Proč zemřelo v chraštické farnosti v letech 1742 a 1743 tolik lidí?

Když člověk pátrá po předcích, nachází celou řadu nesouvisejících zajímavostí. A protože pátrám po předcích v podstatě denně, přičemž těmi vlastními se zabývám jen o Vánocích, nacházím zajímavostí celou řadu.

Hledala jsem včera úmrtí jednoho sedláka z Mýšlovic někdy po roce 1738. Procházím zemřelé pro rok 1739, nic. V roce 1740 taky nic. Ani v roce 1741 jsem úmrtí nenašla. Rok 1742 a 1743… Moment, proč je v matrice najednou až trojnásobek zemřelých oproti předchozím letům? Co se stalo v chraštické farnosti v letech 1742 až 1743?

Nejdřív je potřeba trochu nudné statistiky z matriky Chraštice 2. Posuďte sami:

Takový nárůst úmrtí musel mít nějakou vnější příčinu. Ovšem jakou?

Pokud vás ve škole bavil dějepis (což předpokládám, když čtete tenhle článek), tak si pravděpodobně vzpomenete, že v roce 1740 nastoupila na habsburský trůn Marie Terezie. Nástup ženy byla věc nadmíru neobvyklá, panovníky jiných zemí nepříliš přijímaná, a tak vedla k válkám o rakouské dědictví, které probíhaly v letech 1740 až 1748.

V květnu 1741 uzavřely Francie, Bavorsko a Sasko smlouvu, kterou si rozdělily země pod vládou Marie Terezie. Bavorsko mělo podle této smlouvy získat Čechy, Tyrolsko a Horní Rakousy, Sasko si přivlastnilo část Slezska a Moravu, Francie na papíře získala Rakouské Nizozemí. K paktu se připojilo ještě Prusko, kterému měla připadnout většina Slezska.

Panovníci těchto zemí neváhali a vydali se na válečné tažení. V létě došlo k obsazení Horních Rakous a chystalo se pokračování směrem na Vídeň, ovšem Prusko do toho svým dosavadním spojencům hodilo příslovečné vidle, když se dohodlo s Marií Terezií na neutralitě za odstoupení část Slezska.

Poté následovala mírná úprava původních plánů a místo do Vídně vyrazila spojená bavorsko-francouzská vojska přes České Budějovice a Plzeň na Prahu. Koncem listopadu 1741 už byla před Prahou nejen bavorsko-francouzská armáda, ale také armáda saská, která postupovala od severu. Úspěšný noční útok 26. listopadu 1741 pak přinesl pád českého hlavního města.

Rakousko si to samozřejmě nemohlo nechat líbit - a tak v červnu 1742 Prahu oblehla pro změnu rakouská armáda, která přišla z jihu, od Českých Budějovic a Příbrami. Nebudu zacházet do dalších detailů, ty si můžete přečíst třeba na Wikipedii, výsledkem ale bylo vyhladovění a následně odchod bavorských, saských a francouzských vojsk.

A právě v předchozím odstavci je zmíněna ona vnější příčina, která s největší pravděpodobností způsobila nárůst počtu zemřelých v letech 1742 až 1743 nejen v chraštické farnosti, ale i v dalších farnostech podél cesty z Českých Budějovic na Prahu - pohyby armády.

S armádou se totiž v podstatě vždy pohybovaly i nemoci, nejčastěji cholera nebo tyfus. Obě tyto nemoci mají společné příčiny - nemyslím tím to, že by byly způsobeny stejnou bakterií, ale šíří se ze stejných důvodů. Těmi jsou znečištění vodních zdrojů a potravin a špatná hygiena.

V záznamech před rokem 1784 zpravidla nejsou uvedeny příčiny úmrtí, nicméně tažení vojsk a následné epidemie jsou z nich velmi dobře patrné. Příkladem může být sedmiletá válka, kdy v roce 1758 proběhla další velká vlna úmrtnosti, nebo epidemie cholery za rakousko-pruské války v roce 1866, která si vyžádala víc než 100 tisíc obětí.

A na závěr ještě trochu další nudné statistiky…

Když se podíváme na úmrtnost v jednotlivých měsících, můžeme vidět, že v lednu a únoru 1742 ještě počet zemřelých příliš nevybočoval. Nárůst začíná v březnu 1742 - poté, co oblastí prošly nejspíše bavorské posily.

Raketově počet zemřelých narostl v srpnu 1742 - tady můžeme předpokládat, že v té době se objevují na Příbramsku rakouské šiky, směřující ku Praze za účelem jejího dobytí zpět do habsburských rukou.

Armády obou znepřátelených stran se pak pohybovaly po středních Čechách až do první poloviny roku 1743. Teprve v polovině toho roku se situace začíná uklidňovat a počty zemřelých klesají na běžné hodnoty…

Setkali jste se někdy v matrikách s podobným případem? Dejte mi případně vědět, epidemie tak trochu sbírám. :)