Článek
Bára (37) z Pardubic žije s Adamem už šest let a za tu dobu se naučila vnímat všechny jeho drobné libůstky i zvyky. Vždy byli naladěni na stejnou vlnu: chodili společně na výlety, měli rádi podobnou hudbu a v posteli jim to klapalo téměř bez výhrad. „Byla jsem šťastná, že jsem potkala kluka, co je citlivý a dokáže se mnou probrat jak životní plány, tak maličkosti všedního dne,“ prozradila mi. Jenže nedávno se Adam rozhovořil o svých erotických fantaziích a navrhl, že by ji rád zkusil svazovat, používat pouta nebo dokonce důtky či bičík.
Zprvu se Bára domnívala, že jde o nevinný vtípek. Adam občas utrousil vtahující poznámku o různých filmech a vtipkoval, že by je mohl zkusit napodobit. Jenže v poslední době přestal žertovat a začal být velmi konkrétní. „Mluví o tom, že to náš vztah posune na novou úroveň a že bych se mu měla úplně odevzdat, aby mohl cítit naprostou svobodu,“povzdechla si Bára a bylo vidět, že tohle téma ji slušně vyvádí z rovnováhy.
Lidé kolem ní reagovali různě, když jim naznačila, co partner plánuje. Kamarádka ji ujišťovala, že má vždy právo říct ne, ale jeden kolega zas naznačil, že by třeba jen měla překonat počáteční strach a zkusit to. Bára si ale není jistá, jestli by se někdy mohla cítit v bezpečí, kdyby měla spoutané ruce a Adam nad ní držel důtky, ať už by šlo o jakkoli jemnou formu. „Vždy jsem byla spíš romantická duše, která v sexu vyhledává něhu, hraní rolí mi nic neříká. Manželská postel pro mě není místo pro exhibici síly,“ vysvětluje.
Situaci komplikují i věty, které Adam vypouští z úst: „Takhle to dělají partneři, kteří se nebojí objevovat,“ říká a Bára cítí, že se jí to příčí. Nechce mu upírat fantazii nebo vzrušení. Rozumí, že občas člověk po něčem touží. Jenže je přesvědčená, že by v posteli měla panovat shoda a respekt. „Jemu to připadá jako vzrušující hra, mně zas jako atak na moji intimitu,“ odtušila. A hlavně se bojí, že pokud to vyzkouší, nebude schopna zapomenout na pocit ponížení, až se bude cítit svázaná a nucená do něčeho, co vybočuje z jejích představ.
Podle všeho Adam v ložnici hledá něco, co doposud neměl šanci prožít. Možná jen potřebuje vybočit z rutiny. Bára ovšem cítí, že sama rutinu nevnímá: nedávno zkoušeli nové polohy, naprosto dobrovolně si pořídili několik erotických pomůcek a experimentovali s různými masážními oleji.
„Fakt nemám pocit, že jsme nějak extrémně usedlí. Mám ráda pestré milování a spolu nám to jde báječně. Jenže bičíky a pouta už jsou pro mě přes hranici,“ trvá na svém. Zvědavost je podle ní skvělá, ale násilné praktiky, byť domluvené, jí nahánějí spíš úzkost než vzrušení.
Co s tím? Bára váhá, zda rovnou říct ostré ne, nebo se snažit ještě najít způsob, jak Adamovi vysvětlit, že to nechce. „Mám obavu, aby se necítil odmítnutý. On mi sice řekl, že nechce nic dělat proti mé vůli, ale zároveň naznačil, že by mu to velmi pomohlo cítit se svobodněji.
Mám na jedné misce vah svoje vlastní pohodlí a na druhé straně jeho přání, kterému nechci bránit,“ líčí rozpor. Zkusila mu nabídnout třeba jen jemné škrábání na zádech nebo využití šátku, ale bez úplné bezmoci. Reakce Adama byla vlažná, protože očividně sní o něčem víc.
Na jedné straně se Bára bojí, že pokud mu teď řekne ne, Adam bude dál v hlavě nosit nesplněnou fantazii a začne o to víc prahnout. Na druhé straně si stojí za tím, že k sexu by mělo dojít jedině při vzájemném souhlasu se všemi detaily. „Možná bych se časem k lehkému svazování odhodlala, ale ne pod tlakem. Musím k tomu dozrát. Jenže on to chce hned,“ dodává a v očích se jí mísí nejistota s lehkým smutkem.
Zbývá jediné – najít klidný způsob, jak si sednout a upřímně probrat, co kdo cítí a jaké má limity. Bára doufá, že Adam pochopí, že jeho touhy nemají přednost před jejím vnitřním klidem. V opačném případě se obává, že by sice naoko vyhověla, ale v srdci cítila, že zrazuje samu sebe.
