Článek
Když se řekne starověké Mexiko, většina lidí si vybaví Aztéky nebo Maye. Jen málokdo však zná národ, který vybudoval velká města dávno před jejich vrcholem, vytvořil vlastní písmo a zanechal po sobě jednu z nejpozoruhodnějších kultur amerického kontinentu. Říkali si Binnizá – lidé z oblaků. My je známe jako Zapotéky.
A právě jejich příběh patří k těm, které dokážou změnit pohled na dějiny Ameriky.
Město, které vyrostlo na vrcholu hory
Představte si, že stojíte na vrcholu hory vysoko nad údolím. Pod vámi se rozprostírá krajina dnešní mexické Oaxacy. V dálce se zvedají další pohoří a mezi nimi se vine mozaika polí, vesnic a měst.
Právě tady, ve výšce přes 1900 metrů nad mořem, se před více než 2500 lety začalo rodit jedno z největších center starověké Mezoameriky.
Jmenuje se Monte Albán.
Na první pohled není jasné, proč si někdo vybral právě vrchol hory. Voda byla dole v údolí, zemědělská půda také. Zapotékové ale neuvažovali jako dnešní urbanisté. Potřebovali místo, které bude viditelné ze všech stran a symbolicky spojí nebe se zemí.
Výsledek je dodnes ohromující. Celý vrchol hory byl uměle srovnán, vznikly terasy, chrámy, hrobky, observatoře i rozlehlá náměstí. Archeologové odhadují, že město bylo obýváno více než třináct století a patřilo k nejvýznamnějším centrům tehdejší Ameriky.
Přitom v době, kdy se v Evropě teprve formovaly první keltské kultury, už v Monte Albánu vznikaly monumentální stavby.
Zapotékové a zrod písma v Americe
Jedna věc však dělá Zapotéky mimořádnými ještě z jiného důvodu.
Pravděpodobně vytvořili jeden z nejstarších známých systémů písma na americkém kontinentu.
Na kamenných monumentech v Monte Albánu a starším sídlišti San José Mogote se objevují znaky staré více než dva tisíce let. Mnozí odborníci je považují za jeden z prvních skutečných písemných systémů v Americe. Zapotékové zaznamenávali jména vládců, data, významné události i náboženské informace.
Když se dnes mluví o vynálezu písma, většina lidí automaticky myslí na Mezopotámii, Egypt nebo Čínu. Jenže nezávislé systémy vznikly jen na několika místech světa – a Mezoamerika je jedním z nich.
Zapotékové byli u toho.
Nešlo však jen o písmo. Používali také propracovaný kalendářní systém. Stejně jako další mezoamerické civilizace pracovali s rituálním cyklem o 260 dnech a občanským kalendářem založeným na slunečním roce. Čas pro ně nebyl jen praktickou záležitostí, ale součástí náboženského řádu světa.
Proč si říkali lidé z oblaků
Ještě zajímavější je, jak sami sebe vnímali.
Podle jejich tradic nepocházeli z jeskyní ani od dávných předků. Věřili, že jejich původ je doslova nebeský. Označení Binnizá bývá překládáno jako „lidé z oblaků“.
Když zemřeli, vraceli se podle jejich představ zpět do nebe mezi své předky. Nebyl to jen poetický mýtus. Celý jejich svět byl propojen s představou, že mezi nebem, zemí a podsvětím existuje nepřetržitá komunikace.
Možná i proto působí Monte Albán tak zvláštně. Když na jeho hlavním náměstí stojíte brzy ráno a pod vámi se v údolí převalují mraky, skutečně máte pocit, že se nacházíte někde mezi zemí a oblohou.
Civilizace, která nikdy nezmizela
Zapotékové nezmizeli.
Když slyšíme o starověkých civilizacích, často si představujeme národy, které zanikly podobně jako obyvatelé antického Říma. Jenže v případě Zapotéků je situace jiná.
Dodnes žijí v mexickém státě Oaxaca statisíce lidí, kteří se k zapotéckému původu hlásí a mluví některým z mnoha zapotéckých jazyků. Jejich kultura přežila příchod Aztéků, španělskou kolonizaci i vznik moderního Mexika.
Je to podobné, jako kdyby dnes v Evropě stále existovala početná komunita lidí, kteří běžně používají jazyk starý více než dva tisíce let a navazují na tradice svých dávných předků.
Mnoho původních zvyků se dochovalo v místních slavnostech, řemeslech i náboženských tradicích, které dnes kombinují předhispánské a křesťanské prvky.
Svět, ve kterém měly ženy silné postavení
Právě v Oaxace se navíc dochoval jeden z nejzajímavějších společenských fenoménů celé Latinské Ameriky.
Na Tehuantepecké šíji, kde žije mnoho Zapotéků, hrají ženy tradičně mimořádně významnou roli v ekonomice i veřejném životě. Historici i antropologové dlouhodobě upozorňují, že zdejší společnost poskytovala ženám větší prostor a vliv, než bylo běžné v mnoha jiných částech Mexika.
Trhy, obchod i rodinné finance byly často v rukou žen. Někteří návštěvníci oblast dokonce označovali za matriarchát, většina odborníků však používá opatrnější formulaci a mluví spíše o neobvykle silném ekonomickém a společenském postavení žen.
Tradiční oděvy žen z Tehuantepeku se navíc staly symbolem mexické kultury a inspirovaly i slavnou malířku Fridu Kahlo, která je často nosila na veřejnosti.
Pro Evropana, který si předkolumbovské civilizace často představuje jako přísně patriarchální společnosti, je to překvapivý pohled.
Záhada jménem Monte Albán
A pak je tu otázka, která archeology fascinuje dodnes.
Proč Monte Albán zanikl?
Město prosperovalo přibližně třináct století. Pak začalo postupně ztrácet význam. Nešlo o náhlou katastrofu ani velkou válku. Zdá se, že politická a ekonomická moc se postupně přesouvala do jiných center regionu a obyvatelé odcházeli jinam.
Přesný důvod úpadku však dodnes neznáme.
Opuštěné hrobky později využívali Mixtékové, další významný národ Oaxacy. Celý region se stal mozaikou kultur, které spolu obchodovaly, soupeřily i spolupracovaly.
Někdy máme tendenci představovat si starověké národy jako izolované světy. Ve skutečnosti byla Mezoamerika překvapivě propojeným prostorem, kde se myšlenky, technologie i náboženské představy šířily na velké vzdálenosti.
Zapomenutí velikáni starého Mexika
Dějiny bývají někdy nespravedlivé. Některé civilizace se stanou součástí školních učebnic po celém světě, zatímco jiné zůstávají ve stínu.
Zapotékové přitom vybudovali velká města, vytvořili vlastní písmo, používali propracované kalendáře a zanechali po sobě kulturní dědictví, které je živé dodnes. Jejich příběh navíc ukazuje něco důležitého: dějiny Ameriky nezačínají Aztéky ani příchodem Evropanů.
Když první Španělé vstoupili na území dnešního Mexika, Zapotékové už měli za sebou více než dva tisíce let historie.
Možná právě proto stojí za to si je připomenout. Nejen jako dávnou civilizaci ukrytou v horách Oaxacy, ale jako národ, jehož potomci žijí mezi námi dodnes a který významně přispěl k dějinám amerického kontinentu.
Zdroje:
https://www.gob.mx/inpi/articulos/etnografia-del-pueblo-zapoteco-del-istmo-de-tehuantepec-binniza
https://whc.unesco.org/en/list/415
https://www.worldhistory.org/Zapotec_Civilization/
https://www.britannica.com/topic/Zapotec
https://www.worldhistory.org/image/2127/monte-alban/
https://www.britannica.com/place/Monte-Alban
