Článek
Už jste si mohli přečíst článek o prvním vojenském mapování a o Müllerových mapách Čech a Moravy. Tentokrát se podíváme na nejstarší tištěnou mapu Čech, kterou vytvořil Mikuláš Klaudián (též Klaudyán).
O Klaudiánovi a jeho životě toho není zas tolik známo - narodil se nejspíše někdy ve druhé polovině 15. století a byl tak říkajíc renesančním člověkem. Učenec, lékař, kartograf, tiskař… Působil v Mladé Boleslavi, kde založil tiskárnu, spolupracoval s dílnami v Norimberku a zemřel v roce 1521 v Lipsku, protože s jeho prací byla spojená i spousta cestování.
První, co na mapě zaujme, je její orientace jižním směrem. Tedy nahoře na mapě je jih, nikoli sever, jak jsme na to zvyklí z jiných map. Mapa totiž byla určena poutníkům do Říma - a dávalo pak smysl, že když držel poutník mapu před sebou, měl směr Řím nahoře na listu.
Klaudiánova mapa - detail
Mapa vznikla v roce 1517, vytištěna byla o rok později. Najdeme tam všechny důležité body pro tehdejší cestovatele - královská i poddanská města, záchytné body v krajině (jako například vrch Blaník), vyznačené řeky i silnice, ale také lesy, které byly z cestovatelského hlediska nejnebezpečnější oblastí, protože se v nich často skrývali lapkové (a samozřejmě divá zvěř, ta byla ale podstatně méně nebezpečná).
List s mapou ale netvořila jen mapa samotná - najdeme na ní i znaky jednotlivých zemí, které ovládali Jagellonci (České království, Markrabství moravské, Slezské vévodství a další), byť některé jen titulárně (např. Chorvatské království nebo Lucemburské knížectví). Uprostřed znaků je vyobrazen Ludvík Jagellonský.
Pod Ludvíkem jsou zobrazeny rovnoramenné váhy, symbol spravedlnosti. Různé druhy spravedlnosti jsou pak vyjmenovány na pyramidě pod váhami - panující, rytířská, mocná, rozdělující… Kolem jsou pak ilustrace z Bible pro poučení poutníků.
Klaudiánova mapa - detail
Za mě je ale nejzajímavější částí mapa samotná. Jsou v ní často uvedena místa, která už dneska nemají jiný než lokální význam, v minulosti se ale jednalo o důležité body při cestách nejen na jih - Knín, Návarov, Štěkeň, Roupov a další. Přiznám se, že třeba Návarov znám jen díky tomu, že jsem v jeho blízkém okolí zpracovávala rodokmen, jinak bych o jeho existenci nejspíš neměla ponětí.
U názvů jednotlivých míst jsou také značky, které odlišují, o jaké místo se jedná. Královská města jsou označena korunou, panská města zase značkou erbu. Utrakvistická města jsou označena kalichem (například Chotěboř, Louny nebo Klatovy), u katolických měst najdeme znak zkřížených svatopetrských klíčů (např. Plzeň, České Budějovice nebo Frýdlant). Věžička označuje hrad a obrácené C vesnici (tak např. Prčice, Načeradec nebo Nepomuk).
Na hranicích Čech jsou také označena místa, kudy se zdejší hory nejčastěji překonávají. Mezi tato místa patří prostor mezi Jizerskými horami a Krkonošemi (na mapě „pod“ Vysokým nad Jizerou), dále prostor mezi Falknovem (Sokolov) a Chebem, na jih pak směřují cesty kolem Českého Krumlova a od Sušice.
Bylo by zajímavé podle téhle mapy dnes procestovat Čechy - například si dát za cíl navštívit všechny zobrazené hrady… :)
