte z méně frekventované lokality a hodně vzdálené od Santiaga, tak oficiální značky potkáte zřídka. Cesta bude značená namalovanými žlutými šipkami na budovách, na cestě, silnici apod. Z tohoto důvodu je dobré chodit za světla. S orientací pomůže také web www.gronze.com, kde je detailně popsaná cesta každé etapy pouti (web je ve španělštině, ale prostřednictvím Googlu si stránku můžete přeložit). Tento web je užitečný i pro plánování noclehu, jelikož obsahuje nejen ubytovny pro poutníky, ale i komerční ubytovaní po cestě, navíc i s orientačními cenami.

Po cestě potkáte mnoho lidí, kteří se většinou chtějí družit, proto je pouť také tak populární. Mnoho lidí chodí do Santiaga se seznámit s novými lidmi a ne rozjímat. Pro někoho to může být až obtěžující. Ale pokud byste se rádi na pouť do Santiaga vydali a bojíte se, že půjdete samotní, tak se opravdu není čeho bát. Můžete se během prvního dne velmi snadno spřátelit a pokračovat v cestě s dalšími lidmi.

Jací lidé se pouti účastní?

Na této pouti potkáte lidi všech věkových kategorií a z různých koutů světa. Nejčastěji se jedná samozřejmě o Evropany či Američany (myslím tím obyvatele celého kontinentu, nejen občany USA) vzhled ke křesťanské tradici, ale na pouti je možné potkat sem tam i nějaké východní Asiaty, kteří pouť absolvují ze zvědavosti.

Avšak důvodem pro absolvování pouti pro většinu lidí (zejména z Evropy), alespoň co jsem já potkala, nebyly důvody náboženské a často ani spirituální či obdobné, ale byl to pouhý turismus. Je to dáno tím, že Camino de Santiago má nejen ve Španělsku velmi dobrou infrastrukturu a cesta je tedy velmi snadná oproti jiným trekům a pochodům. V létě si také můžete za levný peníz užít ubytování u moře atd.

Užitečně rady a tipy

Pokud se rozhodnete pouť absolvovat, tak velmi doporučuji si na ni vyhradit dostatek času. Mnoho lidí (záměrně nepíši poutníků) si totiž vyhradí jen velmi krátký čas a pak se musí držet pevně daného plánu a v podstatě si pak pouť úplně neužijí a musí spěchat, nemohou změnit plán trasy apod. To se však dost míjí se smyslem celé pouti a jedná se pak opravdu jen o trek do Santiaga. Jestliže máte méně času, tak raději zvolte kratší trasu a jděte ji s časovou rezervou, ať může jít spontánně a nemusíte mít do puntíku rozplánovaný „trek do Santiaga“.

Cílem pouti není fyzický výkon, i když třeba první dny budete mít pocit, že to náročné je a budete myslet hlavně na to. Postupem času si však zvyknete a cesta pro vás bude snazší. Samozřejmě u těch nejdelších tras (přes 800 km) se únava ke konci také projeví, ale tělo si opravdu zvykne, a proto je důležité si po pár dnech uvědomit, že cestaje cíl. Měli byste jít pomalu a cestu si snažit užít. Mnoho lidí se snaží rychle dorazit do cíle daného dne, a to je jejich hlavní meta, ale cílem by samozřejmě měla být samotná cesta.

Velmi důležité je si „správně“ sbalit. Mnoho poutníků má příliš mnoho věcí a těžké batohy, což je zbytečné a často jim to pak dělá problémy, a nakonec stejně skončí u toho, že mnoho věcí postupně vyhodí. Obzvlášť pokud jste žena, měla byste mít batoh co nejlehčí, protože denně 6-10 hodin nosit na zádech batoh těžší než 5 kg je příliš náročné. Nepotřebujete opravdu skoro nic. Sbalte trochu funkčního oblečení (je lehké a velmi skladné), funkční malý ruční, pláštěnku, lehký malý spacák, mini balení hygienických pomůcek (ano, i když jdete na měsíční pouť, berte si mini balení a vždy když vám dojde, tak si další dokoupíte), nabíječku, telefon a žabky nebo jiné lehounké pantofle, a to je opravdu vše, vše ostatní je nadstandard. Ani s jídlem a pitím bych to nepřeháněla a nosila jen tolik, kolik skutečně potřebujete. Čím lehčí batoh budete mít, tím více toho ujdete a můžete jít pomalu a cestu si vychutnávat, protože pokud jste v dobré kondici, tak ujít 30-40 km denně není takový problém, ale problém je mít tolik hodin na zádech těžké břemeno.

Velké téma spojené s poutí jsou puchýře. Abyste se jim vyhnuli je třeba mít dobrou obuv. Typ obuvi závisí na ročním období a na trase. Musí to však být obuv pohodlná a léty prověřená, určitě si nekupujte nové boty, pokud to tedy nebudou klasické tenisky. Nejpohodlnější jsou samozřejmě botasky, ale nehodí se pro každou trasu a už vůbec ne pro každé roční období. Když už se vám puchýř udělá, tak si na jehlu navlékněte nit, puchýř jehlou propíchněte a nit puchýřem provlékněte, pak konce nitě spojte uzlem, uděláte si tak drenáž, tekutina bude postupně odtékat a puchýře se velmi rychle zbavíte. Samozřejmě je předtím potřeba puchýř, jehlu a nit vydezinfikovat, ideální dezinfekcí Betadine, kterou koupíte po cestě v každé lékárně a mívají i mini balení. Tento proces dělejte po příchodu na ubytování, ať má puchýř čas se přes noc trochu zahojit. Je nutné pak puchýř obvázat obinadlem, aby vás chůze tolik nebolela a hlavně, aby se vám puchýř nezanítil. Pravidelně dezinfikujte a nit po dni odstraňte. Náplasti na puchýře moc nefungují. Ty jsou určené na drobné puchýřky s delším časem léčby. Nejsou udělané na puchýře, se kterými musíte ujít 30 kilometrů další den.

Dávejte také velký pozor na silnicích, jelikož v některých částech pouti vede trasa po silnici a již se stalo nemálo případů, kdy byl poutník sražen.

Určitě je také dobré pouť nekončit v Santiagu, ale dojít až do Finisterre (na konec světa), případně i do Muxii. Já osobně spirituálně konec pouti cítila až ve Finisterre, nikoliv v Santiagu.

Ať už se rozhodnete vydat na Camino de Santiago z jakéhokoliv důvodu, vězte, že tato pouť vám přinese mnohem více než jen fyzickou výzvu. Je to cesta plná setkání, objevování a osobního růstu. Každý krok, který uděláte, vás přiblíží nejen k cíli, ale i k sobě samým. Tak neváhejte, zvedněte kotvy a vydejte se na dobrodružství, které vám změní život. Buen Camino!

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatojakubská_cesta

https://www.gronze.com

https://www.elcaminoconcorreos.com/es/blog/cuantos-peregrinos-recorren-el-camino-de-santiago

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz