Článek
Zdání blbosti nejlepší zbraní!
Z minulých dílů skřítčí encyklopedie víte, že jejich gerila v čele se skřítkem Lentamente zdevastovala německý Ordnung během druhé světové války. Všechny díly najdete na mém profilu zde na Seznam Médium. Nyní postoupím k tomu nejstřeženějšímu mezinárodnímu tajemství naší doby. Odhalím, proč právě v jinak chaotické a turistické Neapoli nevhodné k válčení je nejdůležitější základna Severoatlantické aliance NATO. Taky proč jsou slepice nejdůležitější, utajovanou zbraní kolektivního Západu.
Od začátku mých článků si říkáte, jak je možné, že jsem vědkyně a přitom vypadám jako blbá blondýna Barbie. Tak vám prozradím to tajemství. Vypadám jako dětská hračka, protože mne díky tomu celá pohádková říše i skřítkové berou mezi sebe. Vidí mě jako pohádkovou bytost, která mezi ně patří. Navíc veškeré zlo, třeba agenti Číny, mě mají jen za blbou Barbínu a fatálně mě podceňují. A v tom je ten fígl! Dvě na pohled blbé slepice já i slepice pracující pro Severoatlantickou alianci, jsme ve skutečnosti nejvíc neporazitelnou zbraní kolektivního Západu právě kvůli předsudku blbosti.
Slepičí divize NATO-SPCW kurník
Dozvěděla jsem se o slepičích agentech od skřítků takto: jednou jsem studovala mozaiku s motivem slepic v Pompejích, když v tom zpoza sloupku vyskočil skřítek a představil se jako Folletto Pompeiano.
„Ty jsi jediná, která tady jenom neobdivuje lidské postavy, ale i slepice! Za to ti vyklopím nejstřeženější vojenské tajemství Severoatlantické aliance.“
V ten moment mě mávnutím ručičky přenesl dovnitř nejdůležitější vojenské základny kolektivního západu. Tam ze strážní věže nakráčel Generální maršál lávového popela – zvláštní skřítčí agent mimořádného významu, ověšený řády a oděný do miniaturní uniformy z kašmíru od Rubinacciho s kohoutím peřím na klobouku. Lokl si mé minerálky a rozkryl mi pozadí základny JFC Naples.
„Podívej se kolem,“ mávl ručkou maršál. „Vždyť celá Neapol je pro armádu absolutně nevhodná. Neapolci jsou strašně neorganizovaní, živelní a celá tahle oblast je vlastně jenom jeden velký chaos pro turisty. Normálně by tu logicky žádná armáda nikdy nebyla. Jenže Aliance tu obří základnu prostě mít musí – a to výhradně kvůli našim neapolským slepicím.“
Vysvětlil mi, že generálové NATO studovali strategii nejlepších vojevůdců historie. A co zjistili? Že všichni nejlepší vojevůdci a stratégové historie, kteří byli pochopitelně z dob antického Říma, s sebou vozili tyto posvátné slepice. Podle neapolské slepice a jejího zobání zrní v historii řídili ti největší vojevůdci světa jako sám Caesar i celý starý Řím a na jejich věštbách stavěli svá vítězství, což je historicky doložená pravda o starořímských pulli sacri. Tato divoká, létající slepice známá i z antických mozaik už v antice sloužila jako tajná rádkyně vestálek. Má totiž vrozenou magii přímo od bratra Vesuvu a žádné špionážní algoritmy Kremlu ani Pekingu ji nepřelstí. Před touto neapolskou magií mezinárodní jakakoliv špionáž kapituluje.
Pentagon pod rouškou základny v Lago Patria v Neapoli v tom dnes s armádní disciplínou pokračuje a provozuje zde přísně utajovanou divizi NATO-SPCW (Strategic Pecking and Clucking Wing / Speciální křídlo strategického zobání). Celý slavný Washington, satelity a jaderné ponorky jsou tomu podřízeny. Globální geopolitika totiž visí na tomto tajném chovu.
Když má dnes v mezinárodní geopolitice dojít na strategická rozhodnutí, nastoupí speciálně vycvičení maršálové a nasypou zrní před tuto elitní drůbež. Pokud „Generálmajor Kokrháč“ nadšeně zobne, aktivuje se jaderná flotila. Pokud zrno ignorují, Pentagon okamžitě vyhlásí diplomatické příměří. Za úspěšné strategické předpovědi pak neapolské slepice dostávají armádní „Řád zlatého vejce s olivovou ratolestí“.
Tato divoká neapolská slepice navíc dokonale paralyzuje ruskou armádu. Když její špionážní satelity zaměří systémy na základnu v Neapoli, jejich operátoři zachytí kód operace „Galina“. V ten moment se ruská mašinerie zasekne. Galina je totiž tradiční ruské jméno, které mají tamní generálové spojené s nejposvátnější prima balerínou, Galinou Ulanovovou. Vběhnou jim do očí slzy, jsou zmatení, ustrašeně zasalutují a na cíl v životě nevystřelí.
Netuší, že tou neporazitelnou „Galinou“ není křehká umělkyně na špičkách, ale elitní drůbež prastarého plemene gallina napoletana, která v neprůstřelné zástěře s vyšitými citrony zrovna klove zrní a aktivuje strategické příměří.
Vědecko-ekologické P.S.: Když selže technika, nastupuje Monnezzara
Severoatlantická aliance se samozřejmě nespokojila jen s tím, co pro starověké římské vojevůdce dělali původní ptáci – tedy s pouhým klováním zrní ze země. Pod dohledem předních vojenských biologů prošla tato neapolská divize masivním technologickým upgradem. Zapomeňte na bojové psy nebo poštovní holuby, ti byli oficiálně odsunuti do armádního starobního důchodu. NATO totiž vycvičilo nejmazanějšího operativního agenta všech dob. Moderní genetické výzkumy totiž potvrzují, že prastaré neapolské plemeno Gallina Napoletana – lidově zvané Monnezzara – tvoří zcela specifickou, izolovanou linii, jejíž neuvěřitelné vlastnosti Aliance plně integrovala do svých hybridních operací.
Že nejde o žádný mýtus, dokázali i archeologové v Pompejích. Ti nedávno při vykopávkách antického fastfoodu (thermopolium) objevili zbrusu novou, dokonale zachovalou fresku tohoto opeřeného komanda. Tato divoká středomořská drůbež je totiž evolučně vyvinutá jako absolutní, nezničitelný biotop a rozený voják. V rámci utajených misí dokáže Monnezzara létat vysoko jako běžný pták, nepozorovaně proniknout do nepřátelského tábora a čínským agentům bleskurychle vyklovat z rukou nejmodernější mikročipy, případně ruským špionům zlikvidovat optiku dalekohledů dřív, než stihnou cokoli zaměřit. Před nepřítelem pak bleskově uletí, nebo na něj v rámci taktického vzdušného náletu svrhne biologickou bombu v podobě trusu či strategického vajíčka.
Díky své vrozené imunitě a magii od bratra Vesuvu je tato slepice navíc stoprocentně imunní vůči jakýmkoliv zbraním hromadného ničení. Bez úhony přežije vulkanický výbuch i jadernou apokalypsu. Dlouho se tradovalo, že jediný, kdo dokáže přežít třetí světovou válku, jsou krysy a švábi. Jenže ruku na srdce – krysy nesnášejí vajíčka, nezvládají vzdušnou obranu a nepříteli čipy neukradou. Zato naše neapolská hrdinka se po výbuchu jen v klidu oklepe, vyhrabe si z radioaktivního lávového popela pár červíků a lidstvu k snídani snese čerstvé bio vejce. Dokud tedy žije tato neapolská slepice, Pentagon i celý kolektivní Západ mohou zůstat v naprostém klidu. Příroda a zdravý selský rozum totiž nakonec přežijí úplně všechno.
Vesuv kontra Duce
Že má tato drůbež protitotalitní odboj v krvi, dokazuje i utajované pozadí jedné slavné historické, heroické pravdy. Když se Benito Mussolini začal v Římě naparovat, poulit ty své vykulené oči, dupat nožičkami v jezdeckých rajtkách a hystericky vřeštět své slavné „Dichiarazione di guerra! Vinceremo!“, samotný bratr Vesuv se nepříčetně naštval. Sopka duněla vztekem, protože jediný, kdo má v Itálii právo vyhlašovat válku ohněm a dýmem, je přece Vesuv, a ne nějaký prcek z Říma!
Rozhněvaný vulkán proto okamžitě vyslal svého Generálního maršála lávového popela s jasným rozkazem: aktivovat slepičí komando a uštědřit Ducemu preventivní lekci z humanismu. Skřítci bleskově vyhledali toho největšího génia v Neapoli, profesora a matematika Renata Caccioppoliho. Vrazili mu do ruky provázek a na něj uvázali samotného Generálmajora Kokrháče. Režim totiž právě v rámci „fašistické virility“ zakázal mužům venčit malé pejsky. Když pak profesor hrdě pochodoval po neapolské promenádě s tímto nezničitelným kohoutem na vodítku, fašističtí strážníci byli naprosto bezmocní. Učebnice dějepisu to dodnes mylně připisují profesorově excentričnosti, ale ve skutečnosti šlo o čistou, Vesuvem posvěcenou slepičí psychologickou operaci na obranu zdravého rozumu a svobody.
Frecce Tricolori po Neapolsku
Znáte Frecce Tricolori? Tu divokou armádní letku akrobatického vzdušného tance Itálie? Tak jasně! Kopírují jen neapolské oprsklé ptáky!
Zatímco ve všech městech světa ptáci vymírají a zažívají šok, když se jednou za rok na Silvestra odpálí pár petard, v Neapoli panuje apokalyptický rambajs 365 dní v roce. Místní holubi i rackové jsou totálně oprsklí a imunní. Bratr Vesuv je totiž svým staletým duněním a hřměním vycvičil v té nejtvrdší škole stejně jako místní slepice. Vychoval z nich hlukuvzdornou armádu, která má nervy ztuhlé jako lávový kámen. Během slavného historického povstání proti Wehrmachtu tvořili tito ptáci tu nejdůležitější vzdušnou podporu skřítčí gerily a dodnes hlídají městský revír.
Folletto Gabbianino (Skřítek racků) je dodnes velitel ostrých pirátů vzduchu. V tom největším kouři za války z německých dělobuchů naváděl racky k bleskovým útočným náletům, při kterých německým vojákům vytrhávali z rukou vojenské svačiny a strhávali jim z hlav helmy přímo do moře. Dnes se mstí turistům za neúctu k Vesuvu na který drze lezou tím, že jim značkují trusem jejich nablýskaná auta či jim přes otevřené okno kradou všechno z pokoje.
Folletto Piccione (Skřítek holubů) je generál nejdrsnější městské holubí mafie. Ti s naprostým, drsným klidem zírali do hlavní německých tanků a s akademickou přesností vypočítávali balistickou dráhu svého trusu, kterým bombardovali zaměřovače samopalů přímo do očí i saka obersturmbannführerů přímo na vyznamenání. Když Němci zjistili, že místní ptactvo ignoruje střelbu, rachejtle i fyzikální zákony, psychicky definitivně rezignovali. V dnešní době se soustředí oprsklé holubí letky na likvidaci turistů stejným stylem jako divoká letka racků.
Folletto Arrangiarsi (Umění Arte dell’arrangiarsi)
Je to skřítek mistr improvizace, archetyp zrozený ze života na aktivní sopce. Tento skřítek dává Neapolitáncům božskou schopnost vybruslit z jakékoli katastrofy, opravit auto kusem provazu a plastovou lahví, vyřešit dopravní apokalypsu na křižovatce v rytmu tatantelly a proměnit jakýkoli otřes či chaos v nádherné divadelní představení, kde sousedé z balkónů tleskají prádlu spadlému na kapotu Pandy.
Folletto Carusino (Tenore divino) neboli Skřítek Hlasový
Když jsem psala seriózní studii o principu unikátního fenoménu Enrica Carusa, neapolského rodáka, má logika selhávala. Vtom se na peřině posadil skřítek s malou mandolínou. „Věda končí tam, kde začíná bouře, profesoressa barbie“ zašeptal mi a vyprávěl mýtus. Když kdysi neapolští rybáři uvízli v bouři, jejich manželky prosily bohyni Héru o pomoc. Ta darovala mužům hlasy, které dokázaly s přehledem překřičet i ten nejdivočejší mořský orkán, aby slyšeli navigaci manželek z pevniny. Od té doby mají místní muži operní zlato v hrdle – i když na sebe dnes jen z plných plic pokřikují v uličkách kvůli parkování.
Folletto Sprezzatura (Sartoria elegante) neboli Skřítek Kašmírový
Vyšla jsem z luxusního salonu Rubinacci po rozhovoru s mistrem krejčím o evoluci látek, když mi z kapsy vylezl mikroskopický elegán. Sedli jsme si na promenádu Via Partenope a on mi prozradil, že to on schovává mistrům jehly a rohovinové knoflíky. Nedělá to ze zlomyslnosti, ale z čistého humanismu – nutí je tím dát si povinnou pauzu na espresso a promluvit si s přáteli.
Byl to právě tento folletto, kdo v záchvatu anarchistické vzpoury proti klasickému evropskému saku zdůrazňující krabicovou formou řád a dominaci, vyrval z pánských sak těžké podšívky i ramenní vycpávky, čímž stvořil legendární lehounké sako giacca svuotata. Udělal to proto, aby rigidní evropský řád nespoutal poskakující neapolitánce, jejichž sprezzatura spočívá ve vlajícím charismatu. Aby jim dopřál absolutní svobodu pohybu, vrátil do rukávů slavné neapolské baroko v podobě prvku– s košilové rameno spalla camicia s typickým řasením rukávu zvaným mappina či grinze. Tento nabíraný rukáv folletto Sprezzatura vymyslel, aby neapolští muži mohli bez omezování divoce gestikulovat, vesele z dálky mávat na své milé, manželky a děti, vřelým gestem objímat přátele a bezstarostně tancovat s tamburínou v rytmu tatantelly.
Folletto Dieguito (Mano de Dios)
Můj výzkum v uličkách pokračoval tím, že jsem porovnávala dva neapolské „světce“ – Svatého Gennara a Svatého Diega. Vtom mi do kabelky skočil malý fotbalový skřítek v azurově modrém dresu zpívající „Forza Napoli!“ a představil se jako Folletto Dieguito.
„Profrsoressa barbie,“ mrkl na mě, „celý svět už desetiletí debatuje o tom, jak mohl Diego Maradona v roce 1986 vstřelit Angličanům gól rukou a rozhodčí si ničeho nevšiml. Diego tehdy tvrdil, že to byla Mano de Dios – Boží ruka. Ale vy už teď moc dobře víte, čí ruka to byla doopravdy.“
Byl to dokonale organizovaný zásah naší specializované skřítčí jednotky. Když skřítci viděli ty upjaté Angličany s jejich chladnou britskou logikou, past prostě musela sklapnout! Logika je totiž ten úhlavní nepřítel neapolského chaosu a musí se ničit kdykoliv jakkoliv! To je magmatický zákon našeho bráchy a nejvyššího boha Vesuvu! Takže lávový skřítek vteřinově využil neapolský fatální kód teorie počtu nepravděpodobnosti. Vyskočil Diegovi na rameno, strčil do míče svou pěstičkou a rozhodčímu na tu samou vteřinu hodil před oči skvrnu z prachu bráchy Vesuva. Nebyl to žádný podvod, jen posvátný zákon vesuvianské nepravděpodobnosti! Diego nelhal, byla to přes lávového skřítka prodloužená ruka boha Vesuvu ochránce všech Neapolitánů v nouzi.
Pro další pokračování mne sledujte zde na Seznam Médiu.
