Článek
V 19. století vznikla tři hlavní mapování díla - 2. vojenské mapování, stabilní katastr a 3. vojenské mapování. Dnes se budu věnovat prvnímu jmenovanému, tedy 2. vojenskému mapování.
Navázalo na první vojenské mapování, o kterém jsem tady na Médiu už psala. Císař František II. v roce 1806, po prohrané bitvě u Slavkova a dalším ztrátám v napoleonských válkách, které přikládal mimo jiné právě špatné orientaci vojska v terénu, rozkázal vytvořit nové mapy celé habsburské monarchie.
Mapování začalo v rakouských zemích, postupně pokračovalo i v dalších zemích. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku probíhalo mezi lety 1836 až 1852. Ještě předtím, než bylo toto mapování provedeno, proběhla vojenská triangulace, tedy zaměření orientačních bodů v krajině. To velmi výrazně zvýšilo přesnost map - a my je díky tomu můžeme velmi dobře použít pro srovnání stavu obcí, cest a krajiny v 19. století a dnes.
Zároveň také druhému vojenskému mapování u nás předcházelo vytvoření map stabilního katastru, o kterých tu ještě bude řeč. Tyto mapy, které byly vyhotoveny v měřítku 1:2880, velmi podrobně zachycovaly české, moravské i slezské obce a jejich katastry, což dále napomohlo přesnosti map 2. vojenského mapování.
Všechny země byly rozděleny do čtverců o délce strany asi 14,7 kilometru (jeden čtverec zahrnoval území o rozloze 216 km2). Každý čtverec byl označen arabskou číslicí (řádek) a římskou číslicí (sloupec), jejichž kombinací bylo možné odkázat na konkrétní sekci mapy.
Označení sekce mapy
Dále každý mapový list obsahoval seznam obcí na něm obsažených, společně s informací o okresu a kraji, ke kterému patří, zda se jedná o farnost nebo lokalii. Také je zapsán počet domů a stájí, a nakonec počet můžu a koní, které může daná obec pro vojenské potřeby ubytovat.
Názvy obcí byly uvedeny německy, respektive v poněmčené podobě u obcí, které německý název neměly. Proto je Prostřední Bečva zapsána jako Mitter Beczwa, Hážovice jako Hažowitz a podobně.
Seznam obcí na mapovém listu
Když si projdeme údaje pro Rožnov pod Radhoštěm, uvedený na výřezu výše - byla to farní obec (Pfarre), kde bylo 448 domů a 17 stájí a obec mohla ubytovat 200 vojáků a 35 koní.
Mapy samotné obsahují celou řadu informací, které byly podstatné z vojenského (a orientačního) hlediska. Je v nich zapsáno, kde se nacházely hostince (zachyceny zkratkou W.H. - Wirtshaus), panské dvory (M.H. = Meierhof), cihelny (Z.S. = Ziegelschlag) nebo mlýny (M = Mühle nebo MM = Mahlmühle, případně dle typu mlýna; byly také označené symbolem mlýnského kola).
V krajině jsou často zakresleny kříže u cest, které také sloužily jako orientační prvek, a samozřejmě topografické body. Najdeme na nich mosty i brody přes řeky, stejně jako další údaje, které sloužily k plánování přesunů vojsk.
Zkratky na mapě 2. vojenského mapování
Dále na mapách můžeme vidět místní názvy - na mapě výše je to například myslivna (JH. = Jägerhaus) V Mrákovech a kopec Za Roklemi (B. je zkratkou slova Berg, hora nebo kopec). Obě lokality najdeme na mapách i dnes.
V kombinaci se současnými mapami nám můžou mapy 2. vojenského mapování pomoci například v oblastech, kde měly obce výhradně německé názvy. Skvělé jsou v tom Mapy.com - nabízejí vrstvu právě 2. vojenského mapování, takže když se pohybujete při pátrání po předcích v Sudetech, můžete přepínat ze současné mapy na historickou a zpět, což umožňuje snazší pátrání po obcích, které jsou v matrikách zapsané jen německy.
V oblastech, kde část obcí zmizela (ano, opět mám na mysli především Sudety, ale také místa, která byla zaplavená přehradami), je pak využití historické mapy v podstatě nezbytností - skvělá je v ten moment georeferencovaná vrstva, kterou nabízejí jak Mapy.com, tak web Chartae Antiquae.
Srovnání historické a moderní mapy na Mapy.com
V georeferencované vrstvě nicméně chybí informace o obcích, proto doporučuji procházet také jednotlivé mapové listy, které taktéž najdete na webu Chartae Antiquae.
Našli jste na mapách něco zajímavého? Dejte mi vědět v komentářích, budu ráda. :)
