Článek
Strategické chyby, diletantství, nebo strach z nadřízených bychom našli na pozadí téměř všech sovětských katastrof. Připomeňme si ty největších z nich, na jejichž konci téměř vždy zůstalo množství obětí a spálené země, přesto se soudruzi nikdy dostatečně nepoučili a následně vyrobili katastrofu ještě větší. Tři z nich následně pak velmi výrazně přispěly k pádu SSSR. Ekonomicky vyčerpaný kolos se musel vypořádat s velmi nákladnou a zcela zbytečnou válkou v Afghánistánu. Do toho přišla havárie jaderné elektrárny v Černobylu a zemětřesení v Arménii.
- Černobylská jaderná havárie, 1986
Jedná se o nejznámější, ale rozhodně ne jedinou velkou katastrofu na území tehdejšího Sovětského svazu. 26. dubna 1986 došlo k výbuchu 4. reaktoru vinou jeho přehřátí. Radioaktivní mrak postupoval jak územím Sovětského svazu, tak i západní Evropou. Počet obětí není dodnes přesně znám. 31 lidí, převážně zaměstnanců elektrárny a hasičů, kteří jako první dorazili na místo, zemřelo přímým následkem výbuchu, nebo likvidací následného požáru. Stovky tisíc lidí byly radiací zasaženy a tisíce z nich zemřely v následujících letech po havárii.
- Zemětřesení v Arménii, 1988
Zřejmě jedna z mála sovětských katastrof, za kterou nestálo rozhodnutí nějakého soudruha ignorovat bezpečnostní postupy, nebo volání zdravého rozumu. Jen dva roky po havárii v Černobylu došlo k zemětřesení v Arménii. Došlo k němu 7. prosince 1988 na severu Arménie. Síla zemětřesení dosáhla 7,2 stupňů Richterovy stupnice, jejíž maximální hodnotou je stupeň 10, který však nikdy v historii nebyl naměřen. Následkem samotného zemětřesení i komplikovaných podmínek během pomoci obětem přišlo o život asi 50.000 lidí. Záchranné práce komplikoval fakt, že ke katastrofě došlo v zimě a následku zemětřesení neunikly ani nemocnice, které byly také zničené, nebo silně poškozené.
- Sovětský Vietnam v Afghánistánu, 1979-1989
Rozbuškou celé desetileté speciální vojenské operace bylo násilné přerozdělování půdy afghánskou vládou, proti čemuž se zvedla vlna odporu. Špatně vyzbrojené a nikterak koordinované skupiny mudžahedinů napadaly orgány státní správy. Následkem toho afghánská vláda několikrát žádala sovětský svaz o vojenskou pomoc. K té došlo v roce 1979, kdy do Afghánistánu vstoupila Sovětská armáda. V roce 1980 Sověti ovládali velká města, letiště i vojenské základny. Místo porážky hnutí odporu došlo k jejich sjednocení a vyzbrojení. Na tom se podílely hlavně USA, ale překvapivě i Československo, které prodávalo přes třetí země mudžahedínům zbraně. Vyzbrojení a vycvičení mudžahedíni způsobovali sovětským jednotkám velké ztráty jak na živé síle, tak na technice. Po deseti letech se Sověti z Afghánistánu stáhli. Dle svých tehdejších statistik přišli za celou dobu konfliktu o zhruba 15 tisíc vojáků, ovšem mezinárodní odhady hovoří o více než 60.000 padlých. Původně se mělo jednat o intervenci trvající jen několik týdnů.
- Výbuch balistické rakety v Bajkonuru, 1960
V roce 1960 došlo k explozi mezikontinentální rakety v kosmodromu Bajkonur. Aby soudruzi stihli start k výročí Říjnové revoluce, přeskočili veškerá bezpečnostní opatření. Následkem toho vzniklo k předčasnému zážehu motorů a mohutné explozi, která pohltila okolo přihlížející a pracující desítky lidí. Mezi nimi byl i sovětský maršál udělující rozkazy. Vrchního konstruktéra rakety zachránilo jen to, že si chvíli před výbuchem odešel zakouřit do podzemního krytu.
- Výbuch v továrně Majak, 1957
K první jaderné katastrofě došlo v roce 1957 v tajné továrně Majak v tehdejším uzavřeném městě Čeljabinsk 40. Exploze zásobníku vysoce radioaktivního materiálu, ke které došlo následkem odpaření chladicí vody, rozmetala do okolí asi 80 tun radioaktivní směsi. Ozářeny byly tisíce lidí. Nejednalo se však o jedinou havárii v tomto komplexu, který je zdrojem znečištění rozsáhlého území, vodních toků i podzemních vod. Příkladem budiž radioaktivní jezero Karačaj, které bylo využíváno jako odpadní nádrž radioaktivního materiálu. Jezero však začalo vysychat a radioaktivní prach se šířil do okolí. Aby se tomu zamezilo, byla dřívější plocha jezera poseta betonovými panely. Přesto se jedná asi o nejvíce znečištěné místo na zemi.
- Výbuch vlaků u města Ufa v roce, 1989
500 - 600 obětí na životech a zhruba stejný počet zraněných. To je bilance nehody dvou vlaků, které se nesrazily, ale jen kolem sebe projížděly. Příčinou výbuchu byl únik plynu z nedalekého plynovodu a jeho následná exploze. Plyn se hromadil v údolí, kterým vedla trať. Dispečeři plynovodu o poklesu tlaku v soustavě věděli, ale místo aby potrubí vyrazili zkontrolovat, jen zvýšili průtok, aby splnili normu. Tím do údolí poslali ještě více plynu. K explozi došlo v momentě, kdy se v místě s nahromaděným plynem míjely dva vlaky. Patrně jiskra od kolejí zažehla explozi, kterou zaznamenalo i řídící středisko NATO a původně ji považovalo za test jaderné bomby.
- Srážka dopravních letadel nad Dněproděržinskem, 1979
Nad ukrajinským městem Dněproděržinsk došlo ke srážce dvou Tupolevů státního dopravce Aeroflot, při které zemřelo 178 pasažérů a členů posádky. V Sovětském svazu nebylo možné událost zcela ututlat, neboť mezi oběťmi byl i kompletní tým sovětské fotbalové ligy, uzbecký Pachtakor Taškent. Tak jako mnoho katastrof, i za touto stálo diletantství a selhání lidského faktoru. Řízením letového provozu byl pověřen nezkušený nováček. V momentě, kdy si na věži uvědomili, že oba stroje míří proti sobě, zbývala do srážky necelá minuta. Řídící letového provozu okamžitě vydali pokyn jednomu z letadel vystoupat na vyšší letovou hladinu, což se také stalo. Minutu poté ovšem došlo ke srážce, neboť pokyn změnit letovou hladinu přijalo a potvrdilo úplně jiné letadlo.
- Pád letadla s velením Tichomořské flotily, 1981
V roce 1981 přišla Tichomořská flotila o téměř kompletní vedení. Přetížený stroj se zřítil chvíli po startu z leningradského letiště. Příčinou přetížení stroje bylo velké množství, nábytku, praček, ledniček a dalšího nedostatkového sortimentu, který si důstojníci chtěli odvést domů. Během startu pravděpodobně došlo k posunu nákladu do zadní části letadla, které se převážilo a spadlo. Protože nádrže byly plné, došlo k okamžitému vznícení. Nikdo z cestujících nepřežil. Katastrofě se dalo zabránit, ale dispečer, který o přetížení stroje věděl se obával trestu, pokud by letadlo s důstojníky zastavil.
- Havárie parníku Alexandr Suvorov, 1983
Výletní parník Alexandr Suvorov se v roce 1983 plavil z Rostova na Donu do Moskvy. Ve městě Uljanovsk měl proplout pod mostem, ovšem vplul pod nesprávnou část mostu, která nebyla dostatečně vysoká. Následkem srážky s mostem došlo k odříznutí horní části lodi, ve které se nacházelo nejvíce pasažérů. Shodou náhod ve stejné době po mostě projížděl i plně naložený vlak s uhlím, který následkem nárazu vykolejil a převrátil se včetně nákladu na loď, což mělo za následek ještě větší počet obětí. Odhady hovoří o 600 obětech na životě.
- Sverdlovský incident, 1979
Ve Sverdlovsku, což je dnešní Jekatěrinburg, se nacházela tajná biologická laboratoř, ve které se vyráběl antrax. V dubnu v roce 1979 došlo k úniku spor antraxu a nakažení 99 lidí, z nichž 66 zemřelo. Za únikem stála nedokončená výměna HEPA filtru ve ventilaci zařízení. Technik během pravidelné údržby odmontoval filtr, ale poté odešel domů. Další směně zanechal vzkaz, že je potřeba výměnu dokončit. Ti si ovšem vzkazu nevšimli a zahájili provoz, čímž do ovzduší poslali několik kg antraxu. Naštěstí vítr toho dne foukal směrem od města, proto byl počet obětí relativně nízký. V opačném případě mohlo jít o vyšší tisíce nakažených.
- Ponorka K-278 Komsomolec, 1989
K-278 Komsomolec je jaderná ponorka, která od roku 1989 leží na dně Norského moře a z reaktoru a nukleárních hlavic uniká radiace. V té době se jednalo o ponorku schopnou ponoru do rekordních hloubek, která nesla jaderné, balistické střely. Pravděpodobně vinou požáru se během plavby musela vynořit nad hladinu ledového moře. Většina členů posádky ponorku, uvnitř které se začaly ozývat exploze, opustila, aby později našli smrt v chladných vodách Norského moře, kde nezafungoval jeden ze dvou velkých záchranných člunů. Celkem přišlo o život 42 námořníků. Ponorka se následkem poškození potopila. Odebrané vzorky ze dna v okolí ponorky i po 30 letech ukazovaly až 800 tisíckrát vyšší hodnoty radiace, než je běžné.
Odkazy:
https://www.denik.cz/ze_sveta/nedelinova-katastrofa-nejvetsi-tragedie-kosmonautiky.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sverdlovsk%C3%BD_incident
https://cs.wikipedia.org/wiki/Majak
https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_685
https://www.idnes.cz/xman/styl/sverdlovsky-incident-antrax-836-1979-sssr-sverdlovsk-biopreparat.A180830_175209_xman-styl_fro
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_Arm%C3%A9nii_1988
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Katastrofy_v_Sov%C4%9Btsk%C3%A9m_svazu
