Článek
Narodil se uprostřed pekla války. Bylo parné letní odpoledne, 13. července 1944, když se v bombardované Budapešti narodil syn leteckému konstruktérovi Ernő Rubikovi staršímu a básnířce Magdolně Szántó.
Ještě se ani neuklidnil válečný prach a maďarské hlavní město leželo v troskách – v tomto mrazivém chaosu přišel na svět chlapec, který po otci zdědil nejen jméno, ale i vášeň pro techniku. Už od dětství rád tvořil rukama, miloval skládanky, matematické úlohy a šachové hlavolamy.
„Jako malý jsem měl moc rád manuální práce, šachy a matematické úlohy,“ vzpomínal později. Vyrůstal obklopen dvojí inspirací – přísnou logikou otcových technických výkresů a hravostí matčiných veršů. Snad právě tahle neobvyklá kombinace vědy a umění v genech předurčila jeho osud.
Rubik původně tíhnul i k umění: na střední škole vystudoval sochařství a poté architekturu na Technické univerzitě v Budapešti. Bystrý, tichý mladík se ale nakonec rozhodl netvořit vlastní monumenty ze dřeva či kamene – místo toho nastoupil jako učitel. Roku 1971, ve svých 27 letech, se stal profesorem designu na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Budapešti.
Proč zvolil pedagogickou dráhu? Sám říkal, že mu škola nabídla příležitost prohloubit si znalosti v oborech, které během studií nestihl plně prakticky zažít. V prostých poválečných poměrech Maďarska byla univerzita ostrovem klidu a poznání – a Erno Rubik chtěl být u toho.
Profesor, který vymýšlí místo učení
Za katedrou se však mladý profesor architektury záhy potýkal s nečekanou překážkou. Jeho studenti – budoucí designéři a architekti – jako by postrádali představivost. Ve velikých posluchárnách plných výkresů a pravítek Rubik nevěřícně sledoval, jak obtížně si jeho žáci dokáží představit prostorové vztahy staveb a objektů. Znervózňovalo ho to.
Nechtěl jen suše přednášet teorii – rozhodl se udělat něco bláznivého. Jednoho dne roku 1974 přinesl do třídy vlastní podomácku vyrobené trojrozměrné modely: papírové konstrukce, lepenkové mnohostěny a dřevěné hlavolamy. Studenti najednou zpozorněli. Učení se stalo hrou – doslova.
Byl mezi nimi i nenápadný malý prototyp rotující krychle. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že právě tenhle model změní životy miliónů lidí. Rubik jej zprvu sestavil z provizorních materiálů. První pokus – osm dřevěných kostiček držených pohromadě gumičkami – se rozpadl, gumové pásky praskaly a model nefungoval.
Mladý vynálezce se ale nevzdal. Experimentoval dál. Přemýšlel nad tím, jak umožnit otáčení stran kostky, aniž by se celé dílky rozpadly na stůl. Po večerech v dílně piloval nový mechanismus, uvnitř krychle vymyslel systém do sebe zapadajících součástek, které pevně držely pohromadě a zároveň hladce rotovaly. Po týdnech práce konečně v rukou držel krychli 3×3×3 v dnešní podobě – psal se 19. květen 1974.
Právě v té chvíli, na jaře 1974, stál devětadvacetiletý Erno Rubik ve své dílně a zvídavě pozoroval barevný prototyp. Každou stranu krychle označil jinou barvou, aby názorně demonstroval prostorovou orientaci. Potěžkal ji v dlani. Co teď? Zkusmo pootočil horní řadou kostiček, pak boční. Barevné strany se s tichým klapnutím rozházely. Chaos.
Když si s vlastním vynálezem chvíli hrál, zjistil, že dostat všechny barvy zpět nebude vůbec snadné. „Abyste byli schopní složit kostku, musíte být do jisté míry obdařeni vědeckým způsobem myšlení,“ poznamenal později v rozhovoru. Jemu samotnému – muži nadanému logikou – to trvalo skoro měsíc, než svůj vlastní hlavolam dokázal vyřešit.
Čtyři týdny urputně roztáčel, zkoušel a vracel tahy, pochyboval o sobě i o kostce. V jednu chvíli ho zamrazilo při pomyšlení, že by jedinou cestou bylo každý tah prostě odvolat pozpátku. To by znamenalo, že hlavolam nemá smysl – neexistuje elegantní řešení, jen mechanické vrácení chaosu na začátek.
Kostka ho nezdolala. Jednoho dne se klapající barevné dílky poskládaly správně a každá strana byla jednobarevná. V malé dílně na břehu Dunaje zavládlo ticho. Erno Rubik vyčerpaně dosedl na židli. Dokázal to – a v ten moment pochopil, že tenhle vynález má ohromný potenciál. Malá kostka překročila hranice školní učebny; mohla by jednou bavit lidi po celém světě. Bylo mu 30 let, když se rozhodl udělat odvážný krok.
Magická kostka dobývá svět
Dne 30. ledna 1975 si Rubik nechal svůj výtvor patentovat u maďarského úřadu. Kostku pojmenoval Bűvös kocka – Magická kostka. Jako každému vizionáři, i jemu tehdy mnozí nevěřili. Úřední kolečko trvalo tři roky, než se výroba vůbec rozběhla. Nikdo to nechtěl vyrábět, kroutili hlavou lidé z hračkářských továren. Model prý nevypadal jako hračka a pochybovali, že by si s ní někdo chtěl hrát. Rubika dokonce napadlo, jestli celý nápad není slepá ulička.
Nevzdal se však. Obcházel výrobce dál, trpělivě vysvětloval možnosti svého hlavolamu. Nakonec se jedné malé továrně v Budapešti, která dosud vyráběla jen dřevěné šachy, jeho nápad zalíbil. Politechnika – nenápadná dílna v zemi za Železnou oponou – vyrobila roku 1977 prvních pět tisíc plastových kostek.
Bez velké reklamy, bez očekávání se Magická kostka tiše objevila na pultech maďarských hračkáren. A stal se malý zázrak. Hlavolam si rychle získal oblibu domácích nadšenců a během dvou let se v Maďarsku prodalo 300 000 kusů. Davové šílenství sice ještě nevypuklo, ale hvězda nové hry začala stoupat.
Rubik v té době stále žil skromně. Dostával jen drobné licenční poplatky a dál učil na univerzitě. Jeho profesorský plat sotva stačil na běžný život, o milionech nemohla být řeč. Ale i tak cítil zadostiučinění – jeho dítě, barevná kostka, si našlo cestu k lidovým vrstvám, dětem i dospělým. Komunistické Maďarsko ovšem nabízelo jen omezené možnosti.
Za hranice se novinka dostávala těžko. Obchod se Západem svazovala byrokracie a nedůvěra režimu. Rubik však snil o tom, že by se jeho vynález mohl prosadit i venku. Navzdory překážkám objížděl s kostkou mezinárodní veletrhy hraček, kde nenápadně propagoval její kouzlo.
Zlom přišel v roce 1979 na veletrhu v Norimberku. V rušném pavilonu plném plyšáků a stavebnic si maďarské kostky všiml britský obchodník Tom Kremer – a byl jí doslova fascinován. Ihned zajistil práva na distribuci hlavolamu na Západě
Následující rok se roztočil kolotoč, jaký si Rubik v nejdivočejších snech nepředstavoval. 1980 – začátek světové mánie.Americká společnost Ideal Toy Corp. podepsala s maďarským vynálezcem smlouvu a naplánovala prodat během roku milion kostek po celém světě. Hlavolam dostal nové jméno: Rubik’s Cube – Rubikova kostka. Z učební pomůcky pro pár studentů se stala nejžádanější hračka planety.
Západní trh zahltila promyšlená kampaň: televize, magazíny, reklamy – všude se otáčely barevné řady kostiček. Výsledek předčil očekávání. Během let 1980–1982 se prodalo na 100 miliónů kostek.
Knihkupectvím vévodily příručky „Jak složit Rubikovu kostku“; speedcubing – soutěžení v rychlosti skládání – se zrodil jako nový sport. Barevná krychle vstoupila i do slovníků a muzea: od roku 1982 najdete slovo „Rubik’s Cube“ v Oxfordském slovníku angličtiny a jeden exemplář dokonce ve stálé expozici muzea moderního umění MoMA v New Yorku.
Stejně rychle, jako boom začal, i skončil. Už v roce 1983 se trh nasytil a do oběhu se navíc dostaly levné napodobeniny. Zájem opadl tak náhle, až to působilo symbolicky: jako když vyhasne kometa. V listopadu 1986 otiskl New York Times článek, který Rubikovu kostku označil za „zářící meteor, který vyhořel“.
Erno Rubik mezitím vynalézal další hlavolamy – had, hodiny, 3D půlměsíce – a s nadějí čekal, jestli některý zopakuje úspěch kostky. Žádný už slávu Rubikovy kostky nepřekonal. Na konci 80. let navíc přišly počítačové hry a zdálo se, že mechanickým hračkám definitivně odzvonilo. Kostka se pomalu stahovala do ústraní. Svět na ni ale nezapomněl.
V 90. letech ji objevila další generace nadšenců a postupně se z ní stal globální kult. Později, po zrodu YouTube, svět zaplavily nové metody řešení a kostka chytila druhý dech. V roce 2006 se objevila v dojemném filmu Štěstí na dosah, kde herec Will Smith složí Rubikovu kostku za necelé dvě minuty – pro děj filmu klíčový moment. Dnes už by tím nikoho neohromil: mistři světa skládají kostku za sekundy.
Rekord drží Američan Max Park, který ji dokázal složit za pouhé 3,13 sekundy. Z Rubikovy kostky se stalo víc než retro hračkářský hit – je to nadčasová výzva pro matematiky, informatiky i hračičky všeho druhu. Odhaduje se, že tuhle kostku někdy držela v rukou víc než miliarda lidí.
Celkem se jí prodalo přes 500 milionů kusů, což ji řadí mezi nejprodávanější hračky historie. Majetek jejího vynálezce se dnes odhaduje na několik set milionů dolarů.
Skromný génius
Z Erna Rubika se už počátkem 80. let stala světová celebrita. Jméno, které nosil po otci, se ze značky rodinné letecké inženýrské firmy proměnilo v název slavné kostky. Dostalo se i do učebnic: Rubik v roce 1982 založil stipendijní nadaci na podporu mladých maďarských vynálezců a v dalších dekádách propagoval využití hlavolamů ve výuce.
Stal se symbolem kreativity skryté za Železnou oponou. Zároveň však vždy zůstal skromným, tichým mužem. O publicitu příliš nestál. „Kostka se stala světově proslulou a trocha její slávy dopadla i na mě,“ řekl s nadsázkou, „ale vždycky jsem si dával pozor, abych nestál příliš blízko reflektorům.“ S odstupem a pokorou sledoval, co jeho dílo způsobilo.
Dodnes působí nenápadně. Úsměv a vrásky osmdesátiletého pána nenaznačují, že by šlo o miliardáře. Rubik se dnes věnuje hlavně propagaci svého vynálezu a pečlivě střeží jeho patentová práva. Když byla kostka poprvé uvedena na světový trh, objevily se žaloby i pirátské kopie – i to ale vynálezce bere sportovně, jako důkaz skutečného úspěchu.
V roce 2020 vydal vzpomínkovou knihu s příznačným názvem Kostka. Sdílí v ní zkušenosti, těžkosti, které překonal, i setkání s pozoruhodnými lidmi. Popisuje, jak kostka změnila jeho život a pohled na svět. A je to vlastně příběh o porozumění, trpělivosti a hledání řádu v chaosu. Co na tom, že se žádný z Rubikových pozdějších vynálezů už nevyrovnal té první barevné kostce.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernő_Rubik
https://www.reflex.cz/clanek/causy/99412/rubikova-kostka-pred-petactyriceti-lety-si-nechal-erno-rubik-patentovat-nejslavnejsi-hlavolam-vsech-dob.html
https://life.forbes.cz/uz-padesat-let-namaha-hlavy-rubikova-kostka-vydelala-svemu-vynalezci-miliony/
https://www.echo24.cz/a/Sj9hg/muz-ktery-vymyslel-nemozne-jeho-sestibarevna-kostka-dobyla-cely-svet
https://knihobot.cz/g/2086
https://www.rubiks.com/history
https://www.smithsonianmag.com/innovation/brief-history-rubiks-cube-180975911/
https://www.readersdigest.in/features/story-meet-ern-rubik-127516
