Ukrajina: Jak vypadala před válkou?

O Ukrajině se toho během posledních měsíců napsalo mnohé, nejčastěji v souvislosti s boji a situací na frontě. Před válkou to ale byla úžasná destinace k poznávání a cestování a takovou bych ji chtěl na několika fotografiích i ukázat.

Poprvé jsem měl možnost navštívit Ukrajinu v roce 2013. Tehdy jsem se autem vydal z Kyjeva přes Cherson na Krym, kde jsem se několik dní pohyboval po jeho jižním cípu, mezi Jaltou, Aluštou a Sevastopolem a následně jsem se přes Oděsu vrátil zpět do Kyjeva. Naposledy jsem podobnou cestu podnikl v roce 2021, kdy jsem z Kyjeva zamířil přes Dnipro, Záporoží a Melitopol k Heničesku na břehu Azovského moře a přes Skadovsk a ostrov Džarylgač do Oděsy a následně opět do Kyjeva. V mezidobí jsem několikrát navštívil Kyjev a jednou i místo havárie jaderné elektrárny V. I. Lenina, více známou jako Černobyl. Z těchto cest pocházejí záběry i mé zkušenosti s Ukrajinou.

Kyjev

Do Kyjeva jsem se vždy rád vracel, věděl jsem kam zajít na kvas, nebo výborný boršč a bavily mě atrakce a atmosféra města. Mezi nejzajímavější místa patří náměstí Majdan, Kyjevskopečerská lávra, Chrám sv. Michaila, Chrám sv. Sofie a spousta dalších chrámů, monumentální památník Rodina Mať, nebo nábřeží Dněpru u říčního přístavu. V ulicích města bylo vždy živo, ať už se jednalo o vystoupení pouličních umělců, nebo organizované sportovní akce.

Oděsa

Město bylo založeno Kateřinou Velikou a svého času patřilo mezi největší města a kulturní centrum Ruského impéria. V dnešní době je Oděsa významným přístavem a letoviskem. Pod městem je vyhloubena rozsáhlá síť katakomb, ze kterých se nejdříve těžil kámen pro stavbu města. Za druhé světové války katakomby sloužily jako útočiště partizánům. Kvůli husté síti katakomb Oděsa nemá a ani nemůže mít metro.

Mezi významné památky patří budova opery. Ta byla inspirována budovou opery v Drážďanech a mezi další díla jejich autorů patří třeba divadlo v Brně, nebo divadlo v Karlových Varech.

V Oděse se nachází i Potěmkinovy schody, které proslavil i film Křižník Potěmkin režiséra Sergeje Ejzenštejna.

Dnipro (Dněpropetrovsk)

Dněpropetrovsk byl za dob Sovětského svazu zakázaným městem. Vstoupit do něj mohli jen lidé, kteří v něm žili, nebo držitelé povolení. Důvodem byla snaha o utajení tohoto místa a hlavně továren, které se v něm nacházely. Ty byly zaměřené na vojenský a kosmický výzkum a výrobu. V roce 2016 došlo ve smyslu dekomunizace Ukrajiny k přejmenování města na Dnipro, protože „petrovsk“ odkazoval na jméno komunisty Grigorije Petrovského.

Hotel Parus, stejně jako mnoho staveb sovětské éry, spotřeboval množství zdrojů, ale nikdy nebyl uveden do provozu. A už ani nikdy nebude, protože řeka Dněpr podemílá jeho základy. Odhaduji, že i jeho odstranění by bylo natolik nákladné a náročné, že se prostě jednou zřítí do řeky. Do té doby bude radost dělat jen milovníkům adrenalinu a opuštěných staveb. Nejsnadnější přístup do něj je prý v zimě, když se kolem hotelu na straně od řeky vytvoří led. Přes něj se pak na pozemek lze dostat. Pozemní cestu za plotem s ostnatým drátem hlídají psi a o žádné přítulné plemeno se opravdu nejedná. Další nástraha může čekat uvnitř hotelu, v přízemí do prvního patra byly odstraněny schody.

Záporoží

Záporoží je něco jako Ostrava krát dvě. Průmyslové a hutnické město se zhruba 700 tisíci obyvateli. Záporoží proslavila výroba automobilů Záporožeč, nebo leteckých motorů v závodě Motor Sič. Součástí závodu je i muzeum. U Záporoží se nachází i nejvýkonnější jaderná elektrárna v Evropě Energodar, disponující 6 bloky a nejvýkonnější vodní elektrárna v Evropě DněproGES. Záporoží též bylo centrem Kozáků, především tedy ostrov Chortycja. Na něm se nachází zrekonstruovaná dřevěná osada připomínající život v tehdejší době.

Heničesk, Skadovsk, Džarylhač a další místa

Černobyl a Ruský datel

O havárii jaderné elektrárny Černobyl toho bylo napsáno a natočeno mnohé. Jisté je, že to byl jeden z hřebíčků do rakve Sovětského svazu. Postupně se z místa stala turistická atrakce. Do zóny se jezdívalo v doprovodu průvodců a před vstupem byl obchod se suvenýry. V kontextu toho některé cestopisy a reportáže navozující dojem ohromné osobní statečnosti autora z výpravy do zóny smrti vypadají docela srandovně. Jak vypadala zóna jen pár měsíců před tím, než si v její nejzamořenější oblasti (kam byl přístup zakázán) ruští nájezdníci vyhloubili zákopy se můžete podívat ve videu níže. Součástí videa je i impozantní stavba radiolokátoru Duga, který byl přezdívaný jako Ruský datel a je považován ze neoficiální div světa.

Krym

Krym je tak nějak v poslední době zvyklý měnit své majitele. V 18. století ho Tatarům přebralo Ruské impérium, od toho si ho za druhé světové války na pár let vzalo nacistické Německo, než ho zpět dobyl Sovětský svaz a v roce 1954 ho začlenil do Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR náležel Krym Ukrajině až do roku 2014, kdy se ho zmocnila Ruská federace. Krym dlouho sloužil jako letovisko a dovolenkový ráj pro celý Sovětský svaz. Kromě jiných středisek jako Sudak, Jalta, nebo Alušta se na Krymu nachází i slavný pionýrský tábor Artěk. Významným vojenským přístavem pak je Sevastopol.

Na Krymu se nachází pionýrský tábor Artěk. Tam v dobách největší slávy jezdívaly vybrané děti z celého SSSR, aby se bavily a družily. Protože zájem byl obrovský a míst bylo omezeně, dostávaly se do tábora hlavně děti vysokých úředníků a straníků. Z významných hostů té doby ho ale navštívili třeba Jurij Gagarin, nebo Fidel Castro. O Artěku kolují i zvěsti, že ho Sověti postavili i za účelem promíchání genů mezi různými národy sovětského impéria, k čemuž prý zdárně mezi pionýry a pionýrkami během dlouhých letních večerů docházelo.

Tak různě

Hlavně pro původní zástavbu je typickým jevem nevzhledný a často až havarijní stav společných prostor obytných domů. Samotné bytové jednotky ale vypadají mnohem lépe. To neplatí jen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko a další postsovětské země.

Zdroje faktických informací:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ruska-pomsta-v-cernobylu-vojaci-v-rudem-lese-nastrazili-miny/r~a59c369ac6ce11ec94760cc47ab5f122/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krym#Doprava

https://cs.wikipedia.org/wiki/Od%C4%9Bsa#Pot%C4%9Bmkinovy_schody