Vlčí doupě: Hitlerovo přísně střežené místo, kde se nacistický vůdce ukrýval během 2. světové války

Název Wolfsschanze byl odvozen od vlka, jak se v úzkém kruhu vůdci přezdívalo. Je to významné historické místo 20. století. Vzniklo roku 1941 v hustých mazurských lesích na severovýchodě Polska, nedaleko města Ketrzyn. V hlubokých lesích zde během druhé světové války vyrostl komplex několika stavení. V něm nacistický vůdce Adolf Hitler strávil v letech 1941-1944 více než 800 dní, než se potom stáhl do svého berlínského bunkru. Nastěhoval se sem v červnu 1941 a měl za to, že zde bude blíž svým jednotkám na východní frontě. Přežil zde také atentát nazývaný akce Valkýra. Tento objekt, který i dnes působí pochmurně byl místem, kde se konaly důležité konference a setkání s významnými generály a politiky. Hitler zde také přijímal informace o vojenském vývoji a rozhodoval o dalším postupu nacistického Německa.

Vlčí doupě bylo postaveno ve stylu alpského honosného sídla. Mělo několik budov, včetně obytných domů, jídelny, konferenčních místností a dalších mnoha zařízení. Zhruba tři tisíce dělníků vytvořily během necelého roku monstrózní podzemní labyrint včetně kina pro personál. Na rozloze 6,5 km² bylo postaveno asi 80 stavení, v nichž žilo a pracovalo téměř dva tisíce lidí. Kromě toho byly vybudovány i podzemní bunkry a bezpečnostní opatření, která měla chránit Hitlera před možnými útoky spojenců. Střechy bunkrů byly pokryty porostem a celý areál oddělovaly od lesa maskovací plachty.

Hitler ve svém Vlčím hnízdě pobýval téměř nepřetržitě až do listopadu 1944, kdy zde ustál i nepodařený atentát na jeho osobu. Ani železobetonové bunkry, minová pole a maskování Němců nebyly žádnou ochranou před vzbouřenými důstojníky, kteří se v červenci 1944 pokusili ve Vlčím doupěti Hitlera zabít. Hitler přežil nastraženou bombu v kufříku jen s lehkými zraněními, především díky masivnímu dubovému stolu. Spiklenci z řad německé armády v čele s plukovníkem Clausem Schenkem Grafem von Stauffenbergem byli rychle dopadeni a popraveni.

V dubnu 1945, kdy se spojenecké síly blížily, bylo sídlo z velké části zničeno. Hitler zde strávil své poslední dny, než spáchal sebevraždu ve svém berlínském bunkru. Opustil Vlčí doupě na sklonku roku 1944, tedy v době, kdy byla vojska Rudé armády přibližně 15 kilometrů daleko. V prvních letech po válce polská vláda celý komplex uzavřela, aby mohlo dojít k vyčištění zaminované oblasti. K samotné demolici však došlo až začátkem následujícího roku. I přesto, že na zničení jednoho bunkru použili vojáci osm tun trhavin, většina budov ve Vlčím doupěti však stále stojí.

Vlčí doupě zůstává důležitým symbolem druhé světové války a Hitlerovy role v ní. Místo dnes slouží jako památník a muzeum, připomínající hrůzy nacismu a varuje před jeho následky. Místo chráněné blízkými jezery a močály je pro turisty velmi lákavé. Ročně navštíví památné místo asi 300 tisíc lidí. Největším lákadlem návštěvníků je torzo hlavního bunkru určeného přímo pro Adolfa Hitlera. Vlčí doupě zůstává připomínkou toho, jak mocnáři využívali svých tajných úkrytů k řízení svých aktivit a představuje tragický symbol doby, která si vyžádala miliony životů.

Zdroje: En.wikipedia.org, Abpoland.com, Deník.cz, Travelnews24.cz