Článek
Filip chodí do klidné základní školy nedaleko Litvínova, kde jsem si do té doby na nic nestěžovala. „Škola je fajn, učitelé vstřícní,“ říkala jsem si. Pak ale jeho předchozí vychovatelka odešla a místo ní nastoupila Petra, mladá žena s dlouhými vlasy a neutuchajícím úsměvem. Od prvního dne mi nepřišla úplně sympatická, ale netušila jsem, co mě čeká.
Nejdřív mi Filip doma vyprávěl, jak Petra často žádá, aby ho vyzvedl táta místo mě, protože „prý potřebuje mužský pohled na věc“. Říkala jsem si, že je to spíš legrace nebo třeba upřímná snaha poznat víc obou rodičů. Záhy ale začal nosit vzkazy v notýsku: „Prosím tatínka, aby se dostavil do družiny,“ a „Filip potřebuje dozor při domácích úkolech, pan otec by měl vědět detaily.“ Mně se vyhýbala úplně. Začínalo mi to být nepříjemné.
Manžel se smál, že je Petra prostě přátelská a hravá. „Asi vycítí, že se s dětmi dokážu víc vyblbnout než ty,“ říkal pobaveně, když se vracel z dalšího údajného „rozhovoru o Filipovi“. Jenže já jsem slyšela z vyprávění syna, jak se Petra směje každé manželově větě a jak vymýšlí důvody, aby si ho u sebe zadržela co nejdéle. Filip si začal stěžovat: „Mami, mě to nebaví, čekám, než se vykecají.“
Pak došlo k momentu, kdy jsem si byla naprosto jistá, že to není jen můj pocit. Manžel dostal od Petry zprávu pozdě večer, nedělního dne, a nebylo v ní nic konkrétního o Filipových problémech. To mě naštvalo. „Proč ti píše v jedenáct večer? A co to je za nesmysl, že se máš hned ráno dostavit do školy?“ manžel jen pokrčil rameny. Ovšem tentokrát už uznal, že je to divné. Ve škole pak vyšlo najevo, že Petra začala pořádat speciální „konzultace“ s vybranými tatínky, zatímco ostatní rodiče nechávala být.
Viděla jsem jediné řešení: zašla jsem za ředitelkou. Vysvětlila jsem, že vychovatelka svým chováním přesahuje meze profesionality a já nechci, aby se Filip cítil, že je jen záminkou pro flirt s jeho otcem. Byla jsem připravená na to, že mě možná odbyde, ale překvapilo mě, jak pozorně poslouchala. „Nejste první, kdo přišel s podobným tvrzením,“ přiznala. Zřejmě se Petra uchytila v družině, aby si vybudovala styky s atraktivními tatínky.
Škola ji nakonec přeřadila na jiné pracoviště. Pro Filipa už se sehnala jiná vychovatelka, a musím říct, že kluk si spokojeně pochvaluje, že konečně končí v družině včas. Manžel se přestal vymlouvat, že musí pořád pro syna, a naše rodina má zase normální rytmus.
Mně z celé situace zůstává pocit, že někdo, kdo má dohlížet na děti, dokáže místo toho zneužívat své postavení. Jsem ráda, že jsem jednala, i když jsem se bála, že budu vypadat jako žárlivka. Nechci mít doma rozvrat jen proto, že nějaká žena cíleně loví otce od dětí. A hlavně nechci, aby náš syn byl svědkem takových manipulací. Teď máme klid, ale i tak mi to ukázalo, že některé hranice je nutné bránit hned a bez omluv.
