Článek
Narodila se do slavné rodiny, ale pod povrchem toho privilegia cítila tíhu očekávání. Vnučka herecké legendy a dcera populární zpěvačky, která přišla na svět v neklidném roce 1971.
Jako dítě nasávala vůni divadelních šaten i zvuk tátovy kytary. Když pak dospívala, přišla Sametová revoluce a s ní záblesk svobody. Sedmnáctý listopad 1989 ji zastihl coby studentku – a změnil jí život. „Říkala jsem si, že chci psát o tom, co lidé prožívají,“ vzpomínala později. Každý rok se v ten den vrací na Národní třídu s květinou v ruce, po boku svých dětí, aby jim předala příběh o odvaze.
Brzy po revoluci nastoupila na Fakultu sociálních věd UK. Mladá žena s dychtivýma očima, odhodlaná stát se novinářkou v nově svobodné zemi. Začínala od píky – jako elévka v novinách, kde se učila řemeslu.
Žádná protekce, žádný červený koberec. Veřejnoprávní televize ji přivítala stejně přísně jako jiné. Mladičká Pavlína se stala regionální reportérkou a brzy ji vyslali na první velkou misi: do zahraniční redakce. Jen chvíli po dvacítce měla v ruce mikrofon, a snažila se nezklamat důvěru.
Pád
Jenže svět médií je nemilosrdný. Jednoho dne přišel náhlý pád – byla „smetena z postu zahraniční zpravodajky“ a ocitla se na okraji. Co se stalo? Možná malá chyba, možná prostě intriky. V každém případě přišla o práci, kterou milovala. Jen pár týdnů beznaděje – a pak zazvonil telefon.
V létě 1996 dostala druhou šanci na zcela jiné scéně: drzá a dravá TV Nova lákala mladé talenty. Pavlína kývla. Začínala znovu, od nuly, v komerční televizi, na kterou mnozí kolegové z branže hleděli skrz prsty.
Na vlastní oči – tak se jmenoval investigativní pořad, kam nastoupila jako reportérka. Její záběry náhle sledovaly miliony diváků. Nebála se žádného tématu: zločin, korupce, lidské tragédie. „Kdo je za beránka, neobstojí,“ říkala o novinářské práci. A ona rozhodně beránek nebyla.
Už o rok později přišla nabídka, která se neodmítá. Vlastní televizní show. Od roku 1997 se stala tváří odpoledního talk show Áčko. Ten formát neměl v českých luzích obdoby – živé vysílání, obyčejní lidé s neobyčejnými osudy před kamerou. Pavlína váhala. „Nikdy jsem nechtěla být moderátorkou,“ přiznala otevřeně.
Přesto tu výzvu přijala alespoň dočasně. První dny ve studiu byly krušné. Světla kamer, pot na čele, srdce v krku. „Byla jsem tele, které se zoufale motalo po studiu,“ líčila sebekriticky své začátky. Ale učila se rychle. Každý další díl jí dodával sebejistotu, každé upřímné poděkování publika hojilo staré rány na duši.
Princezna české publicistiky
Áčko se stalo pojmem. Devadesátá léta plynula v rytmu jeho kontroverzních témat a Pavlína Wolfová byla princeznou televizní publicistiky. Přinášela příběhy na hraně: únosy dětí, život s drogami, rasismus i neuvěřitelné lidské osudy.
Uměla naslouchat s empatickou zdrženlivostí. Krátké otázky kladla klidným hlasem, a když odpovědi zabolely, jen mírně přivřela oči. Slzy k její práci nepatřily – alespoň ne ty její vlastní. Diváci si zvykli, že tahle mladá žena je nekompromisní a přitom lidská.
Občas na ni za to padaly i stíny zloby. To když někomu nastavila nemilosrdné zrcadlo, volali pak její matce domů neznámí lidé a křičeli do telefonu, „co to vychovala za svini“. Pavlína se tím navenek netrápila. V duchu ji to však posilovalo: věděla, že dělá práci, která má smysl.
Práce jí tehdy zcela pohltila. Vycházející hvězda TV Nova střídala natáčení investigativních reportáží s moderováním emotivních debat. Dny trávila před kamerou, noci nad poznámkami. Její osobní život se mezitím ocital v proudu, který nedokázala zastavit.
Už ve třiadvaceti se vdala za slovenského novináře Karola Wolfa. Měl pro ni pochopení – vždyť byl sám od rána do noci v terénu na Slovensku, zatímco ona dřela v Praze. Manželství na dálku jim zprvu vyhovovalo.
„Užíváme si ty vzácné společné víkendy, a když jsme od sebe, aspoň si pořád voláme,“ říkala tehdy optimisticky. Jenže roky plynuly a telefonáty lásku nenahradí. Pavlína byla stále známější tváří, on zůstával daleko. Ona začala toužit po náruči, která bude nablízku každý den.
Tajemství za zavřenými dveřmi
Když na prahu nového tisíciletí zhasla kamera po posledním dílu týdne, Pavlína Wolfová zůstávala sama. Do prázdného bytu se jí nechtělo, a tak vysedávala po redakci a dopisovala články, nebo si bezcílně projížděla staré kontakty v telefonu.
Právě tehdy se v jejím životě objevil Radek John – známý novinář, spisovatel a tehdy už i veřejně známá osobnost. Pavlína s ním spolupracovala, zpočátku šlo o pracovní kontakt, který postupně přerostl v něco víc. Neplánovaně, nečekaně.
Byl ženatý se Zlatou Adamovskou, a když se jejich vztah provalil, otřáslo to nejen bulvárem, ale i jejím osobním životem. Byla to pro ni bolestná zkušenost. První velká životní lekce, kterou tehdy zaplatila ztrátou iluzí i části soukromí.
Po čase se však Pavlína dokázala zvednout. Začala znovu, naplno se ponořila do práce a novinařiny. A právě při jedné z profesních akcí se seznámila s Janem Bubeníkem – bývalým studentským vůdcem z roku 1989, tehdy už úspěšným podnikatelem.
Byl jiný než kdokoliv, koho do té doby poznala – sebejistý, vzdělaný, charismatický. Přátelství přerostlo v lásku, která působila dospěleji než její dřívější vztahy.
„Jan mě přitahoval svou energií,“ přiznala později. „Byli jsme si blízcí nejen lidsky, ale i v tom, jak přemýšlíme o světě.“
V roce 2003 se vzali. Brzy poté se jim narodily dvě děti – dcera Matilda a syn Matouš. Pavlína zpomalila pracovní tempo, v televizi skončila a přešla do rozhlasu, kde mohla být víc s rodinou.
S Bubeníkem zrekonstruovali rodinnou vilu ve Strašnicích, kterou kdysi postavil její dědeček František Filipovský. „Umím si představit, že tu budu žít navěky,“ říkala tehdy spokojeně.
Jenže ani dům plný světla a vůně dřeva nezachránil, co se začalo bortit jinde. Jan Bubeník často cestoval, Pavlína se po mateřské vracela k novinařině. Dvě silné osobnosti pod jednou střechou – třecí plochy na sebe nenechaly dlouho čekat. Po pěti letech manželství přišel rozvod.
Pro Pavlínu hořká pilulka, i když dnes s odstupem říká, že z toho nejbolestnějšího období vzešlo to nejcennější – její děti. „Rozvod je blbá věc, prohra, nikomu to nelichotí,“ řekla tehdy upřímně. Tentokrát se ale už nezhroutila. Možná proto, že musela být silná kvůli nim.
Po rozvodu přišla o vilu, kterou měla spojenou s rodinnou historií. Při majetkovém vyrovnání zjistila, že nemá dost prostředků, aby vyplatila manželův podíl. Dům, který společně rekonstruovali, zůstal Bubeníkovi. Pavlína se s dětmi odstěhovala do bytu na Vinohradech.
„Nebudu o tom mluvit,“ odpověděla stručně na otázky novinářů. Poprvé vypadala opravdu zranitelně. Přesto dál pracovala, vychovávala děti a znovu hledala rovnováhu mezi tím, co ztratila, a tím, co zůstalo.
Návrat před mikrofon a kameru
Z Pavlíny Wolfové se po roce 2008 stala znovu žena „single“, ale nikoli zlomená. Práce byla její terapií. Vrátila se na obrazovku s novým pořadem, kde zpovídala děti a nechala z nich bezděky padat pravdy, nad nimiž dospělým tuhla krev.
„Politici se ozývali, že děti manipulujeme,“ usmívala se, když jí cenzura dýchala za krk. Nic takového ji neodradilo. V médiích prošla vším možným: psala sloupky, vedla rozhovory s hvězdami kultury i obyčejnými lidmi, moderovala v rozhlase debatní pořady. K novinařině se upínala jako k lanoví v rozbouřeném moři. I proto, že další osudová zkouška číhala nečekaně blízko.
Léto 2016. Pavlína měla za sebou rušný rok – pracovně i osobně. Jedno srpnové odpoledne ji rozbolela hlava tak, že musela lehnout. Bolest sílila, přidala se horečka. Nešlo to vydržet. Když ji přijali v pražské nemocnici Na Bulovce, diagnóza zněla neúprosně: klíšťová encefalitida, otok mozku.
Život Pavlíny Wolfové visel na vlásku.Její maminka seděla u její postele od rána do večera, zatímco dvě dospívající děti se doma strachovaly, jestli máma všechno zvládne. Zvládla. S vypětím sil, po týdnech na kapačkách, boj vyhrála.
„Já a můj mozek se snažíme vrátit do původních rozměrů,“ vtipkovala hořce na sociální síti, když nejhorší pominulo. Ještě dlouho pak cítila každý den jako dar.
Osud se s ní nemazlil, ale ona nezahořkla. Kdekoli Pavlína působila, zanechala svou stopu – a často se po čase dokázala vrátit ještě silnější. Dvakrát rozvedená, dvakrát znovuzrozená. Ve svých padesáti se stala jednou z hlavních tváří zpravodajství CNN Prima News.
Sebejistá žena s pronikavým pohledem zde denně zpovídá politiky a experty a držÍ laťku profesionální žurnalistiky vysoko. „Politika není pro slabé,“ říká s úsměvem i vážností zároveň. Ona rozhodně slabá není – odolnost si vybudovala léty bojů na vlastních frontách.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavlína_Wolfová
https://nasehvezdy.cz/clanek/pavlina-wolfova-prisla-o-rodinnou-vilu-30927/
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/115219/pavlina-wolfova-43-otevrene-o-zivote-a-rozvodech.html
https://www.vlasta.cz/clanek/retro-pavlina-volfova-cnn-prima-news.html
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-pavlina-wolfova-na-sve-deti-jsem-prisna-a-zaroven-strasne-benevolentni-40208340
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/413590/dcera-filipovske-pavlina-wolfova-otok-mozku-z-klistete.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/444332/proc-pavlina-wolfova-prisla-o-vilu-po-filipovskem-nepocitala-totiz-s-jednou-veci.html
