Článek
Rodina Andrássyových patřila přibližně od 17. století mezi vlivné osoby tehdejší šlechty. Jejich sídla nebyla ledajaká a řadila se na velmi vysokou úroveň. V letech 1880-1886 nechali svůj zámeček v Betliaru celkově zrekonstruovat a předělat na malý lovecký zámeček s několika pokoji pro hosty, který by poskytoval maximální komfortna tehdejší dobu. V tomto honosném sídle pak přijímali své hosty, se kterými schvalovali ujednané zakázky pro své průmyslové podniky. Andrássyové vlastnili v nedalekém okolí doly a hutě a pořádali velkolepé hony pro šlechtice ve zdejších rozsáhlých lesích. Mimo luxusně zařízených pokojů, bylo hostům dovoleno využívat i nejmodernějšího sociálního zařízení.
Na zámku Betliar se nacházelo šestnáct skvěle zařízených koupelen, z toho čtyři na každém patře, všechny umístěné ve čtyřech rohových věžích. Každá z nich byla vybavená pohodlnou velkou vanou s umyvadlem, bidetem a splachovacím záchodem. Koupelny byly obložené původními holandskými dlaždičkami. Každá koupací místnost byla situována do jiné barevné kombinace. Použité obkladové dlaždičky byly pozoruhodné ručně malovaným dekorem, který měla každá dlaždička jiný.
Jaký vztah měli naši předkové k hygieně?
Byl velmi rozmanitý podle individuální potřeby a společenského postavení, velkou roli sehrála doba a také místo. Vztah lidí k vodě se měnil v průběhu věků po jakési sinusoidě. Přibližně v 15. až 18. století př. n. l. byla civilizací relativně čistotnou například krétská civilizace. Palác v Knóssu měl v té době již vodovodní a kanalizační síť, v koupelnách byly sprchy a sociální zařízení bylo vybavené splachovacími záchody. Jejich hygienické zvyklosti a vybavení by pro nás bylo velmi příjemné. Před více než 2500 lety byly v Evropě jiné hygienické zásady a návyky než v dnešní moderní době. Hradní zdi krášlily exkrementy pod takzvanými záchodovými zdmi a nedodržování hygieny bylo považováno za velkou příčinu rozšíření epidemií.
Koncem 19. a počátkem 20. století byly na zámku Betliaru zřízeny koupelny a také zde byla zavedena voda. V minulosti se vodovodní baterie v mnohém podobaly těm dnešním. Sprchy měly směšovací baterie s přepínačem rovněž s podobným systémem, na jaký jsme zvyklí v dnešních koupelnách. Samostatné kohoutky pro studenou a teplou vodu byly ještě používány u umyvadlových baterií. Andrássy byl velmi náročný na svoji hygienu a rozhodně se v době před téměř sto lety nespokojil s toaletou a džbánem s vodou na stole v ložnici.
Celé tělo si zasloužilo pozornost
Andrássyovi byli velmi moderní a pokrokoví lidé. Mnoho dnešních domácností nemá koupelny na takové úrovni, aby si mohli dovolit mít velmi užitečný bidet. Andrássyovi jej však používali již před sto lety. V Betliari jsou k vidění také dva anglické stoličkové bidety z konce 18. století s odnímatelnou mísou. Zařízení bylo velmi praktické a nesloužilo pouze k tomu účelu, jak si použití bidetu představujeme dnes. Mísa, která je skrytá pod sedátkem bidetu se naplnila horkým bylinným odvarem, byla přikryta poklopem s ratanovým výpletem. A vše proto, aby pára mohla pronikat ven a ženy si mohly elegantně nahřívat svá choulostivá místa. Mimo toho byly na opěradlech židlí upevněny malé skříňky na různé vonné oleje, které se používaly k intimní hygieně.
V Betliari využívali Andrássyové koupelny až do druhé světové války. Zámek byl po v roce 1945 předělán na muzeum a vybavení koupelen, které tu zůstalo, bylo plně funkční až do 90 let 20. století. Po poslední rekonstrukci, která proběhla v letech 1988 až 1994, byly vodní a odpadní přípojky zrušeny a z koupelen se staly pouze výstavní exponáty. Dvě z původních koupelen modrá v dámské čajovně a fialovo- bordóvá ve zlatém salonu jsou přístupné veřejnosti. Funkční historická koupelna zůstala na každém patře pouze jedna.
Zámeček v Betliaru
Zámeček v Betliaru byl až do roku 1945 jedním z několika sídel Andrássyovců. Dnešní podobu získal až po jeho poslední velké rekonstrukci na sklonku minulého století za Emanuela Andrássyho. Společně se synem jej zařídili přepychovým nábytkem, a vytvořili zde vzácnou muzejní sbírku z řemeslných a uměleckých děl. Můžete zde také shlédnout historicky cenný nábytek se vzácnou knihovnou, kterou vybudovalo na počátku 18 století několik generací majitelů. Nechybí ani portréty historicky významných osobností a členů rodiny. V roce 1945 bylo celé panství Andrássyů odebráno ve prospěch státu a zámek Betliar a krásný přilehlý park byly zpřístupněny veřejnosti.
Zámek byl pro veřejnost uzavřen v roce 1988, kdy byla provedena rekonstrukce samotné budovy a interiérů. V květnu 1994 zrenovovaný zámeček Betliar znovu otevřel své dveře pro širokou veřejnost. V následujícím roce ocenili zahraniční odborníci Muzeum zámeček Betliar v mezinárodní soutěži Europa Nostra za zrestaurovaní historických objektů. Nakonec byl zámek Betliar zařazen mezi nejcennější památky v Evropě.
Zdroje: Časprezeny.sk, Muzeumbetliar.sk, Mojdom.sk
