Článek
První zářijové dny jsou spojeny s koncem prázdnin, se začátkem školního roku, s pomyslným návratem k každodenním povinnostem. Je to docela sladkobolné období, kdy prožíváme hluboké emoce. Radost se mísí se starostí. Máme prvňáčka! Bude se mu dařit? Najde si kamarády? Budou mít „dobrou“ učitelku? Bude to „dobrá“ třída? Tomík už bude letos maturovat! Ta naše malá jde na střední… Ten čas tak letí. Jen aby se jí na té nové škole líbilo…
Kolik takových otázek a hovorů, myšlenek a pocitů naplňuje zářijový éter? Tisíce a tisíce.
Troufám si tvrdit, že „návrat do školy“ prožíváme na nějaké úrovni kompletně všichni. Každý z nás si tím prošel. Osobně, později skrze své potomky, příbuzné, známé, možná profesně… Ale známe to všichni. Ty pocity, jaké to bylo jít zase do školy, jak jsme se těšili, anebo taky vůbec ne.
Když se po 1. září ráno opět zaplní ulice dětmi s aktovkami na zádech, pro každého z nás je tedy svým způsobem „po prázdninách“ a začátek „nového“ roku.
Nejinak je tomu tady za oceánem. I zde přináší konec prázdnin a začátek školního roku stejnou paletu emocí. Radost, nepochybně nostalgii, smutek z toho, že něco končí, napjaté očekávání nových začátků. Odhodlání, naději, ale i strachy a nervozitu. Návrat do jistého rytmu a rutiny, kterou prostě školní rok s sebou nese, ať se nám to líbí, či nikoli. Ulice však tady nejsou zaplaveny ráno před osmou dětmi, ale žlutými školními autobusy. Většina dětí jezdí totiž v Americe do školy právě školním autobusem, anebo je vozí rodiče, na střední potom již od 16 mohou jezdit autem sami.
Jen ty školní lavice se v USA plní již od poloviny srpna. Nemají zde jednotné federální datum určující začátek školního roku a termín nástupu do školy se liší podle jednotlivých států a školních okresů. Každý školní okres (tzv. school district) si určuje datum nástupu do školy samostatně, samozřejmě v rámci pravidel daného státu. Na sestavování školního kalendáře má vliv spousta věcí – místní tradice a zvyklosti, preference a potřeby rodičů, termíny prázdnin a svátků, počet vyučovacích dnů, ale také třeba smlouvy a pracovní podmínky učitelů. Školní lavice se proto zaplní někde již v polovině srpna, jinde až po Labor Day. Svátek práce se slaví vždy první pondělí v září a od úterý již celá Amerika tepe v rytmu školního roku.
Labor Day je pro Američany tím, čím je pro nás Čechy 1. září, pomyslným koncem léta. Sluníčko sice přes den ještě krásně hřeje, ale ráno, jak říkáme my děvčata, „už je to na silonky“.
Jdu poklidit naše ovce a čuníky, slepice a králíky. Slunce natahuje skrze stromy své dlouhé zlaté paže, aby se zhluboka napilo čerstvé, bohaté rosy. Nastavuji tvář těm laskavým slunečním pažím, ať vysuší moje řasy a tváře. Nejmladší práče vyletělo z hnízda. Roztáhlo křídla a zasedlo do vysokoškolské lavice.
Po 25 letech nevypravuji, ani v srpnu, ani 1. září do školy dítě. Nemám uši nastražené, zdali klaply dveře od koupelny. Nikdo nepípne rozespale „Dobré ráno.“ Nechystám jídlo do školy a přitom nekontroluji čas na kávovaru. Stíhá? Kuchyní neprolétá ráno kolem půl osmé vlasatá kometa, co dává letmou pusu na tvář, nacpe všechno jídlo a pití do tašky a zatímco se obouvá, jdu otevřít garážová vrata a do auta jí dávám termosku s horkou kávou.
„Jeď opatrně! Take care! Měj pěkný den. Ať se Ti daří. Love you.“
Zamáváme si a já se za nimi dívám, až zajedou do lesa. Teď stojí Jeep v garáži a trpělivě čeká, až se jeho slečna řidička vrátí z vysoké domů na prázdniny. Čekání může být dlouhé. Většina vysokoškolských studentů se v USA stěhuje na koleje v polovině srpna a týdenní volno přichází až na Díkuvzdání, kdy se mnozí opravdu dostanou domů poprvé od léta.
Kolik svačin a obědů do školy jsem za ta léta nachystala. Kolikrát jsme nestíhali… (asi skoro pokaždé 😅). Kolikrát jsme doma zapomněli papuče, tělocvik, deštník, rukavice, čepici, sešit, učebnici, noty do hudebky, klíče, peníze na koncert nebo na divadlo? Kolikrát jsme zaspali? Mnohokrát. Kolikrát to byl ranní stres a nervy? Nesčetněkrát. Zase jdeme pozdě! Kolikrát jsme přišli pozdě? Bez komentáře. 🤦♀️
Tak proč teď ten svíravý pocit na hrudi a rosa na řasách? Jj, Bee, to je život, víš. Je konec léta, začátek školy. Něco končí a něco nového začíná. Pro každého z nás, ať už chceme, nebo ne. Přeji nám všem tedy hezký nový školní rok. 💗
B.
Pokud vás moje příběhy ze života za oceánem baví, můžete mě sledovat i na Instagramu, kde sdílím další střípky z každodenního života, Ameriky, cestování a všeho, co se kolem nás děje.
👉 @blanka_adams
Těším se na vás i tam.
