Vystoupila z moře jako Venuše a svět oněměl: Ursula Andress, první Bond girl

Do sedmnácti let nesměla chodit tancovat ani se vídat s chlapci. I když ji svět venku lákal, Ursula sedávala u okna a tiše snila o svobodě. Byla však i velmi chytrá a učenlivá; ve škole excelovala a naučila se plynně několik jazyků – němčinu, francouzštinu, italštinu a obstojně angličtinu. Možná právě znalost cizích řečí živila její touhu utéct za hranice všednosti.

Jako součást své formální výchovy ji rodiče poslali na dívčí internátní školu ve Švýcarsku. Doufali, že přísný řád udrží její touhu po svobodě na uzdě, ale dosáhli pravého opaku. Právě zde se mladá Ursula rozhodla vzít osud do vlastních rukou. V roce 1953, krátce po svých sedmnáctých narozeninách, z internátu utekla. Zmizela neznámo kam – a situace došla tak daleko, že po ní údajně pátral i Interpol.

Nejprve zamířila do Paříže, kde rok studovala výtvarné umění a přivydělávala si jako modelka. Její srdce ale táhlo dál. V osmnácti letech se ocitla v Římě – městě romance a filmu.

Živila se tam, jak to šlo: pózovala fotografům, pracovala i jako chůva. V půvabné tváři a štíhlé postavě blondýnky s medovýma očima však nosila příslib budoucí hvězdy, jenž neunikl pozornosti filmových lidí.

Náhoda jí přála: na jednom večírku v Římě roku 1954 potkala filmového producenta, který ji pozval na kamerové zkoušky. Ursula uspěla a získala drobné role hned ve třech italských filmech během jediného roku. I když šlo jen o nevýznamné snímky, pro devatenáctiletou začátečnici to znamenalo obrovský krok. Cítila, že může mířit ještě výš.

Na sklonku roku 1955 se Ursula Andress poprvé objevila v Hollywoodu – v Mekce filmu, o které snila. Podepsala dokonce smlouvu na sedm let u studia Paramount. Americký sen se ale nekonal. Mladá cizinka sice oslňovala krásou, ale s angličtinou trochu zápasila a žádnou roli po dva roky nezískala.

Čas trávila tím, že seděla v prázdném bytě a sledovala staré filmy Marlene Dietrichové, aby pochytila americké manýry. Hollywood na ni pozapomněl – až do chvíle, kdy se její jméno objevilo v titulcích bulváru. Ursula totiž začala chodit s mladým hercem Jamesem Deanem, tehdy vycházející hvězdou a symbolem nespoutané rebelie.

Byl jen o pár let starší než ona a dobře rozuměl její touze po svobodě. Spolu ujížděli v rychlých autech kalifornskou krajinou, smáli se a plánovali nekonečné zítřky. Jenže osud měl jiné plány. 30. září 1955 James tragicky zahynul při autonehodě – a Ursula zůstala sama se svým žalem. Když se po čase vzpamatovala z nejhoršího, uvědomila si, že Hollywood jí zatím přinesl jen bolest a prázdné čekání.

Přesto se nevzdala. Zůstala v Los Angeles a doufala, že štěstěna se obrátí. A skutečně se brzy objevil člověk, který změnil její životní trajektorii: John Derek, pohledný herec a začínající režisér. Potkali se koncem roku 1955 a byla to láska na první pohled – a také pořádný skandál. Derek byl totiž o deset let starší a ženatý s hvězdnou Pati Behrs, dokonce měl dvě malé děti.

Vášnivá Ursula ale pro něj byla jako zjevení. Opustil rodinu, aby mohl být s ní. Novinové plátky měly senzaci: mladinká Evropanka odloudila muže hollywoodské star. Někdo ji nazýval vypočítavou divoškou, jiný to romantizoval – pravdou je, že John Derek se kvůli ní rozvedl a 2. února 1957 si Ursulu vzal v Las Vegas.

Mladá žena, tak náhle vržená do světa dospělých vztahů, našla po bouři smutku přístav bezpečí po boku zkušeného muže. Derek jí poskytl nejen lásku, ale i oporu v profesním životě. Učil ji, jak přežít v Hollywoodu, a pomohl jí zlepšit angličtinu. Ursula se usadila v roli manželky a zdálo se, že ji čeká spokojený život.

Psal se rok 1962 a filmoví producenti Harry Saltzman a Albert Broccoli horečně hledali perfektní tvář pro první „bondovku“ – dívku, která okouzlí Jamese Bonda. Pak náhodou spatřili fotografii neznámé mladé ženy v plavkách, otištěnou v jednom magazínu. Byla na ní Ursula Andress na dovolené v Řecku – vlasy vyšisované sluncem, na sobě jednoduché bikiny a odzbrojující úsměv.

Stačil jediný pohled a producentům bylo jasné, že našli, koho hledali. Ursula, která o tom neměla ani tušení, najednou obdržela nabídku, jaká přichází jednou za život. Měla ztvárnit Bond girl Honey Ryder po boku Seana Conneryho ve filmu Dr. No.

Když se Ursula objevila na natáčení na jamajské pláži, zachvátila ji směs nervozity a odhodlání. Stála po pás v třpytivých modrých vlnách, na sobě bílé bikinové plavky, které si sama trochu upravila, aby lépe seděly na bocích. Kolem pasu měla kožený opasek a u něj velký lovecký nůž.

Slyšela klapku a ponořila se pod hladinu – a pak nastal moment, který se nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie. Ursula Andress vystoupila z moře jako zrozená Venuše, voda jí stékala po opálené kůži a ona v rukou nesla dvě velké mušle. Její hrdinka Honey Ryder si prozpěvovala jamajskou melodii „Underneath the Mango Tree“.

V tom se na pláži objevil Bond v podání Seana Conneryho a užasle krásku pozoroval. Těch pár vteřin stačilo: svět oněměl úžasem. Z neznámé Švýcarky se přes noc stala globální hvězda a sexsymbol. Scéna vystupující Ursuly z moře vešla v dějiny jako jedna z nejerotičtějších filmových scén všech dob – o desítky let později ji britští diváci zvolili za nejvíc sexy moment století.

Premiéra filmu Dr. No (1962) rozpoutala bondománii a Ursula Andress zažila šokující proměnu: z tiché, téměř přehlížené dívky se stala miláčkem publika a fantazií mužů po celém světě. Získala Zlatý glóbus pro objev roku 1964. Nabídky na další role se hrnuly. Najednou měla „svobodu vybírat si další role a finanční nezávislost,“ jak sama později konstatovala s odstupem.

Dobře věděla, komu vděčí za svůj raketový vzestup. „To vše mi zařídily ty bílé bikiny,“ řekla s nadsázkou v jednom rozhovoru. Byla natolik ikonická, že se stala dokonce první ženou, která hrála dvě různé Bond girl – po Honey Ryder si ještě zahrála Vesper Lynd ve špionážní parodii Casino Royale (1967). Ursula se stala synonymem krásy 60. let a filmaři ji chtěli obsazovat všude.

Ursula dobře chápala, že ji režiséři neobsazují kvůli hereckému talentu, ale především kvůli jejímu tělu a charismatu. Neměla zábrany to přiznat. Když se jí novináři zvědavě ptali, proč souhlasila s odvážným focením pro Playboy, odvětila beze studu: „Protože jsem krásná.“

Tato legendární odpověď vešla do historie popkultury – Ursula Andress zkrátka věděla, jaké zbraně má, a nestyděla se je využít. Během 60. a 70. let se objevila nahá na stránkách magazínu Playboy celkem sedmkrát.

Na filmovém plátně často hrála svůdné či tajemné krásky a mnohdy se před kamerou obnažila, což jí vyneslo přezdívku „Ursula Undress“ – slovní hříčku označující, že se ráda vysvléká. Ona sama s úsměvem říkala, že nahota je jí přirozená a nejraději tráví čas jen „v rouše Evině“.

Její manželství s Johnem Derekem však tu náhlou změnu života nepřežilo. Z okouzlujícího děvčete se stala žádaná hvězda obletovaná dalšími muži – a Ursula, opojená novou svobodou, se rozhodně nechtěla vázat domácím životem. V roce 1964 dohnala manžela k žárlivosti aféra s hercem Ronem Elym, a tím vše skončilo. Po sedmi letech manželství následoval rozchod a roku 1966 rozvod. Ursula tehdy měla pouhých 30 let a svět jí ležel u nohou. Byla rozhodnutá užívat si naplno – a to také udělala.

V následujících letech se Ursula vrhala z jednoho milostného dobrodružství do druhého, jako by chtěla dohnat mládí ztracené pod přísným dohledem otce. Ještě než skončil oficiálně rozvod s Derekem, objevila se po boku italského herce Marcella Mastroianniho a britského kolegy Johna Richardsona.

Bulvár ji líčil jako femme fatale, chladnou krásku požírající muže. „Američané mě asi vidí jako vypočítavou svůdnici,“ zamyslela se Ursula v jednom rozhovoru začátkem 70. let, „ale to je omyl. Jsem disciplinovaná ve svých činech, ale naprosto nedisciplinovaná ve svých citech. Nedokážu skrývat, co cítím.“ Tato slova dokonale vystihují dynamiku jejího milostného života.

Nejosudovějším mužem jejího života se brzy stal francouzský herec Jean-Paul Belmondo. Setkali se v roce 1965 při natáčení exotické komedie Muž z Hongkongu a okamžitě mezi nimi přeskočila jiskra. Belmondo kvůli ní neváhal opustit manželku a vrhl se do vztahu s Ursulou naplno. Ona se přestěhovala do Paříže, kde sedm let žili jako pár božských hvězd – krásná, nespoutaná herečka a charismatický enfant terrible francouzského filmu.

Chodili ruku v ruce po bulvárech, byli středem pozornosti na každé premiéře i večírku. Novinové titulky je nazývaly královnou a králem evropského filmového nebe. V soukromí ale Ursula držela část srdce opatrně stranou. Když ji Belmondo požádal o ruku, dala mu košem. Už jednou se spálila v manželství a necítila potřebu znovu stvrzovat lásku svatebním slibem. Belmondo to nakonec respektoval. Jejich vášeň časem ochladla a v roce 1972 se jejich cesty tiše rozešly. „Jean-Paul byl láskou mého života,“ přiznala Ursula po letech, a v těch pár slovech zazněla něha i stesk.

Sedmdesátá léta pak pro ni byla jednou dlouhou jízdou plnou extrémů. Ursula cestovala mezi kontinenty, natáčela filmy a milence střídala jako šaty. Jejím objetím prošla celá plejáda slavných mužů – od hollywoodského sukničkáře Ryana O’Neala, přes italského playboye Fabia Testiho, legendárního Marlona Branda až po latinského zpěváka Julia Iglesiase.

Některé románky trvaly týdny, jiné roky. S Fabio Testim žila čtyři roky v Itálii, ale i tato láska uvadala a zhasínala. Dvakrát se k sobě vrátila s divokým Ryanem O’Nealem – jejich vztah byl jako ohňostroj, bouřlivý a nebezpečný. Jedna hádka dokonce skončila zlomenou rukou.

Oficiálně se tvrdilo, že si Ursula zranění přivodila při surfování během hurikánu, ale hollywoodské kuloáry šeptaly o žárlivé potyčce s O’Nealem. Ursula tyto řeči nikdy nepotvrdila ani nevyvrátila. Žila přítomností, chtěla se cítit naživu – byť třeba jen na okamžik.

Důkazem její touhy po dobrodružství byl skandální románek s mladým sicilským studentem Faustom Fagonem na sklonku 80. let – jí bylo padesát, jemu dvacet.

Ještě před románkem se studentem však Ursula prožila ještě jednu zásadní kapitolu svého života – takovou, kterou už nečekala. Kolem roku 1979 přijala roli ve velkofilmu Souboj Titánů, natáčeném v Evropě. Před kamerou hrála bohyni Afrodité – a za kamerou se zamilovala do mladého amerického herce Harryho Hamlina, který ztělesňoval hrdinu Persea.

Bylo mu o patnáct let méně než j a jako chlapec vídal Ursulu v kině a na stránkách časopisů – bývala jeho dětským snem. Teď spolu trávili volný čas v Římě, bloumali rušnými tržišti Porta Portese, ochutnávali víno v zapadlých kavárničkách. Ursula cítila, že tohle je jiné než její dřívější avantýry.

Poprvé po dlouhé době se skutečně zamilovala – snad i proto, že Harry v ní obdivoval nejen krásku z plakátu, ale viděl v ní člověka. Na sklonku roku 1979 Ursula otěhotněla. Bylo jí čtyřiačtyřicet let a nikdy předtím dítě nečekala. Sama později přiznala, že rozhodnutí stát se matkou pro ni nebylo snadné.

Přesto neváhala – v dítěti viděla dar, který možná přichází jen jednou. Harry Hamlin ji požádal o ruku a Ursula souhlasila. Věřila, že tentokrát jí rodinné štěstí neunikne. V květnu 1980 porodila syna Dimitriho Alexandra.

Stala se matkou ve věku, kdy jiné ženy bývají už babičkami, a tu roli si zamilovala. Na tři roky se s Harrym usadili v tichém domečku v hollywoodských kopcích. Nedělní rána trávili v zahradě se synkem v náručí, a Ursula skoro nevěřila, jak klidný přístav našla.

Jenže Harry byl stále velmi mladý a jeho herecká kariéra se teprve rozjížděla. Svatbu neustále odkládal. Ursula čím dál více tlačila. Nakonec to přehnala. Harry začal cítit, že ztrácí svobodu, a couvl. V létě 1983 se sbalil a odešel. Ursula zůstala s tříletým chlapečkem sama.

Navzdory zklamání se tentokrát Ursula nezhroutila. Měla dítě, o které se mohla a musela opřít. „Milostné románky a manželé mohou skončit, ale dítě je navždy. Dimitri je teď má láska,“ prohlásila rozhodně a uvědomila si, že tomu skutečně věří. V jedné větě tak shrnula celé své pohnuté životní motto. Syn pro ni byl největším darem, o jakém se jí kdy snilo.

Od 90. let se Ursula před kamerou objevovala už jen vzácně. Její jméno se pomalu vytrácelo z titulků a svět si mezitím našel nové idolky. Ona tím ale netrpěla. Usadila se v milovaném Římě a částečně ve švýcarském Gstaadu v Alpách, kde žijí i někteří její sourozenci.

Pendluje mezi dvěma domovy, obklopena přírodou a starými přáteli. Nikdy se už znovu nevdala; lásku svého života už prožila a další hledat nepotřebovala. Ke sklonku století se objevila po boku šarmantního aristokrata Lorenza Rispoliho, jenž se stal jejím důvěrným přítelem. Ačkoliv jejich vztah nebyl veřejně příliš známý, Ursula díky němu nepocítila samotu ani ve vyšším věku.

Dnes je Ursule Andress 89 let. Vlasy jí dávno zbělaly a tvář lemují vrásky, přesto v ní dodnes lze rozpoznat onu oslňující krásku, která se před desítkami let vynořila z karibských vln. Trápí ji zdravotní potíže, zejména osteoporóza, kvůli které má kosti křehké jako sklo.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Ursula_Andress

https://zena-in.cz/clanek/prvni-bond-girl-proslavil-vystup-v-plavkach-s-nozem-u-pasu-herecka-ursula-andress-si-byla-dobre-vedoma-sve-krasy-a-proto-chodila-rada-naha

https://www.swissinfo.ch/eng/culture/ursula-andress_-this-bikini-made-me-into-a-success/42022102

https://www.newlyswissed.com/12-facts-about-ursula-andress/

https://people.com/tv/lisa-rinna-talks-husband-harry-hamlin-past-romance-with-ursula-andress/

https://www.007james.com/actresses/ursula_andress.php

https://www.theshot.com/actors/beautiful-facts-about-ursula-andress-the-original-bond-girl-1689004546-1720538822

https://www.reddit.com/r/JamesBond/comments/1l77fiw/lets_talk_about_honey_ryder_played_by_ursula/