Článek
Bylo mu sedmapadesát a stál poprvé v životě před oltářem. Na malé šumavské svatbě ho svědění nových společenských bot trochu rozčilovalo, ale Vlastimil Zavřel se přesto nesměle usmíval.
Po boku měl o šest let mladší nevěstu Juditu v prostých šatech a v první řadě na ně dojatě hleděla drobná stará paní – jeho maminka. Nikdo jiný nemohl chybět. Celý život byl právě ona jedinou ženou, která stála po jeho boku. Teď seděla mezi svatebčany, s očima plnýma slz radosti, a její syn – celoživotní starý mládenec – si právě bral ženu svého srdce.
Plachý komik s babetou a pivem
Vlastimil Zavřel vyrůstal obklopen uměním. Tatínek byl operetní zpěvák, maminka baletka – křehká žena jménem Vlasta, které však nikdo neřekl jinak než Vlastička. Po otci podědil talent a po mamince zřejmě citlivou duši.
Už jako dítě zažil zásadní změny: rodiče se rozešli a maminka si našla nového partnera, lékaře, s nímž byla vyslána do Tuniska. Devítiletý Vlastík odjel s nimi a dva roky se potuloval mezi tuniskými vůněmi a barvami. „To mi bylo asi devět let, byli jsme tam dva roky a moc rád na to vzpomínám,“ prozradil po letech.
Po návratu se s maminkou natrvalo usadili v Praze – žili na Žižkově a poté v Braníku. Tam Vlastimil prožil dětství i většinu dospělosti. V ulicích Braníka poznával, co je to kamarádství, recese a svoboda klukovin. Už v sedmnácti se dostal k filmu, v roce 1971 si zahrál uličníka v kultovní komedii Dívka na koštěti.
Jako dabér se později proslavil fenomenálním hlasem Homera Simpsona. „Homer je roztomilej, hodnej, vlídnej a blbej. Je to moje krevní skupina,“ smál se v rozhovoru pro rozhlas, kde vyprávěl, jak ke slavné roli přišel vlastně náhodou – na konkurs přišel poslední, nesměle a s plechovkou piva v ruce; režisér jen koukl a rozhodl: „Tak to je Homer!“.
Pivo ostatně miloval i v soukromí. V branické hospodě U Báby ho štamgasti dobře znali – sedával u třetinky, bavil společnost, vyprávěl fórky. „Chodím rád na pivo. Kde si taky má člověk jinde pokecat,“ vysvětloval upřímně. Jenže právě tahle bohémská vášeň mu komplikovala vztahy se ženami. Vlastimil Zavřel byl velmi plachý a s ženskými to nikdy moc neuměl.
Co nedokázal říct přímo, to raději zlehčil humorem. Byl zvyklý žít ve svém klidu a rutinních jistotách. Miloval tradice a věci na svém místě. Těžko by ho někdo přiměl odstěhovat se z Braníka – a vlastně to dlouho ani neměl v úmyslu.
Každé jaro vytáhl z garáže svou milovanou babettu – malé motokolo – a projížděl uličkami staré Prahy. S větrem v zádech si možná připadal na okamžik svobodný. Ve skutečnosti ho však poutal řetěz silnější než ocel: láska k mamince.
Život ve stínu maminky
Branický domek byl pro Vlastimila přístavem bezpečí – a maminka kapitánkou lodi. „Vaří mi a hezky se o mě stará, takže mi nic nechybí,“ říkával spokojeně a bez rozpaků přiznával, že je rozmazlený jedináček. O svého nejmladšího syna se paní Vlastička starala s láskou a on se jí láskyplně odvděčil – obětoval své osobní pohodlí a soukromí, jen aby nezůstala sama.
Vlastimil měl sice o pět let staršího bratra Jiřího, ale ten žil svůj život (a bohužel v roce 2010 zemřel). A tak syn zůstal s matkou. Až do svých 57 let bydlel v jednom domě s maminkou a provozoval typický život starého mládence. Dny plynuly mezi prací v divadle a podvečery doma. Maminka na něj čekala s teplou večeří; on jí ochotně spravil, co bylo třeba, nakoupil, zařídil.
V noci, když ho trápily chmury a nemohl usnout, měla pro něj i na to recept: „Říkám mu, ať si představuje, že ty myšlenky rozfoukává. Snaží se a prý to pomáhá,“ prozradila Judita, dnes už Zavřelová, co se kdysi doslechla od tchyně.
Bývaly doby, kdy kamkoli šel do společnosti, vodil ji zavěšenou do rámě místo partnerky. Usmívala se po jeho boku drobná dáma v letech a on jí galantně podpíral loket - okolí v něm vidělo oddaného syna. A přece si občas kamarádům u pivka postěžoval, že mu tak trochu „ujel vlak“.
Bylo to vždy jen mezi řečí, v nadsázce – a nikdy ne před maminkou. Paní Vlastička totiž jakékoli narážky na jeho staromládenectví odrážela sladkou nevinností: „Ani nevíte, jak bych mu přítelkyni přála. Jenže to by si ho opravdu musela najít sama,“ povzdechla si tu a tam.
Posted by Miky Sweet on Sunday, August 3, 2025
Jako by právě tahle věta byla zaklínadlem, jež drželo syna roky v nehybnosti. Vlastimil Zavřel neměl ve skutečnosti nouzi o známosti – jen je nedovedl udržet. V mládí se zamiloval do dívky, s níž tři roky chodil, jenže ona s ním odmítala jakýkoli tělesný kontakt.
„Nakonec jsem ji poslal za sexuologem a ten jí poradil, ať změní partnera. A ona to udělala,“ přiznal hořce. Další lásku mu odloudil soused – když Vlastimil narukoval na vojnu, jeho dívka se dala dohromady s jiným.
„Kdybych mohl vzít ty roky zpátky, snažil bych se vztah udržet a udělat mezi hospodou a přítelkyní kompromis,“ hodnotil sebekriticky své chyby. „Tenkrát mi ale připadalo, že je všechno v pořádku,“ povzdychl si sám nad sebou. Měl prostě rád svůj klid, své chlapské rituály – a maminku, která ho nikdy nezklamala.
Okolí už si šuškalo, zda není tak trochu zvláštní. Kvůli nekonečnému staromládenectví ho dokonce podezřívali, zda není homosexuál. On se jen rozpačitě usmál a mávl rukou. Ne, lásku k ženám v sobě nikdy nepopřel. Jen možná nevěřil, že někdy přijde ta pravá.
Láska si ho našla
Nakonec se to ale stalo. Láska si ho našla – musela si ho najít sama, jak předpověděla maminka, a přišla až na prahu jeho šedesátky. Vlastimil Zavřel měl pětapadesát, když poprvé zažil onen pověstný pocit, že „tahle žena je ta jediná“. Stačil jediný pohled do laskavých očí paní Judity a svět se mu obrátil naruby.
Judita Härtelová, o šest let mladší vitální tmavovláska, ho na první schůzce okouzlila prostou upřímností. „Okouzlila mě tím, jak je krásně obyčejná. Ona se nemaluje, nenosí šperky, je na mě hodná a milá,“ líčil později všem známým zamilovaný herec. Tahle žena neměla potřebu ho měnit. Nevadilo jí, že si Vlastík rád zajde „na jedno“ s kamarády – pro jeho pivní vášeň měla pochopení.
Sama byla skromná a bezprostřední. Vlastimil byl zvyklý, že ženy kolem něj se často snaží působit lepší, než jsou - Judita na nic nehrála. Během dvou let se z opatrného randění stalo pevné pouto. Vlastimil dostal od maminky požehnání a přestěhoval se do bytu své milé.
Starý mládenec opouštěl rodné hnízdo nejistým krokem, ale šel vstříc novému životu s radostí. „Chtěli jsme k sobě patřit i oficiálně,“ prohlásil, když se ho ptali, proč se po tolika letech najednou žení.
Po dvou společných letech nastal ten okamžik: sedmapadesátiletý ženich Vlastimil Zavřel stanul v obřadní síni vesnického úřadu v Kolinci u Sušice, kde má chalupu, a pronesl své tiché „ano“. Svatba byla komorní, ženich přivedl samozřejmě maminku, nevěsta zase syna a pár příbuzných.
Nikomu nevadilo, že ženich nemá bujarý špalír kamarádů – všichni důležití lidé stáli okolo nich. Obřad proběhl přesně dva roky a den od jejich seznámení, tu symboliku si zamilovaný pár dopřál z čisté romantiky. Zábavu na hostině ovšem nečekaně zhatil pád: den před svatbou spadl nevěstin tatínek ze štaflí a zlomil si pánev.
Oddávalo se tedy bez něj a právě za ním vedly první kroky novomanželů: „Jeli jsme tatínka hned po obřadu i s Vlastíkem navštívit do nemocnice,“ popsala Judita, jak místo svatební noci vezli ženichův snubní polibek za nemocničními zdmi. Život je někdy bláznivý režisér – naštěstí pan Härtel se z úrazu vylízal a mohl se pak radovat spolu s nimi.
O svatební veselí hosté nepřišli: zavřeli hospodu U Zajíců jen pro ně. Podával se poctivý vývar s játrovými knedlíčky, řízek a bramborový salát a samozřejmě spousta sladkého. Vlastimil tančil se svou paní dlouho do noci a v očích se mu střídavě leskly slzy štěstí a údivu. Ještě před pár lety by přece nevěřil, že tohle někdy zažije.
V dobrém i zlém
Roky ubíhaly a z Vlastimila se stal úplně nový člověk. Už nebyl sám. Měl milující ženu, s níž po padesátce poznal obyčejné lidské štěstí – a spolu zvládli i velké trápení. V roce 2009 se Zavřel zničehonic začal ztrácet před očima. Za pouhých pár měsíců zhubl bezmála dvacet kilo. Kolegové se strachovali, co za tím vězí – a on jen mlžil.
„Měl jsem problémy s játry, tak jsem se musel trochu v jídle hlídat,“ přiznal až po čtyřech letech. Pravdou je, že u něj lékaři zjistili těžkou formu žloutenky a okamžitě mu nasadili přísnou dietu a zakázali alkohol. Pěnivého piva se tedy na čas musel vzdát. Organismus vyčerpaný nemocí odvodňoval silnými léky, až herec hubnul skoro kilo denně.
Za tím vším byl možná náročný životní styl – dlouhé roky cestování po zájezdech, nepravidelné stravování a samozřejmě pivo, to pivo, které tak miloval. Vlastimil se stáhl do sebe a čelil zdravotní krizi sám. Po boku už sice měl Juditu, ale zpočátku ji nechtěl zatěžovat stížnostmi. Teprve po čase jí dovolil, aby mu pomáhala.
Neměla to snadné, protože pacient Zavřel nebyl zrovna vzorný. „Rady lékařů příliš nerespektuje, dělá si tak trochu, co chce. Já se ho snažím hlídat, ale stejně mě neposlouchá,“ posteskla si paní Judita nad jeho umíněností. Přesto nad ním nikdy nezlomila hůl. Zavřel nemoc překonal – a vesele přibral všechna ztracená kila zpátky.
A po celou tu dobu – od svatby až do roku 2020 – na ně dohlížela jedna spokojená stařenka. Maminka Vlastička se dožila úctyhodných 91 let. Ještě ve vysokém věku byla poměrně soběstačná, ale Vlastimil byl rád, že spolu s manželkou bydleli nedaleko, na dohled od jejího okna.
Denně za ní docházel. „Zatímco manželka byla v práci, já jsem byl obstarat maminku,“ popisoval syn pravidelný rituál. „Ona byla do poslední chvíle soběstačná, ale tak potřebovala vždycky s něčím pomoci, taky jsme si popovídali. Měli jsme hezký vztah,“ pochlubil se s dojetím.
Jenže pak přišel podzim roku 2020 a nit se přetrhla. Paní Vlastička navždy odešla a Vlastimil to nesl těžce. „Chybí mi hodně, ale dožila se požehnaného věku, zemřela v 91 letech,“ vysvětloval statečně, že maminku oplakává bez hořkosti. Nechtěl v jejím odchodu hledat žádnou dramatickou tečku – byl vděčný, že ji měl tak dlouho.
Na sklonku života matky udělal jedno velké rozhodnutí: odstěhoval se s Juditou do vilky nad Smíchovem, která patřila jeho matce - aby tam dům nezůstal prázdný. „Teď jsme se do něj přestěhovali my s manželkou a zatím jsme vše nechali tak, jak tu měla maminka,“ prozradil se sevřeným hrdlem.
Zdroje:
https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/96894/bezdetny-homer-zavrel-proc-nikdy-nemel-potomka.html
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/107440/zavrelova-manzelka-se-s-tim-nemaze-popsala-co-spolu-delaji-v-posteli.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/174878/hvezda-ordinace-vlastimil-zavrel-zil-57-let-s-maminkou-ted-se-ozenil.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/677351/netusena-bolest-zavrela-z-ordinace-zemrela-mu-milovana-maminka-co-se-stalo.html
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/253904-valsik-se-ozenil-ne-v-ordinaci-doopravdy
https://www.dotyk.cz/magazin/vlastimil-zavrel-manzelka/
https://www.vlasta.cz/celebrity/vlastimil-zavrel-dnes-manzelka-homer-simpson/
https://www.krajskelisty.cz/praha/obvod-praha-4/6389-komu-obetoval-vlastimil-zavrel-z-ordinace-temer-cely-zivot-a-proc-se-nakonec-prece-jen-ozenil-ctete-tajnosti-slavnych.htm
https://www.betterlife.cz/vlastimil-zavrel-slavi-71-padesat-let-zil-v-mama-hotelu-zena-jeho-zivota-prisla-az-pred-sedesatkou/
https://www.super.cz/clanek/celebrity-vlastimil-zavrel-promluvil-o-nehode-pri-niz-srazil-holcicku-708318
https://www.super.cz/clanek/celebrity-valsik-z-ordinace-uz-malem-nebyl-mezi-nami-herci-zavrelovi-diagnostikovali-tezkou-zloutenku-zhubl-19-kilo-370310
