Článek
Ohlušující rána otřásá stísněným prostorem. Stěny výtahu se zachvějí, kov rezonuje, pach střelného prachu štípe v nose. Linda Hamiltonová tiskne pažbu brokovnice a úder zpětného rázu jí projede celým tělem. Instinktivně přivírá oči – ale nepovolí. Ve filmové scéně musí zůstat tvrdá a neochvějná, stejně jako postava, kterou hraje. Další ohnivý výstřel. Ušní bubínky pláčou. Zvuk se mění v pronikavé pískání a v jednom uchu nastává ticho, které už nikdy zcela nezmizí.
Je to jen filmový okamžik, ale následek je skutečný. Herečka zůstává stát, v obličeji se jí nepohne ani sval. Nikdo netuší, že právě přišla o část sluchu. Nikdo nevidí drobnou grimásu bolesti, kterou rychle potlačí. Před kamerou je Sarah Connorová, nezlomná akční hrdinka.
Uvnitř je ale Linda – člověk z masa a kostí, který obětoval další kousek sebe pro roli. Kolik toho ještě unese? Kolik ran – fyzických i duševních – musí ustát žena, než se promění v legendu odolnosti?
Jméno Linda Hamiltonová se později stalo synonymem nezdolné filmové bojovnice. Cesta k téhle pověsti ale vedla přes těžký život. Narodila se roku 1956 v poklidném městečku Salisbury v Marylandu. Měla identické dvojče Leslie – zrcadlový odraz, se kterým sdílela tvář i smích. Dětská idyla však netrvala dlouho.
Když Lindě bylo pět, její otec tragicky zahynul. Holčička, která nechápala, proč se tatínek už nikdy nevrátí domů, tehdy poprvé pocítila hlubokou prázdnotu. Matka se sice později znovu vdala, ale ztrátu nic nenahradilo. Malá Linda se uzavřela do sebe a útěchu hledala v jídle a snech. Už jako dospívající dívku ji trápily úzkosti, které utišovala přejídáním.
Jeden sen ji však držel nad vodou: herectví. Věřila, že když bude na jevišti někým jiným, unikne na chvíli vlastní bolesti. Po střední škole začala studovat herectví na místní vysoké škole. Tam ji čekala další rána – profesor jí před celou třídou řekl, že nemá talent a nikdy se neuživí.
Devatenáctiletá Linda stála jako opařená a málem uvěřila, že její sen skončil dřív, než začal. Pak se v ní ale zvedl vzdor. Vzala úspory, sbalila kufr a odjela do New Yorku. Pokud ji doma považovali za beznadějný případ, v ruchu velkoměsta chtěla dokázat opak.
V New Yorku nastoupila do hereckého kurzu u slavného Lee Strasberga. Poprvé cítila, že někam patří. Na malých divadelních prknech se přestávala bát vlastních emocí – mohla je projevit skrze role. Začaly přicházet drobné role ve filmu a televizi.
Nebyly hvězdné, ale pro Lindu znamenaly hodně: dokazovala si, že to dokáže navzdory pochybovačům. V té době se seznámila s mladým hercem Brucem Abbottem a roku 1982 se vzali. Mladé manželství, nadějné kariéry před sebou – vypadalo to na pohádku, která snad konečně přinese klid její rozbouřené duši.
Jenže duševní neklid si našel cestu i sem. Linda byla jako na houpačce – chvíli euforická a plná energie, vzápětí smutná či bezdůvodně rozčilená. Její výkyvy nálad doma eskalovaly v hádky a slzy. Bruce zpočátku trpělivě snášel bouře, které se přehnaly jejich bytem. Nechápal, proč jeho milovaná žena někdy pláče schoulená v koutě a jindy na něj křičí.
Ani Linda tomu nerozuměla a v duchu se obviňovala, že je špatná manželka. Netušila, že trpí neléčenou bipolární poruchou, která ji vrhala střídavě do manických výšin a depresivních propastí. Místo odborné pomoci hledala únik jinde – alkohol otupil bolest a kokain dodal falešné sebevědomí, alespoň na chvíli. Ničila tím sebe i vztah, ale v zajetí vlastních démonů to neviděla.
Paradoxně se jí z profesního hlediska začalo dařit. V roce 1984 dostala roli, která ji poprvé katapultovala do širšího povědomí – mladou servírku Sarah ve sci-fi thrilleru Terminátor. Z nenápadné oběti pronásledované zabijáckým robotem se v průběhu filmu stala bojovnice o holý život. Hamiltonová dokázala proměnu vystrašené dívky v odhodlanou hrdinku tak přesvědčivě, že si jí kritika všimla.
Film slavil úspěch a Linda okusila chuť skutečné slávy. Jenže reflektory Hollywoodu neviděly do zákulisí jejího života. Zatímco diváci tleskali nové akční hvězdě, její manželství se rozpadalo. Bruce Abbott už nedokázal čelit chaosu, který sužoval jejich soužití. Když Linda roku 1989 čekala syna Daltona, Bruce sbalil věci a odešel. Opustil ji těhotnou a zoufalou, s pocitem viny a zlomeným srdcem. Bylo to její osobní dno.
Zůstala sama s novorozeným synem v náručí, zlomená, ale odhodlaná být silná alespoň pro něj. Právě tehdy dostala další životní příležitost. Televize CBS jí nabídla hlavní roli v romantickém seriálu Kráska a zvíře. Jako odvážná advokátka Catherine v něm milovala bájného lvího muže z podzemí New Yorku a každý týden nasazovala život pro druhé.
Seriál si získal věrné publikum a Linda sklidila uznání kritiky včetně nominací na Zlatý glóbus. Její hrdinka dodávala odvahu divákům – ironicky, zatím sama herečka dál sváděla svůj soukromý boj. Po dvou sezónách ze seriálu odešla, protože otěhotněla a potřebovala se soustředit na skutečné mateřství.
Fanoušky šokovalo, když její postava byla náhle vystavena tragické smrti, ale Linda věděla, že musí dát přednost reálnému dítěti před tím seriálovým. Ani narození syna ji však magicky neuzdravilo. Úzkosti a stíny samoty ji pronásledovaly dál.
Rok 1991 přinesl návrat k postavě, která z ní učinila definitivní ikonu ženské síly. Terminátor 2: Den zúčtování. V pokračování sci-fi ságy už Sarah Connorová nebyla naivní dívka, ale tvrdá bojovnice, odhodlaná udělat cokoli pro záchranu syna a budoucnosti lidstva.
Z křehké mladé ženy se měla stát svalnatá amazonka, v níž se snoubí mateřská láska s vojenskou drsností. Linda Hamiltonová tomu dala víc než herecký talent – vložila do proměny i vlastní tělo a duši.
Výsledkem byl fenomenální filmový zážitek a proměna, kterou zaznamenal celý svět. Hamiltonová se rázem stala symbolem nezničitelné akční hrdinky. Její vypracované bicepsy a sveřepý pohled v černých brýlích v Terminátorovi 2 definovaly nový ideál silné ženy na plátně.
Mnohé fanynky poprvé viděly akční hrdinku, s níž se mohou ztotožnit. A Linda zjistila, že fyzická dřina a akce jí paradoxně přinášejí klid – při běhu či střelbě ztichly aspoň na chvíli hlasy chaosu v její hlavě.
Při natáčení jedné akční scény v uzavřeném výtahu však zapomněla na ochranu a ohlušující střelba jí trvale poškodila sluch v jednom uchu. Neuhnula ani o píď – stejně jako Sarah Connorová vydržela ránu a jela dál.
Po triumfu Terminátora 2 byla Hamiltonová na vrcholu slávy. Veřejnost ji vnímala jako neohroženou „akční amazonku“ a ona se tak chvílemi cítila. Uvnitř však zůstávala zranitelnou ženou toužící po lásce a klidu. Právě v této době vstoupil do jejího života osudově James Cameron.
Vizionářský režisér, který stál u zrodu její kariéry, se po letech stal i partnerem jejího života. Po natáčení „dvojky“ mezi nimi přeskočila jiskra, zamilovali se a sestěhovali. Roku 1993 se jim narodila dcera Josephine. Navenek působili jako dokonalý pár – krásná herečka, úspěšný režisér, v náručí miminko. Uvnitř však Linda zápolila s poporodní depresí a James býval citově nepřítomný, pohroužený do práce.
Jejich vztah byl bouřlivý: následovaly opakované rozchody a návraty. Cameron se zdráhal manželství, což Lindu zraňovalo, a do toho její neléčená bipolární porucha přinášela výbuchy hněvu i zoufalství. Žít s ní bylo pro Jamese jako sedět na sudu prachu – nikdy nevěděl, kdy rána přijde.
Nakonec se přece jen vzali, v roce 1997. Linda doufala, že tím najde vytouženou jistotu. Místo toho přišla bouře jménem Titanic. Cameronův megafilm ho zcela pohltil a on trávil měsíce na natáčení daleko od domova. Linda zůstávala s dětmi většinou sama a slyšela zvěsti, že James navázal vztah s herečkou Suzy Amisovou.
Její obavy se potvrdily. Srdce se jí zlomilo. Přesto manžela doprovodila na Oscary 1998, kde Cameron triumfoval a v euforii křičel, že je „králem světa“. Linda seděla v publiku s nuceným úsměvem, uvnitř zničená. Rozvod na sebe nenechal dlouho čekat – roku 1999 manželství oficiálně skončilo. Později s hořkým humorem poznamenala, že Titanic byl ta „milenka“, kvůli které ji opustil.
Finančně z rozvodu vyšla vítězně – Cameron jí musel vyplatit obrovské vyrovnání. Ale peníze byly chabou náplastí na roky emoční bolesti. Hamiltonová věděla, že svým dílem přispěla k rozpadu i tohoto vztahu. Její nekontrolované nálady Jamese odháněly, stejně jako jeho workoholismus odháněl ji. Byli, jak sama řekla, „strašně nesourodý pár“.
Dva ztroskotané svazky a spoušť v srdci Lindu definitivně přiměly podívat se pravdě do očí. Ve čtyřiceti letech stála na křižovatce: buď nechá svou nemoc dál ničit vše, na čem jí záleží, nebo s tím něco udělá. Poprvé naplno uznala, že potřebuje odbornou pomoc. Uvědomila si, že její psychické potíže ji připravily o dvě manželství a vlastně o dvacet let života – roky, kdy nedokázala prožívat štěstí, které měla nadosah.
Teď tu byly její děti, syn a dcera, kteří ji potřebovali. Kvůli nim – a konečně i kvůli sobě samotné – se rozhodla postavit svým démonům. Vyhledala lékaře a diagnóza potvrdila, co tušila: bipolární porucha. Tentokrát před pravdou neutekla. Nastoupila na léčbu léky i terapií a začala se učit zvládat své emoce zdravěji. Zprvu se bála, že medikace utlumí její jiskru, ale opak byl pravdou – postupně získávala svůj život zpět.
V roce 2004 se odhodlala o svém boji promluvit veřejně. V televizních talk show otevřeně popsala léta utrpení – násilné výbuchy vzteku, myšlenky na sebevraždu, to, jak ubližovala lidem, které milovala. A také svoji cestu k zotavení skrze léčbu a sebepoznání.
Po tomto odhalení se stáhla do ústraní a vedla mnohem klidnější život. Odstěhovala se z oslnivého Los Angeles nejprve na venkovskou farmu. Nakonec se natrvalo usadila v milovaném New Orleans, ve městě plném historie a hudby.
Žila prostě – starala se o zahradu, sousedé ji znali jménem a ne jako celebritu. Vychovávala děti a postupně hojila staré jizvy na duši. Na obrazovce se objevovala už jen sporadicky v menších rolích.
Svěřila se, že už přes patnáct let žije bez partnera a vůbec jí to nevadí – prý má kolem sebe dost lásky v rodině a mezi přáteli. Po všech bouřlivých vztazích pro ni samota přestala být osaměním a stala se vědomou volbou.
Když jí v roce 2019 James Cameron zavolal s nabídkou vrátit se jako Sarah Connorová v dalším Terminátorovi, zpočátku váhala. Dlouho se snažila od své slavné role odpoutat – nosila ženské šaty, nechala si narůst delší vlasy, jako by chtěla světu dokázat, že není jen drsná bojovnice z filmu. Nakonec však nabídku přijala.
Bylo jí 62 let, přesto se znovu vrhla do tvrdého tréninku. Když se pak ve filmu Terminator: Dark Fate objevila opět se samopalem v ruce, diváci jásali.
Film sice neměl takový úspěch jako jeho předchůdci, ale pro Lindu to bylo osobní vítězství. Uzavřela kruh, vrátila se ke své nejslavnější postavě podle svých podmínek a potvrdila, že věk je jen číslo.
Dnes, na prahu sedmdesátky, se Linda Hamiltonová usmívá s klidem a moudrostí ve tváři. Její vrásky vyprávějí příběh ženy, která prošla temnotou a vyšla z ní silnější. Ráno si chodí zaběhat podél Mississippi, venčí psa, v obchodě ji místní oslovují křestním jménem. Nedávno se stala babičkou a tuto roli si užívá s dojetím. Kdo by to byl řekl – žena, jež pro miliony fanoušků ztělesňuje neohroženou akční hrdinku, teď kolébá vnouče a v očích má klid.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Linda_Hamilton
https://www.tvinsider.com/people/linda-hamilton/
https://www.thedailybeast.com/linda-hamilton-on-the-time-she-put-james-cameron-in-his-place-start-treating-me-like-a-human-being/
https://www.aarp.org/entertainment/celebrities/star-talk-linda-hamilton/
https://people.com/linda-hamilton-jokes-she-was-hot-mess-for-first-40-years-exclusive-11788831
https://www.businessinsider.com/linda-hamilton-aging-gracefully-health-wellness-longevity-beauty-2025-11
