Článek
Bál jsem se svých vlastních pocitů. Když kluci mluvili o holkách a o svých prvních zkušenostech s nimi, uvědomil jsem si, že jim nemůžu přiznat, že se mi více líbí muži než dívky. V devadesátých letech bylo těžké něco takového přiznat. Začal jsem si tedy vymýšlet historky o svých zážitcích s dívkami.
Protože jsem byl celkem pohledný kluk, dívky o mě měly docela zájem. Snažil jsem se mít přítelkyně, ale bylo to hrozné. Sex s nimi byl jako naučený a moje psychika tím velmi trpěla. První zkušenosti s mužem jsem měl až na vysoké škole, a to už byl úplně jiný příběh. Jenže rodiče a přátelé se mě stále častěji ptali, kdy už si konečně najdu dívku a budu mít rodinu.
Mám ženu a dítě
Matka kvůli tomu často plakala. Prosila mě, abych jako její jediné dítě nezapomněl, že mám povinnost jí dát vnouče. Bylo to citové vydírání, kvůli kterému jsme se mnohokrát pohádali. Zlom nastal až tehdy, když mamince zjistili rakovinu a jejím jediným snem bylo si ještě zatančit na mé svatbě a mít vytoužené vnouče. Co jsem měl dělat? Chtěl jsem jí její přání splnit.
Po čtyřech měsících chození s mou velmi dobrou kamarádkou Sandrou, jsem ji požádal o ruku. Do půl roku byla svatba a do roka a do dne jsme měli dítě. Máma byla šťastná. Myslím, že jí ten malý človíček dodal energii a její zdravotní stav se trochu zlepšil. Všichni se měli hezky, byli jsme šťastní, jen já jsem vnitřně velmi trpěl.
Celý život před svou rodinou ukrývám velké tajemství
Věděl jsem, že svou ženu vůbec nemiluji, ale beru ji jen jako kamarádku. Zato z našeho syna jsem měl velkou radost a miloval ho nade vše. Ale i přes to všechno jsem se já necítil šťastný. Později mé tělo při vynuceném sexu selhávalo víc a víc, až jsme spolu se ženou nakonec přestali spát a sdílet společně ložnici. To bylo vysvobozením.
V práci se mi dařilo dobře a stal jsem se vedoucím v jedné zahraniční firmě. Vypadal jsem jako spokojený muž s dokonalou rodinou a krásnou ženou. Jednou, pod záminkou služební cesty, jsem vyhledal a navštívil gay podnik. Tam jsem si také našel přítele, kterému jsem řekl o mé situaci. Náš vztah je zatím v utajení, ale my dva jsme šťastní a zamilovaní.Věřím, že nám to spolu dlouho vydrží. Manželka zatím nic netuší .
Zdroje: Autorský text a skutečný příběh Libora
