Článek
Patrik se seznámil s Markétou na jednom hudebním festivalu kousek od Litoměřic, kde oba žili. „Byla spontánní, veselá, báječně jsme si rozuměli,“ vzpomíná na první setkání. Po roce randění si našli společný byt na okraji města. A další rok poté se konala svatba. Všechno probíhalo jako v pohádce – rodina se sjela, hostina byla naprosto úžasná a Patrik se cítil, jako by právě začínal nejlepší kapitolu svého života.
Večer se však Markétin otec, čiperný sedmdesátník, trochu víc opil a zatáhl Patrika stranou. „Musím ti něco říct, synku,“ začal se podivně pochechtávat a nalil oběma velkou sklenici vína. Patrik si myslel, že přijde pár vtípků o manželství nebo nějaká historka z mládí, ale vzápětí se mu krve v žilách nedostávalo. „Markéta ti neřekla o svém ‚předchozím životě‘. Byla v partě, co se neštítila ani brutálních věcí. Kdybych ti to neřekl, pocítil bych vinu,“ pokračoval. Detaily, které líčil, Patrik nikdy neslyšel. Drogy, dluhy, vyhrožování lidem. Dokonce pár napadení, po níž pár lidí skončilo s vážnými zraněními.
Patrik nemohl vydat ani hlásku. Tušil, že Markéta v minulosti přešlápla, ale netušil, že jde o tak vážné záležitosti. Když tchán po pár minutách odešel, zůstal sedět a netušil, co má dělat. „Svatební noc? V té chvíli naprosto nepředstavitelná,“ povzdechne si. Vymyslel si, že mu není dobře, a šel si lehnout. Novomanželka se nejdřív divila a byla naštvaná, že ji nechává samotnou, ale nakonec ho nechala odpočívat.
Ráno Markéta poznala, že se něco děje. „Řekni mi, co ti táta napovídal,“ vyptávala se, když viděla jeho zamlklý výraz. Patrik se nadechl a pověděl jí, co se dozvěděl. V tu chvíli viděl, že Markéta znejistěla. Nejdřív to zlehčovala, tvrdila, že její otec přehání. Pak ale připustila, že to není úplně vymyšlené a že se z toho musela dostávat několik let. „Nevěřil jsem vlastním uším. Tohle se fakt mělo řešit už dávno,“ líčí Patrik. Cítil se podvedený a ponížený, že ho Markéta nechala žít v blažené nevědomosti, a nechápal, proč mu neřekla pravdu.
Dny poté byly plné hádek, výčitek a marných pokusů situaci zachránit. „Snažil jsem se to skousnout, ale neuměl jsem vymazat pocit zrady,“ připouští. Nakonec se dohodli, že zkusí manželství udržet, ale postupně v něm převládla nedůvěra a nejistota. Po několika měsících hádek si Patrik uvědomil, že nedokáže žít s člověkem, který mu tajil tak důležitou část života. Rozvod přišel ještě před tím, než by stihli oslavit první výročí.
Patrik je zpětně rád, že se to dozvěděl dřív, než stihli založit rodinu. „Lhal bych, kdybych řekl, že toho nelituju. Ale možná je lepší pravdu poznat pozdě než nikdy,“ uzavírá.
