Článek
Na začátku 18. století v místě ještě žádná ves nestála. Nacházel se zde Nový dvůr, vrchnostenské hospodářství, které patřilo ke chřešťovickému panství. Poté, co v roce 1711 získali toto panství Schwarzenbergové, rozhodli o zrušení dvora, jeho rozparcelování a o vzniku nové vesnice.
Té se ze začátku říkalo - zcela prozaicky - Nová Ves. V roce 1716 pro ni byla založena pozemková kniha, kde je popsána i její poloha:

Úvodní stránka v pozemkové knize
Nová Ves, jinak Temešvár (zapsáno později jinou rukou)
Patří farou ku kostelu sv. Jana, nad řekou Vltavou, od Chřešťovic přes Dobešice vpravo přes lesy a louku jménem Sloupovní, tři čtvrti míle, od vsi Jamný 1/4 a nad Jílovem 1/4 míle vzdálená.
V pozemkové knize můžeme číst i další informace, týkající se vzniku vesnice. Popisují nízký počet poddaných na chřešťovickém panství, kteří by na vrchnost robotovali, a také špatné hospodaření na Novém dvoře. Právě proto došlo k rozhodnutí o zrušení dvora a ke vzniku devíti nových chalupnických hospodářství:
V této vesnici Nová Ves (jinak Temešvár - opět dopsáno později jinou rukou) jménem, jsouce při tomto statku chřešťovickém málo robotních lidí, tak jest Milostivá Vrchnost … povážiti ráčila, kterak při užívání a … zdělávání polí a případností dvora Nového řečeného … velmi špatné užitky … do důchodu Milostivé Vrchnosti k odevzdání přichází…, proto jest Milostivě resolvírováno a nařízeno, by takový dvůr zkasírován, z něho k těm předešlým již tam dvoum chalupám stojícím (totiž hajnýho a za lesem Čechově) 9 chalupníků po 1/4 jenž by lépěji k témuž statku chřešťovickému s robotami přispěti mohli, učiněny byly.
Hospodáři byli potřeba - robota se sama neudělala. Jednalo se zpravidla o muže s rodinami, kteří zatím neměli vlastní statek, ale byli schopní a vrchnost neměla obavu jim svěřit správu hospodářství. Schwarzenbergové si dávali záležet na tom, aby jejich panství vzkvétala, jejich úředníci znali místní poměry, rychtáři v jednotlivých obcích věděli, koho případně doporučit…
Noví chalupníci přišli z různých míst - a kdybychom neměli k dispozici záznamy v soupisu poddaných z let 1717 až 1718 a z pozemkové knihy, bylo by takřka nemožné dohledat, odkud jednotlivé rodiny pocházely. Přece jen Schwarzenbergové vlastnili obrovské množství obcí po celých Čechách.
Ze kterých míst tedy noví hospodáři přišli? Ne u všech je uvedena přesná lokalita, u prvního hospodáře místo původu chybí, jinde je uvedeno jen panství, nikoli konkrétní obec. Zde je seznam prvních obyvatel Nové Vsi:
- Franta Zborník, zedník
- Jiřík Piroušek z panství Hluboká nad Vltavou
- Řehoř Hrdlička z Protivína
- Jiřík Houška z Bílska
- Franta Procházka z Drahonic
- Matěj Šífař z Drahonic
- Bartoloměj Kapoun ze Křtětic
- Jiřík Ženíšek z Lidmovic
- Petr Chamrada, původně psaný u Dobšic
- Václav Mikolášek z Protivína, v chalupě za lesem
- Jan Čech, v chalupě za lesem
Některé rodiny zůstaly v Nové Vsi natrvalo, jiné obec po krátké době opustily. Někteří hospodáři, jako například Jiřík Piroušek, přenechali grunt v dalších letech někomu jinému. Důvody jsou různé, například u jmenovaného Jiříka zůstává rozum trochu stát. V pozemkové knize se totiž k roku 1719 píše:
Jsouce tento hospodář, též manželka jeho skrze mnohá léta jakožto šafář zpracovaný a zestaralý, žádných dětí nemaje, pustil chalupu tuto a jest na ni dosazen František Klíma, z orlického panství sem propuštěný.
Člověk se musí ptát, proč vůbec Jiřík do Nové Vsi přišel, když na tom fyzicky byl tak špatně, že po dvou letech nemohl dále hospodařit. Nebo ho zdraví opustilo až po příchodu tam? I to se mohlo stát, přece jen si těžká práce v zemědělství mohla vybrat svou daň.
A jak přišla ves k názvu Temešvár?
Nových Vsí bylo (a je) nepočítaně. A tak hledali majitelé panství pro nově vzniklou obec jiný název. Už asi nezjistíme, kdo jako první přišel s názvem Temešvár - víme ale, že se tak stalo díky dobytí osmanské pevnosti Temeşvar habsburskými vojsky v říjnu 1716.
Zprávy o tomto vojenském úspěchu, za nímž stál vojevůdce Evžen Savojský, se dostaly i do českých zemí. A právě na počest vítězství nad Turky byla nedávno založená ves přejmenována na Temešvár.
Poprvé se s novým názvem setkáváme v matrikách v září 1721, kdy je zapsán křest Václava, syna Pavla Procházky, kováře z Temešváru. Poté se nový název objevuje stále častěji, až původní jméno vymizelo.
Mimochodem, v jižních Čechách najdeme Temešváry hned dva. Ten druhý se nachází nedaleko Chýnova a nejstarší písemná zmínka o něm je z roku 1790. O tom možná někdy příště…





