Článek
Představitel Ivánka Eduard Izotov skončil ve vězení a zemřel na psychiatrii, Natalija Sedychová čelila výhrůžkám smrti a Inna Čurikovová trpěla kvůli roli Marfuši těžkými komplexy. Sovětská pohádka z roku 1964 vznikala za velmi složitých podmínek. Režisér Alexander Rou se musel vypořádat s mimořádně nízkým rozpočtem, který značně komplikoval celou produkci. Největším problémem byl paradoxně nedostatek sněhu v okolí Moskvy, kde se mělo původně natáčet.
Cesta za sněhem až na Sibiř
To ale není vše. Původně se štáb musel vypořádat se vzdáleností, kterou museli při natáčení absolvovat, protože se netočilo v Moskvě, ale na tisíc kilometrů vzdáleném polárním kruhu, přesněji na ostrově Kola. To samozřejmě zvýšilo samotné provozní náklady na natáčení této kultovní pohádky. Ale protože chtěli, aby se pohádka natočila, rozhodli se ušetřit na podle nich méně důležitých věcech. A jejich spořivá nálada zašla tak daleko, že jídlo, které televizní diváci vidí na svatební hostině, potřeli petrolejem, aby nikdo nemohl nic sníst. V jedné scéně dokonce Marfuša místa jablka jedla syrovou cibuli.
Herecké obsazení a první lásky
Do hlavních rolí byli záměrně obsazeni méně známí herci, což mělo opět ekonomické důvody. Zajímavostí je, že postavu Baby Jagy ztvárnil muž Georgij Milljar, který si sám navrhl kostým i líčení. Roli dědečka Hříbečka pak ztvárnila herečka Galina Borisova, což ale v průběhu samotného vysílání nikdy a nikdo nepoznal. Během natáčení se mezi hlavními představiteli rozhořela skutečná láska. Natalia Sedychová, která ztvárnila Nastěnku, dostala svůj první polibek právě od Eduarda Izotova při natáčení romantické scény. A jak sama později přiznala, na tento polibek vzpomínala jako na jeden z nejupřímnějších polibků.
Tragický osud Ivánka zasáhl svět
Když se Mrazík dostal na veřejnost, stal se velice oblíbenou pohádkou, kterou si nenechal nikdo ujít. A samozřejmě díky hlavnímu hrdinovi, který ztvárnil pohledného a urostlého Ivánka. Eduard Izotov se během několika dnů stal velkou hvězdou a svou slávu si také náležitě užíval. Jenže se slávou se pojí i problémy, které ho dostihly v roce 1983, kdy si v Moskvě nechal vyměnit valuty. Něco takového bylo v tehdejším Sovětském svazu považováno za zločin.
Kvůli svému pokusu o směnu přišel herec o veškerý majetek a rovněž finance. Navíc musel na tři roky do vězení, což výrazně poznamenalo jeho psychický stav. Po propuštění se jeho zdravotní stav rapidně zhoršil. Prodělal šest mozkových mrtvic. Při té poslední dokonce přišel o svou paměť, což byla pro herce ta největší ztráta, kterou mohl zažít. Poslední roky života strávil v psychiatrické léčebně, kde v roce 2003 zemřel. Bylo mu 66 let.
Nastěnčin příběh je plný zvratů
Natalija Sedychová byla v době natáčení teprve čtrnáctiletá dívka. Po premiéře filmu se stala celebritou a dostávala tisíce nabídek k sňatku. Mezi její obdivovatele patřili i vězni, kteří jí psali zamilované dopisy. Ze strachu o život na všechny dopisy odpovídala velmi mile a ochotně. Její první manželství s ruským skladatelem Viktorem Lebeděvem začalo poměrně dramaticky. Oba byli v době seznámení zadaní a jejich tajné schůzky vedly k násilnému incidentu, kdy ji tehdejší přítel napadl. Manželství s Lebeděvem vydrželo deset let a narodil se jim syn Alexej.
Marfušiny komplexy
Inna Čurikovová získala roli Marfuši náhodou, když původně obsazená herečka odstoupila. Role zlé sestry ji však poznamenala na dlouhá léta. Když se poprvé uviděla v maskérně, rozplakala se a chtěla z natáčení odejít. Kvůli svému vzhledu v pohádce trpěla komplexy a stávala se terčem posměchu. Přesto se Čurikovová vypracovala na jednu z nejvýznamnějších ruských hereček. Její oddanost divadlu dokládá příhoda z nedávné doby, kdy i přes vážný úraz a zlomená žebra se okamžitě vrátila na jeviště. Za ztvárnění Marfuši dokonce obdržela stříbrnou Masarykovu medaili od českého velvyslance.
Zdroje:
