Článek
Leoš Mareš se narodil v dubnu 1976 v Berouně jako jediný syn do běžné rodiny. Od dětství miloval pozornost – sám dnes otevřeně říká, že je tak trochu exhibicionista, ten kluk ze školy, co pořád vyrušoval a bavil ostatní. K mikrofonu ho to táhlo odmala. S oblibou vzpomíná, jak už coby dítě záviděl autobusovým průvodcům jejich hlášení do mikrofonu a toužil to zkusit také.
Po maturitě na gymnáziu v rodném Berouně zamířil na ekonomickou fakultu v Chebu – a právě tam začal ve volném čase poprvé moderovat v malém lokálním rádiu Egrensis. Bylo mu teprve 18 a jeho projev byl tehdy spíš nesmělý - nosil brýle a nepůsobil jako sebevědomý showman. Jenže měl talent upoutat svým hlasem a humorem.
V roce 1997 se mladý Mareš odvážně vydal do Prahy, zkusit štěstí ve velkém stylu. Stanice Evropa 2 právě procházela obměnou – odcházelo staré vedení i moderátoři a programový ředitel Miloš Pokorný sestavoval nový tým. Leoš nastoupil plný elánu, ale začátky byly rozpačité. „Byl na ránu,“ říkával s nadsázkou Pokorný o tom, jak s drzým nováčkem musel mít trpělivost.
Mareš dostával pokuty za přestřelené vtípky a několikrát byl jednou nohou na dlažbě. Dokonce zkoušel prorazit i v televizi – na konkurzech pořadů Eso a Snídaně s Novou však neuspěl. Vypadalo to, že ambicióznímu mladíkovi hrozí brzký krach.
Jenže Leoš měl něco, co ho odlišovalo. Jeho projev byl jiný – svěží, ironický, provokativní. Na Evropě 2 se rychle stal výraznou osobností. Posluchače bavil chytrým humorem a sebeironickými narážkami, i když zpočátku jeho hlas lidi pletl s jiným kolegou na stanici.
Brzy se ukázalo, že v tom „nevýrazném mladíčkovi“ dříme výjimečný talent. Když Evropa 2 hledala novou tvář pro svou ranní show (poté co známá dvojice Gondíků odešla do televize), začalo se mluvit o Marešovi.
Šéf rádia Michel Fleischmann si všiml jeho potenciálu: „Mareš je zosobněním lidí s rádiem… Když děláte celoplošné rádio, potřebujete hvězdu. Leoš se dokázal přizpůsobit a zároveň zůstat svůj,“ pochválil ho po letech. Přesto to nebylo automatické – na post ranního moderátora byli prý původně vyhlédnuti jiní dva kolegové. Mareš dostal příležitost možná až jako „druhý v pořadí“, ale o to zarputileji se jí chopil.
Rok 1998. Dvaadvacetiletý Leoš Mareš poprvé sedá za mikrofon ranní show Evropy 2. Zpočátku vysílá sám – a na jeho projevu je znát mladická divokost. Vysílání někdy balancuje na hraně, vtípky jsou občas přes čáru. „Mockrát jsem v rádiu přestřelil. Mám dar sebereflexe a nejvíc mě mrzí, když někomu ublížím,“ přiznal s odstupem.
V počátcích se to stalo nejednou. Nové vedení ho ale podrželo i navzdory hlasům volajícím po výměně moderátora. Rozhodli se Leoše raději doplnit parťákem pro „zklidnění“ pořadu. Tak k němu byl kolem roku 2000 přidělen Patrik Hezucký – tehdy nesmělý hlasatel zpráv, který se měl teprve stát moderátorem.
Zprvu ta dvojice působila nesourodě a ve vysílání to skřípalo. Mareš zpočátku dominoval, Patrik se vedle něj otrkával. Postupně se ale „ti dva sehráli“. Z Ranní show se stala nejoblíbenější rozhlasová show v zemi a z Leoše s Patrikem nerozlučná dvojice, která bude generace posluchačů budit další čtvrtstoletí.
Hvězda v kožichu
Koncem 90. let už Mareš nebyl neznámý – díky ránu na Evropě 2 ho milovaly tisíce mladých posluchačů. Jenže do širšího povědomí paradoxně pronikl jinudy, než chtěl. V roce 2001 totiž nazpíval (či spíše zarecitoval) dojemnou píseň „Tři slova“, a začal ji představovat na diskotékách po celé zemi.
Na pódiu se objevil ve výrazném dlouhém kožichu – ten stylově odkazoval k opulentní éře 70. let a byl to záměrný výstřelek, nová image, aby si ho lidé všimli. A skutečně, všimli. Mladý moderátor v kožichu se okamžitě stal terčem pozornosti. „Chápu, že když někdo viděl fotku v kožichu a neznal souvislosti, myslel si, že jsem divnej,“ říkal později Mareš.
Mnozí ho tehdy opravdu měli za podivína. Média psala o „klukovi, co se pokouší zpívat a neumí to“. Kritici se mu veřejně vysmívali, aniž tušili, že ten „pán kožichů“ je ve skutečnosti zkušený rozhlasový profesionál. „První úspěch přišel v branži, kde jsem to nechtěl. Já nejsem zpěvák. To, co umím, najednou zůstalo v pozadí,“ posteskl si Mareš nad tím paradoxem.
Jenže zatímco se jedni smáli, jiní už mu bezmezně fandili. Leošovy jízdy po diskotékách byly vyhlášené – energická show, jakou malá města neznala. V černém saku skákal po barech, fotografové cvakali a puberťačky ječely nadšením. „Lítal jsem po diskotékách v kožichu a lidé se bavili,“ vzpomínal na ty začátky. Z jeho jména se stával magnet.
Pořadatelé brzy zjistili, že stačí na plakát velkými písmeny napsat „Leoš Mareš“ a publikum dorazí. Jeho první album se prodávalo skvěle (přes 45 tisíc nosičů) a v anketě popularity Český slavík 2001 získal titul „Skokan roku“ pro nejvýše nově umístěného zpěváka. To už mnohým kritikům opravdu došla trpělivost – „zuřili a řvali: To je výsměch!“ nad tím, že rozhlasový moderátor boduje mezi popovými hvězdami.
Leoš Mareš se stával fenoménem. Poslechovost Evropy 2 rostla i díky němu a Patrikovi. A on sám mířil stále výš. V roce 2003 dostal vysněnou nabídku z televize Nova – stal se novým moderátorem legendárního pořadu Eso, hitparády, na kterou koukala snad každá „náctiletá“ domácnost.
Najednou ho znaly už i babičky. Tentýž rok pak přišel zlom zásadní: Nova pověřila Mareše moderováním přímého přenosu ankety Český slavík. Sledovalo ho 2,7 milionu diváků. Mnozí skeptici tehdy doslova čekali, „jak se Mareš ztrapní“ – jeho pověst průšviháře ho předcházela.
Jenže místo trapasu přišel šok. Leoš Mareš zvládl galavečer s přehledem a vtipem. Ti, co se mu smáli, museli uznat, že je překvapil. Ukázal, že dokáže bavit masy i v přímém přenosu. „Ujede ve dvou procentech vtipů, víc ne,“ hájil ho tehdy televizní manažer Pavel Zuna a dodal: „Tři hloupé nápady jsou pořád lepší než žádný“.
Sám Mareš svůj styl obhajoval s typickou metaforou: „Zatáčku můžete s formulí projet ve sto třiceti, ale když chcete být nejlepší, tak ve sto osmdesáti“. Jinými slovy – kdo chce vyniknout, musí občas riskovat a jít až na hranu.
Od Slavíků 2003 se Leoš definitivně zařadil mezi českou moderátorskou elitu. Stal se z něj nejžádanější mladý moderátor v zemi – ostatně už rok předtím trefně poznamenal: „Když je někdo proti vám a dostanete ho na svou stranu, aspoň nalomíte, je to vaše vítězství“. Přesně to se mu podařilo s mnoha pochybovači.
Jeho raketový vzestup nebyl žádná „rychlokvaška“; za úspěchem byly roky tvrdé práce. Mareš v té době doslova dřel od rána do noci. Vstával ve čtyři na ranní vysílání, dopoledne firemní akce, večer moderování plesů či diskoték po republice. Neměl manažera, vše si domlouval sám, diář přeplněný, spánku minimum.
Ovšem finančně se mu začalo dařit pohádkově: už kolem roku 2004 si nevydělal méně než sto tisíc korun měsíčně. Sám otevřeně přiznával, že na vysoké honoráře dosáhl dřív, než přišla skutečná popularita – „bral jsem honoráře jako spousta hvězd, i když mě znal málokdo“, vzpomínal pro MF Dnes. Vytvořil si tehdy novou image úspěšného mladíka, který „na to má a nestydí se za to“.
Vozil se v luxusních vozech (po Praze brázdil ve Ferrari) a rád dával najevo, že si užívá vydělané peníze. Někdo v tom viděl aroganci či snobství – například se chlubil, že za lístek na fotbalové finále EURO dal 60 tisíc korun. Bulvár měl žně: Mareš plnil stránky novin svými výstřelky, odvážnými vtipy i občasnými maléry.
Během těch let například několikrát boural autem a škody šly do šílených částek. Pro část veřejnosti byl symbolem bláznivé zábavy, extravagance a drzosti. Pro jiné inspirací – důkazem, že „z nuly se dá dostat až na vrchol“, jak psala média. Sám Leoš ale věděl, že udržet se na vrcholu bude možná ještě těžší, než se na něj dostat.
Bouřlivé roky
Kolem roku 2005 Leoš Mareš kraloval rádiu i televizní zábavě. Moderoval jednu velkou show za druhou – od pěveckých soutěží (SuperStar, X Factor) po reality show (Big Brother). Na pódiu působil sebejistě, v zákulisí se ale prali dva Marešové: ten starý – provokatér v kožichu lačný potlesku – a nový, zralejší Leoš, který začínal rekapitulovat, kam ho zběsilé tempo dovedlo.
Kolem třicítky se ocitl na křižovatce: stal se sice milionářem a celebritou, ale také cílem bulvárních afér a posměšků. „Bojím se stárnutí, jako každý,“ přiznal v té době s neobvyklou upřímností. Uvědomoval si, že hvězdná sláva je křehká a že by mohl rychle omrzet – stejně jako fotbalista, kterému dojdou síly. To vše se nepochybně podepisovalo na jeho duši, ačkoli navenek dál rozdával úsměvy.
V roce 2008 se zdálo, že se jeho soukromý život usadil. Po dlouholetém vztahu se svou přítelkyní Monikou Poslušnou se oženil – svatba to byla velkolepá. Manželům se narodili synové Jakub a Matěj a Mareš se na chvíli stáhl z divokého nočního života do role otce. Jenže rodinné štěstí nakonec nevydrželo. Leošova pověst lamače dívčích srdcí ho dostihla.
Manželství ztroskotalo kvůli opakovaným nevěrám – poslední kapkou byl jeho románek s mladou modelkou Gabrielou Dvořákovou. Po roce 2010 se Mareš ocitl v bulvárním pekle: fotografové ho pronásledovali na každém kroku a každý nový vztah plnil titulky. Prošel si několika známostmi (po jeho boku se objevily například vicemiss Hana Svobodová či topmodelka Michaela Kociánová).
Největší pozdvižení ale vzbudil bouřlivý vztah s modelkou Petrou Faltýnovou, který byl jako na horské dráze – plný vášnivých rozchodů a návratů. Během těch let byl Mareš vděčným objektem bulvárních kamer: divoké večírky, hádky milenců na veřejnosti, usmiřování v záři reflektorů. Zdálo se, že charismatický bavič hledá své štěstí a klid marně.
Přesto i v těch nejbouřlivějších časech Mareš profesně nezaváhal. Každé ráno vstal a s Patrikem Hezuckým odbavil další vysílání Ranní show – často se sebeironickými narážkami na vlastní účet. Dokázal se smát sám sobě, což ho v očích mnoha fanoušků dál činilo sympatickým. A i když mu bulvár nasazoval nálepku „stárnoucí seladon“, veřejnost na něj nezanevřela.
Právě naopak – Leoš Mareš postupně dozrával v osobnost, kterou si Češi oblíbili navzdory dřívějším předsudkům. Život ho trochu otesal a on slevil z některých excesů. Zkusil také nové výzvy: na jaře 2015 rozjel vlastní televizní talk show, téhož roku se statečně protančil až do osmého kola soutěže StarDance.
A překvapil i tím, že se na sklonku dekády stáhl z role všudypřítomného moderátora. V roce 2017 oznámil „jediný koncert v životě“ – velkolepou show ve Foru Karlín, na které se chtěl symbolicky rozloučit se svým pěveckým alter-egem. Bylo mu 41 let a tvrdil, že po čtyřicítce už „rapovat nebude“. Jenže koncert byl tak úspěšný, že své rozhodnutí rychle přehodnotil.
V roce 2018 vyprodal O2 arenu hned třikrát za sebou. Na pódiu ho doprovodili hosté zvučných jmen – Karel Gott, Marek Ztracený a další. To už Mareš nevystupoval v kožichu jako kdysi, ale v elegantním obleku. Sebejistě vtipkoval, shazoval sám sebe a zároveň si plnými doušky vychutnával fakt, že publikum ho miluje.
Z krále večírků respektovaným bardem
Po roce 2018 byl Leoš Mareš jinde než na začátku dekády. Jako by našel vnitřní klid. Významnou roli v tom sehrál i jeho osobní život: v únoru 2018 se podruhé oženil. Jeho vyvolenou se stala Monika Koblížková, půvabná módní redaktorka, kterou požádal o ruku romanticky v Mariánských Lázních za doprovodu ohňostroje.
Svatbu na zámku v Litomyšli tajili do poslední chvíle, proběhla v tichosti, jen za účasti rodičů a svědků. Po bouřlivé minulosti se Mareš po boku „druhé Moniky“ – nyní Moniky Marešové – očividně usadil. V březnu 2022 se navíc dočkal narození dcery Alex, tentokrát už jako zralejší otec ve svých 46 letech.
Kamarádi říkají, že právě Monika ho dokázala zklidnit a „ochočit“. Z nevkusného mladíka v kožichu je dnes zralý muž s vytříbeným stylem – idol mnoha žen, který ale zůstává věrný té své jediné. Jejich manželství patří k nejstabilnějším v českém showbyznysu.
Když se v bulváru objevily v roce 2024 nepodložené spekulace o krizi jejich vztahu, Leoš je přímo v rádiu rezolutně popřel a označil za vykonstruovanou pomluvu. Místo skandálů raději veřejně oslavil 10. výročí vztahu a odletěl s manželkou do New Yorku. Po dlouhých letech tak Mareš bulvárním titulkům spíš uníká, než aby je plnil.
Tato proměna jde ruku v ruce i s tím, jak se Marešův obraz změnil v očích veřejnosti. Ze symbolu povrchní popkultury se stal respektovaný veterán a vlastně i jistá morální autorita showbyznysu – přestože to slovo by on sám nejspíš s úsměvem odmítl. Jisté je, že dnes Leoš Mareš ochotně pomáhá mladším kolegům a předává zkušenosti.
Dokonce se pustil do produkování koncertů jiných hvězd: po covidu stál u obřích výročních show zpěváka Jiřího Korna či Marie Rottrové v O2 aréně. Z pódií se ovšem sám nevytratil – naopak, v roce 2025 se už poosmé vrátil do vyprodané O2 areny se svou show.
Pokaždé dokáže své vystoupení obměnit a dodat mu nápad, vtip a okázalost. Když letos v lednu zahajoval koncert písní Tři slova, schválně popletl text do sebeparodické verze („Přijít na můj koncert je moc velkej trest…“) a vzápětí na pódiu předvedl přehlídku svých legendárních kožichů, které prý dvacet let ležely ve sklepě.
Publikum burácelo smíchy, když s nostalgií prohlašoval, že „z toho prvního kožichu je cítit život“. Mareš se dnes směje svému mladšímu já a tím jako by uzavíral kruh. Co dříve budilo posměch, nyní vyvolává vřelou vzpomínku. Lidé Leoše přijali i s jeho dřívějšími „hříchy mládí“. Vyrostli s ním a on vyrostl s publikem.
Snad největší proměnou prošel Leoš Mareš v posledních dvou letech v oblasti, kde by to málokdo čekal – na poli sociálních sítí. Jako jeden z prvních českých celebrit dosáhl na Instagramu magické hranice milionu sledujících a roky tam sdílel každou luxusní snídani či vtip ze zákulisí.
V roce 2023 ale překvapivě oznámil, že si dává od sociálních sítí pauzu. „Nepřestal jsem existovat, jen nejsem na Instagramu,“ vysvětloval v televizi s tím, že neustálé sdílení života pro něj bylo ubíjející. „Vytvářelo to na mě tlak a teď ten tlak zmizel,“ řekl otevřeně.
Najednou měl víc prostoru skutečně žít. „Můžu být víc s rodinou, hlavně myšlenkově… Už nemyslím na to, co musím postovat,“ pochvaloval si nově nabytou svobodu. Připustil také, že má sice méně fotek svých dětí, ale o to více si užívá okamžiky, aniž by cítil potřebu všechno sdílet se světem. Tohle by ještě před pár lety od krále českého Instagramu čekal málokdo. Mareš tím dal najevo, že dozrál i v tomto směru.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leo%C5%A1_Mare%C5%A1
https://www.radiotv.cz/p_tv/t_personalistika/z-nuly-az-na-vrchol-pribeh-o-leosi-maresovi/
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/leos-mares-moderator_2305181458_dno
https://tv.nova.cz/clanek/636631-leos-mares-oznamil-co-bude-s-ranni-show-prisla-zasadni-zmena
https://cnn.iprima.cz/leos-mares-vysvetlil-sve-odmlceni-na-sitich-ziju-ted-realnejsi-zivot-rika-489239
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-leos-mares-je-seda-eminence-ceskeho-showbyznysu-z-o2-areny-udelal-kulturak-269242
https://www.kafe.cz/celebrity/leos-mares-dnes/
https://tv.nova.cz/clanek/636631-leos-mares-oznamil-co-bude-s-ranni-show-prisla-zasadni-zmena
