Článek
Carlos García Bermúdez, kapitán letadla se dne 31. ledna 1978 pohodlně usadil na své místo v kabině vedle druhého pilota Antonia Péreze. Po chvíli s radostným úsměvem na tváři řekl, že cítí v kostech, že let by mohl být klidný a pohodový. Kolega jen na souhlas pokývne hlavou a usměje se. Piloti se připoutali, zkontrolovali nutné údaje a nahlásili, že let 502 španělské společnosti Aviaco jako připravený k letu na pravidelné lince z Valencie do Bilbaemu. Za malou chvíli se vydali na cestu. Krátce před cílem je ale zaskočila nečekaná událost.
Carlos García Bermúdez se spojuje s cílovým letištěm Sondika Bilbau a žádá o povolení k přistání. Z řídící věže však dostali pokyn k odklonu a změně letového plánu na letiště Santander, a to z důvodu nepříznivého počasí, které neumožňovalo přistávání. Toto letiště bylo vzdáleno přibližně 100 kilometrů od původní destinace. Piloti zadali do systému nové údaje o letu a v poklidu pokračovali v cestě na následující letiště. Cestující byli seznámeni se situací, která nastala, a obdrželi rovněž informaci, kdy po přistání letadla budou autokary rozvezeni do jejich cílových lokalit. Letadlo pokračovalo v určené výšce 10000 stop nad Baskickem a přibližně za patnáct minut mělo přistát v Santanderu. Najednou piloti před sebou spatřují zvláštní mrak čočkovitého tvaru. Ani jeden z nich takový útvar nikdy neviděl a vše sledovali se zatajeným dechem a vytřeštěným pohledem.
Přímo před nimi vyzařovaly velmi jasné a ostré světelné paprsky shodli. Jak piloti uvedli a shodli ve svých slovech, byli natolik osliněni, že museli ihned použít sluneční brýle, aby vůbec byli schopni sledovat cestu a kontrolky v letadle. Potom se už letadlo ponořilo do záhadného mraku. Najednou se na palubě a v kokpitu zbláznily všechny elektrické přístroje, což následně ve svých výpovědích potvrdili i někteří z cestujících pasažérů. Radary a kompasy podávaly špatné informace, prostorový detektor ukazoval pozici naopak a spojení s letišti v Santanderu a Bilbaem z neznámých důvodů nefungovalo. Dokonce i počítač ujetých kilometrů se zasekl a počítal kilometry dozadu. Nebylo ani možné vydat nouzový signál.
Po velmi dlouhých sedmi minutách se letadlo vynořilo ze záhadného sevření podivného mraku a piloti i pasažéři si v tu chvíli oddychli. O chvilku později posádka zděšeně zjistila, že se nachází stále na stejném místě i přesto, že letadlo prokazatelně letělo již několik minut. „Ten mrak nás zřejmě vtáhl do něčeho podobného časoprostorové mezeře,“ prozradil v jednom ze svých rozhovorů pilot Bermúdez, který považoval tuto zvláštní událost za nejzáhadnější, kterou za svého dlouhodobého působení v letectví ještě nezažil. Mnozí badatelé se od té doby snažili objasnit příčinu toho, co se vlastně v ten osudový den stalo. Podle teorie mohlo letadlo uvíznout v zóně, která byla nabitá statickou elektřinou. „Uvnitř podivného mraku se událo něco záhadného obsahoval nějakou neznámou sílu či energii, která zmanipulovala prostorové a časové údaje. Případ zůstává i po mnoha letech neobjasněn,“ prozradil po jednom ze svých výzkumů španělský záhadolog Bruno Gardeňosa.
Zdroje: infinityexplorers.com, mysteriousthing.com,
