Článek
Ještě nám v České republice nevládla vláda, na kterou by se s láskou a nostalgií vzpomínalo. Ale taky jsme se nikdy jako společnost neměli tak špatně, abychom museli navléknout žluté vesty a vyrazili do ulic zapalovat auta a demolovat výlohy provozoven rychlého občerstvení. Současnou situaci nevyjímaje. Ano, trápí nás nárůst cen téměř všeho, ale také nám roste průměrná mzda. Máme kde bydlet, máme co jíst, máme čím jezdit a můžeme si dopřávat dovolenou. V zimě nám není zima a válka je zatím jen u sousedů. Máme velmi štědrý sociální systém a působí u nás řada podniků produkujících kvalitní výrobky a služby. Mnoho firem nabízí dobře, nebo alespoň průměrně placená pracovní místa. To je dobrý základ k tomu, abychom se měli dobře.
Mít se dobře ale není něco, co bychom si měli nárokovat po státu, je to něco, co bychom si měli nárokovat od sebe. Pokud jsem práceschopný jedinec a dobře se nemám, pak bych měl příčiny tohoto stavu hledat ve své minulosti. Udělal jsem před rokem, dvěma, nebo i více něco proto, abych se dnes dobře měl? Pokud odpověď zní „Ne“, pak za moji dnešní situaci nemůže stávající vláda, ani drahá Nutella. Tisíckrát mohu vládu nazývat pětislepencem, demolicí, nebo jakýmkoliv jiným hloupým názvem, ale to ze mě vinu za svou dnešní situaci nesejme. Dobrá zpráva je, že pořád není pozdě. Začít pracovat na lepší budoucnosti lze i nyní, s tím, že výsledky se možná dostaví za rok, dva, tři. A bude úplně jedno, jaká vláda tou dobou bude vládnout. Tedy za předpokladu, že to nebude vláda SPD a podobně smýšlejících stran, které mají v úmyslu vyvést naší zemi z EU a NATO. Být osamocený, ekonomický ostrov uprostřed Evropy totiž pro naši prosperující budoucnost nedává vůbec žádný smysl, zvláště, když je naše ekonomika s tou evropskou tak úzce propojena. To by pak těch podniků zde působících, platících daně a nabízejících práci taky výrazně ubylo. A chtít opustit za stávající situace struktury NATO musí pocházet buď z hlavy myšlenkově slabšího jedince, nebo proruského lobbisty. Proč by nám měl někdo takový vládnout? Snad si zasloužíme něco lepšího, než obchodníky se strachem a nenávistí, nebo osoby prosazující oslabení mezinárodních pozic naší země. Zeptejte se třeba v Estonsku, nebo Lotyšsku, jak jsou rádi, že jsou součástí obranného paktu a EU.
