Zuzana Slavíková: „Nejslabší! Máte padáka!“ moderovat nechtěla, ale vzala to kvůli penězům

Narodila se v herecké rodině a odmalička znala prkna, co znamenají svět. Otec Oldřich Slavík a matka Ludmila Slancová-Slavíková působili v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde se Zuzana v roce 1965 narodila. Krátce nato se rodiče přesunuli do Brna – a malá Zuzanka s nimi.

Jako dítě občas stála na jevišti po boku mámy a táty, místo aby si hrála na pískovišti. Ve světlometech prken, která pro ni představovala celý vesmír, se formovaly její sny, ačkoli v koutku duše dlouho pochybovala, zda je má následovat.

Herectví měla v genech, ale původně chtěla být právničkou. Po maturitě zkusila studovat práva, jak si přál otec, jenže u přijímacích zkoušek neuspěla. Její táta – navzdory tomu, že byl sám uznávaným hercem – dceru od divadla zrazoval.

„Musíš si najít nějaký poctivý zaměstnání…,“ říkával jí s obavami. Měl strach, že život herečky je příliš tvrdý a krutý, zejména pro ženu a budoucí matku. Zuzana ho poslechla jen napůl.

Nastoupila jako technická pracovnice do brněnského studia Československého rozhlasu, kde se ve svých osmnácti letech ocitla v úplně jiném světě. Mezi mikrofony a nahrávkami poprvé pocítila, že by se přece jen mohla vydat ve šlépějích rodičů. Když u mixážního pultu vytvářela ruchy do rozhlasových her, uvědomila si, že ji divadlo začíná přitahovat – tak nějak samozřejmě a osudově.

Po dvou letech v rozhlase už bylo jasné, kam patří. Zuzana Slavíková vystudovala herectví na brněnské JAMU a hned po absolutoriu v roce 1990 nastoupila do činohry Národního (Mahenova) divadla v Brně. Ocitla se na stejné scéně jako kdysi její otec – tam předtím působil dokonce jako šéf činohry.

Zuzana tam strávila sedmnáct let a vypracovala se mezi přední brněnské herečky klasického repertoáru. Hrála velké dramatické postavy jako Maryša či Julie v Romeovi a Julii, stejně jako intrikánské potvory a komediální figury. Divadlu obětovala mládí i energii, a divadlo jí na oplátku poskytlo smysl života.

Přesto v ní dlouho zůstával stín pochybnosti, zda je povolání herečky něco, nač může být hrdá. Ve společnosti se tím raději nechlubila. Když se jí třeba u lékaře ptali na zaměstnání, bez rozpaků zalhala, že je úřednice.

„Svého času jsem se za to, že jsem herečka, styděla,“ vzpomínala s úsměvem a dodala, že dříve v očích mnoha lidí znamenalo být herečkou totéž co prohýřit noc v baru a střídat partnery. Nechtěla, aby ji takhle někdo viděl. Zuzana Slavíková působila skromně a nenápadně. A možná právě proto ji osud brzy postavil před dramatické zvraty, jaké by nevymyslel ani scénář.

K té největší zápletce došlo právě v době, kdy se naplno rozjížděla její divadelní kariéra. Na brněnské akademii se zamilovala do spolužáka Jiřího Dvořáka – pohledného talentovaného herce s jiskrou v oku. Vypadali jako ideální pár. On byl charismatický, ona sympatická a milá.

Chodili spolu už během studií a brzy se zasnoubili. Jiřímu bylo dvacet dva, Zuzana byla o dva roky starší. Oba tehdy věřili, že si jsou souzeni. Plánovali svatbu, společný život na jevišti i doma, možná rodinu. Jenže někdy ani upřímná láska nestačí překonat nevyzpytatelné nástrahy srdce.

Pak přišel jeden den měsíc před obřadem. Zuzana poznala někoho jiného – muže, který jí učaroval natolik, že kvůli němu celý vztah s Jiřím ukončila. „Utekla mi měsíc před svatbou. Přebral mi ji nejlepší přítel, jak už to tak chodí zejména v amerických filmech,“ přiznal později Jiří Dvořák s trpkým, smířeným úsměvem.

Nezahořkl. Pochopil, že mladá žena, kterou miloval, zkrátka musela následovat hlas svého srdce, i když tím jeho srdce zlomila. Ten opuštěný ženich se kupodivu s osudem smířil a na Zuzanu nezanevřel. Dodnes o ní mluví s úctou a říká, že je pro něj jedním z nejbližších přátel. Dokonce si rozumí i s mužem, kvůli kterému mu nevěsta utekla od oltáře.

Tím vyvoleným se stal Tomáš Čisárik, zvukař a dabingový režisér, který Zuzaně vstoupil do života nečekaně a převrátil ho vzhůru nohama. Zamilovala se a riskovala všechno. Udělala krok do neznáma – a nikdy toho nelitovala. S Tomášem se vzali a založili rodinu, po které vždy toužila. Narodil se syn Jakub a brzy i dcera Barbora.

Manželství se pro ni stalo klidným přístavem v bouřlivém světě herectví. „My jsme s manželem rodinné typy. Muž je Panna a já Býk, máme to v sobě, jsme takoví udržovači,“ řekla s hrdostí v jednom rozhovoru. Jejich domácnost nikdy nepoznala žádného diktátora ani „hlavu rodiny“ – „Čtyři vládci v jedné domácnosti, vždycky nakonec někdo ustoupí,“ komentovala s úsměvem soužití rodičů a dětí pod jednou střechou.

Po celé devadesáté roky byla Zuzana Slavíková známá hlavně divadelním divákům v Brně a občas se mihla v televizi v menších rolích. To se ale mělo změnit. Přišel rok 2002 a nabídka, jakou dostane herec jen jednou za život. Televize Nova hledala tvář pro novou soutěžní show Nejslabší! Máte padáka! – adaptaci britského formátu The Weakest Link, kde moderátorka nemilosrdně „stíná“ soutěžící jedovatými glosami. Volba padla překvapivě na nenápadnou herečku z Moravy.

Zuzana dlouho váhala. Neměla ambici stát se televizní hvězdou, necítila se být moderátorkou a už vůbec ne tak drsnou, jak formát vyžadoval. Co ji tedy přimělo kývnout? Tíživá finanční situace.

Otevřeně přiznala, že kolem roku 2002 rodina neměla peněz nazbyt – manželova práce v dabingu ani její divadelní gáže nestačily. Televizní honorář tak představoval šanci, jak dostat rodinný rozpočet z červených čísel. Normálně by takovou nabídku odmítla, ale tehdy neměla na vybranou.

Vstoupila do televizního studia a rázem ji znala celá země. Ve svých sedmatřiceti letech stála poprvé za moderátorským pultem, tvář zakaboněnou, hlas chladný. Diváci u obrazovek z ní šli do kolen – v soutěži hrála roli přísné „dominy“, která každou slabší odpověď trestá pohrdlivým pohledem a neúprosným „Jste nejslabší, máte padáka!“.

Málokdo tehdy tušil, co se odehrává uvnitř ní. „Přitom já jsem byla tak stažená, tak strašně jsem se bála, že mi ty mimické svaly úplně ztuhly, a potom člověk působí hrozně přísně,“ prozradila po letech, jak se při natáčení doopravdy cítila.

Tvrdost nebyla její přirozeností – jen roli, kterou poctivě hrála. Soutěž však měla úspěch a Zuzaně přinesla obrovskou popularitu. Dva a půl roku vysílání udělalo z někdejší plaché herečky celebritu známou z titulních stránek.

Popularita ale měla i odvrácenou tvář. Slavíkovou navždy spojila s image bezcitné moderátorky. Dodnes ji mnozí lidé oslovují spíše s respektem či obavou, jakoby čekali sžíravou poznámku. Sama herečka to bere s nadhledem. O své pověsti „ledové královny“ mluví s humorem.

Tvrdí, že jí vlastně ani nevadí: alespoň si na ni nikdo netroufne a „jen tak jí ji nenatáhne“. Říká to v nadsázce, ale skutečnost někdy předčila i scénář: jednou ji prý na tramvajové zastávce fackovala opilá žena, které se zdálo, že na ni Zuzana „divně kouká“.

Slavíková se tomu dnes směje, ale zážitek ukázal, jak silně může televizní obraz proniknout do života. Veřejnost ji vnímala jako přísnou dámu, ona však ve skutečnosti zůstávala laskavou a vstřícnou ženou, která se ráda směje.

Po skončení soutěže v roce 2004 si Zuzana oddechla. Prohlásila, že podobnou práci by už nikdy nevzala: „Já myslím, že by si měli najít už nějakou mladší a ostřejší moderátorku,“ poznamenala s odstupem. Účast v televizní show jí pomohla v těžkém období, ale nechtěla v ní pokračovat.

Její skutečnou parketou zůstávalo herectví. A tak se po čase vrátila před kameru v jiných rolích – hrála zdravotní sestru v seriálu Ordinace v růžové zahradě, potvoru v Četnických humoreskách, objevila se v dalších populárních seriálech jako Přístav či Ulice. Také se vrátila k dabingu, jemuž se věnuje od počátku kariéry: svůj nezaměnitelný hlas propůjčila řadě slavných hereček, od Jane Fondové po Kate Winsletovou.

Hlas Zuzany Slavíkové znají i milovníci audioknih, zejména humorných příběhů ze Zeměplochy Terryho Pratchetta, které načetla. Ve všech těchto rolích mohla být konečně sama sebou – nemusela už nasazovat masku cynické „poroty“, za kterou se vždy trochu styděla.

Zatímco v televizi si jí režiséři začali více všímat, v osobním životě čekala Zuzanu a její rodinu další velká změna. Její manžel Tomáš získal skvělou pracovní nabídku v Praze. Už několik let dojížděl, žil vlastně ve dvou městech – a rodině to začínalo být nepříjemné. Slavíková tehdy stála před rozhodnutím, zda zůstat v milovaném Brně, anebo opustit celý dosavadní život a následovat muže do neznáma.

Ač ji to netěšilo, upřednostnila rodinu a přesídlila do Prahy. V roce 2007 se společně s dětmi přestěhovali do hlavního města a začali znovu od nuly. „Nabídku Divadla pod Palmovkou jsem vzala hlavně kvůli nim,“ přiznala otevřeně – dobře věděla, že náctiletý syn a malá dcerka potřebují tátu, který byl do té doby pořád na cestách.

Změna to nebyla snadná. Opustit rodné město a zavedenou kariéru v Brně bolelo, ale Praha se jí brzy stala druhým domovem. Nastoupila do angažmá v Divadle pod Palmovkou a s úlevou zjistila, že i tam může dělat, co miluje.

Zahrála si v mnoha inscenacích – od antické tragédie Oidipús vladař přes moderní Přelet nad kukaččím hnízdem až po shakespearovské slavnosti. Na jevišti působila sebejistě, ale doma občas zápasila s pochybnostmi, zda všechno zvládne. Její recept? Opřít se o rodinu a nepřikládat si větší břemeno, než je třeba.

Naštěstí měla vedle sebe partnera, který vždy podržel. „Ačkoli bývám na obrazovce rázná žena, ve skutečnosti jsem úplně jiná. Jsem ráda, že mám doma tolerantního manžela, kterému nevadí, že občas není uklizeno,“ říkává skromně. V jejich manželství nikdy nešlo o dokonalý pořádek, ale o vzájemnou oporu a lásku.

Zuzana Slavíková dokázala skloubit kariéru s rodinným životem, ale ne vždy to bylo bez slz. Jako herečka často hrála večer, když děti potřebovaly pohádku na dobrou noc. „Když byl Mikuláš, nemohla jsem být s dětmi, protože jsem hrála. Utekla mi spousta věcí,“ líčila smutně okamžiky, kdy ji práce připravila o rodinné chvíle.

Možná i proto se snažila potomky od divadla spíše odradit. „Hodně jsem se snažila, aby směřovaly k jinému zaměstnání,“ přiznala se smíchem. A povedlo se – Jakub se našel v gastronomii, Barbora vystudovala hotelovou školu. Děti zdárně vyrostly a rodičům dělají radost.

Slavíková dnes s humorem říká, že její výchovné metody byly vždy demokratické: otevřená náruč a domluva. Možná díky tomu teď, když jsou děti dospělé, panuje u Slavíkových doma pořád stejná pohodová atmosféra jako dřív.

Dívka s plavými vlasy, která kdysi okouzlila publikum i dva muže najednou, je dnes zralou ženou, která oslavilа šedesáté narozeniny. Zuzana Slavíková se mění, ale její povaha zůstává. Nedávno se rozhodla pro malou revoltu: ostříhala své dlouhé blond vlasy nakrátko a přestala si je barvit.

„Řekla jsem si, že už se nechci barvit a nechám si svoje vlasy. Proč ne. Navíc se mi šedivá docela líbí, jsem spokojená,“ krčí rameny. Když ji lidé na ulici nepoznávají, nevadí jí to – „pak mě stejně poznají podle hlasu,“ říká s šibalským úsměvem. Je to pravda: ten hlas, mírně nakřáplý a ironický, zůstává navždy spojený s jejím jménem.

Ani fyzických změn s věkem se nebojí. V jednom rozhovoru se objevila se smíchem šokující věta: „Jsem tlustá jak vepř, takže mám přírodní botox a nemám vrásky.“ Takhle bez obalu dokáže glosovat svůj vzhled. Přibývající kila bere s nadhledem a dokonce jim vděčí za hladší tvář.

„Jak říkával tatínek, v určitém věku si musíš vybrat mezi obličejem a p*delí!“ směje se. Něco na tom bude – Zuzana Slavíková má tvář téměř bez vrásek, i když už překročila šedesátku.

Z té „drsné moderátorky“ je dnes spokojená babička. Zuzana Slavíková stále hraje v divadle a dokonce natáčí nový televizní seriál, práce ji nepouští ze svých spárů. Ale doma už neběhají malé děti – teď tam občas zní smích vnoučat. Herečka bude brzy trojnásobnou babičkou a tuhle roli si užívá snad nejraději.

Přiznává však, že málo odpočívá a vnoučata by ji ráda vídala častěji. Syn jí občas vyčítá, že s dědou pořád pracují a na hlídání nezbývá čas. Slavíková se tomu jen tiše směje. Neumí totiž žít napůl – když něco dělá, dá do toho celé srdce. A tak je to i s její rodinou, která u ní vždy byla na prvním místě.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zuzana_Slav%C3%ADkov%C3%A1

https://www.csfd.cz/tvurce/45150-zuzana-slavikova/biografie/

https://www.dotyk.cz/magazin/dvorak/

https://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=32&t=279#google_vignette

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/zuzana-slavikova-podruhe-menim-svuj-zivot.A070312_203212_ona_ony_bih

https://www.vlasta.cz/celebrity/zuzana-slavikova-jiri-dvorak-nejslabsi-mate-padaka-divadlo/

https://zeny.iprima.cz/jirimu-dvorakovi-utekla-zuzana-slavikova-mesic-pred-svatbou-prvni-manzelku-zabila-rakovina-424158

https://strednicechy.rozhlas.cz/zuzana-slavikova-za-povolani-herecky-jsem-se-stydela-8294379

https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/104091/nekricte-na-me-nebo-se-rozplacu-rika-slavikova-49-z-poradu-nejslabsi-mate-padaka.html

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/61740/zuzana-slavikova-manzelovi-jdu-prikladem.html

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/823421/zuzana-slavikova-drsne-jsem-tlusta-jako-vepr-ale-zase-nemam-vrasky.html

https://www.super.cz/clanek/celebrity-dnes-uz-ji-poznavaji-jen-podle-hlasu-zuzana-slavikova-60-z-nejslabsi-mate-padaka-si-prestala-barvit-i-vlasy-1515882

https://www.dotyk.cz/magazin/zuzana-slavikova-dnes-3/