Článek
Pozice Německa po první světové válce nebyla jednoduchá. Jako poražený stát a zároveň hlavní viník rozpoutání první světové války přišlo o část území, byly na něj uvaleny sankce a muselo platit vysoké válečné reparace. Tehdejší Rusko, ač na straně vítězů, také po skončení bojů neprožívalo snadné období. Moci v zemi zmítané občanskými nepokoji se chopili komunisté čímž začalo docházet k ochlazování vztahů s někdejšími spojenci. Obě země se tak ocitly v určité diplomatické izolaci a tak nějak na sebe zbyly. V rámci navázání diplomatických vztahů odpustily i způsobené škody během války a postupně rozvíjeli společný obchod a spolupráci.
Versailleská smlouva, kterou byla první světová válka ukončena, zakazovala Německu mimo jiné pořizovat a mít ve výzbroji těžké zbraně, například tanky a děla. Obejít toto omezení ale Německu umožnil Sovětský svaz, který na území Ruska, nedaleko města Kazaň společně s Německem vybudoval rozlehlé výcvikové prostory, které financovala hlavně německá strana. Tankodrom, učebny a další zázemí bylo známo pod označením Kama. Samotný výcvik probíhal mezi lety 1928 - 1933, kdy byla omezení uvalená na německou armádu zrušena a utajení nadále nebylo nutné.
Ve výcvikovém prostoru se sovětští tankisté školili společně s německými. Němci zde také testovali prototypy vyvíjených tanků, které při převozu na do výcvikového střediska maskovali a deklarovali jako zemědělskou techniku. Podobné výcvikové prostory byly zřízeny v ruském Lipecku i pro německé piloty, z nichž následně byla vytvořena obávaná Luftwaffe. Ve 30. letech 20. století bylo Německo nejvýznamnějším obchodním partnerem Sovětského svazu. V samotném Německu probíhaly snahy o vymýcení komunismu, ovšem na národní úrovni to oběma státním celkům nebránilo ve spolupráci. V srpnu 1939 došlo k podepsání dohody o neútočení mezi Německem a SSSR, která je známá jako akt Molotov-Ribbentrop. Podle smlouvy se obě mocnosti nejenže zavázaly na sebe neútočit, ale také nevstoupit do spojenectví s nepřáteli jedné, nebo druhé strany. K porušení dohody došlo 22. června 1941, kdy Německo zahájilo operaci Barbarossa a napadlo Sovětský svaz a dál už je to poměrně známá historie. Kdo ví, kudy by běžely dějiny Evropy, kdyby se tehdejší Sovětský svaz rozhodl s Německem nespolupracovat.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pakt_Ribbentrop%E2%80%93Molotov
https://21stoleti.cz/2017/04/14/nacisticke-nemecko-a-sovetsky-svaz-nepratele-nebo-spojenci/
https://www.panzernet.net/panzernet/stranky/ruzne/vycvik.php
