Hlavní obsah
Lidé a společnost

Íránská nenávist k Izraeli. Kdy a proč začala? Zase tak dávno to není

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Batuzkar

Vzájemné vztahy Izraele a Íránu jsou mírně řečeno na bodě mrazu. Nebo spíše na bodu varu, záleží, jak se na to kdo dívá. Ale nebylo tomu tak vždy. Byla doba, kdy obě země udržovaly diplomatické a dalo by se říci i přátelské vztahy.

Článek

Vše změnila íránská revoluce v roce 1979, kdy se k moci dostali náboženští fanatici v čele s ajatolláhem Chomejním. Do té doby byly vztahy Íránu s Izraelem i USA na velmi dobré úrovni a obě země spolupracovaly v mnoha oblastech, včetně armádních dodávek. Duchovní vůdce Chomejní však výrazně pootočil kormidlem zahraniční politiky a zemi nasměroval od západních partnerů do izolace.

Do roku 1979 vládl Íránu šáh Muhammad Réza Páhlaví, ovšem reformami s příliš liberálním přístupem i okázalým životním stylem si postupně znepřátelil duchovenstvo v čele s Rúholláhem Chomejním. Chomejní, který do té doby přebýval v exilu ve Francii. V roce 1979 se ale vrátil do Íránu jako vůdce revoluce. Po útěku šáha do exilu se chopil moci a okamžitě začal Írán měnit k obrazu svému svému. Zavedl právo šaría, ženy byly nuceny chodit zahalené, což před revolucí nebylo zvykem. Založil také revoluční gardy, elitní vojenské oddíly s úkolem chránit nové uspořádání země. Političtí oponenti byli zatýkáni a popravováni, nejvíce příznivci šáha a liberálního způsobu života. Koncem roku 1979 také došlo k napadení ambasády USA. Chomejního fanatici zde zajali a více než rok drželi jako rukojmí americké diplomaty. Tento incident vedl k výraznému zhoršení vzájemných vztahů. O této události pojednává například film Argo s Benem Affleckem.

Obavy ze šíření revolučních vlivů stály i za počátkem války Íránu s Irákem. V roce 1980 napadl vůdce Íráku, Saddám Husajn, sousední Írán, aby zamezil šíření revolučních myšlenek mezi šíitskou populací v Iráku. Válka trvala 8 let a oběma stranám kromě ohromných ztrát, utrpení civilistů a ekonomického úpadku vůbec nic nepřinesla. Ještě v této válce stál Izreal dokonce na straně Íránu, dodával mu zbraně a pomohl zničit některé cíle na území Iráku. Rok po ukončení bojů zemřel vůdce Chomejní, jeho nástupcem se stal ajatolláh Alí Chameneí, který v trendu nastoleném islámskou revolucí pokračoval a pokračuje dodnes. Zhruba v té době také začalo docházet k ochlazování vztahů obou zemí.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že ajatolláh je v Íránu něco, jako nejvyšší vůdce, není to úplně tak. Ajatolláh je obdoba nejvyššího titulu, který je udělovaný významným učitelům islámské teologie. Takto oceněných mudrců je údajně několik stovek. Nejedná se tedy o jednoho jediného muže s tímto titulem, který je předurčen k vládnutí. Většina ajatolláhů také není nijak politicky aktivních a věnují se opravdu jen studiu koránu.

Pokud jde o vztahy porevolučního Íránu s Izraelem, ty výrazně zhoršila íránská podpora militantních organizací, jako je Hamás v Palestině, nebo Hizballáh v Libanonu. Odstraněním Saddáma Husajna z čela Iráku v roce 2003 vliv a podpora těchto organizací, jakožto vliv samotného Íránu v celém regionu ještě narostl. A opomenout nelze ani íránský jaderný program, který posloužil jako záminka ke vzájemným útokům. Izrael z obav, že by se Írán stal jadernou mocností, neváhal v několika případech ani zlikvidovat íránské vědce, kteří stáli v čele vývoje potřebných technologií. Mezi oběma zeměmi také probíhá kybernetická válka. V posledních měsících došlo i na přímé raketové útoky Íránu na Izrael.

Bohužel zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na situaci v regionu mělo cokoliv měnit. Tedy alespoň ne k lepšímu. Okolní státy, Libanon, Sýrie, ani Irák nejsou v současné době stabilní a dobře fungující, pro Írán tak není problém v nich formou různých organizací působit, držet a zvyšovat svůj vliv a ohrožovat Izrael, který se přirozeně bude bránit. V následujících měsících tak lze spíše očekávat eskalaci napětí a růst vzájemných útoků. Kdo ví, jak by situace v regionu vypadala dnes, kdyby izraelská tajná služba Mosad začátkem roku 1979 v Paříži zlikvidovala Chomejního. Prý byl zvažovaným cílem, ale Izrael situaci nakonec vyhodnotil jinak.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Dr%C3%A1nsk%C3%A1_isl%C3%A1msk%C3%A1_revoluce

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/miluje-poezii-nenavidi-usa-a-izrael-kdo-je-ajatollah-chamenei-86660

https://www.csfd.cz/film/299781-argo-nebezpecny-utek/prehled/

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-40-lety-vypukla-iracko-iranska-valka-krvavy-konflikt-si-vyzadal-miliony-obeti-skoncil-bezvysled-44483

https://plus.rozhlas.cz/gita-zbavitelova-iransko-izraelske-vztahy-kdysi-a-dnes-8978256

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz