Hlavní obsah
Věda a historie

Svobodný, Adamec, Janovský, nebo Laaf? Jak naši předci měnili příjmení

Foto: Státní oblastní archiv v Třeboni

Pojďme se podívat na to, jak moc se příjmení v minulosti měnila - mám k tomu krásnou ukázku ve svém vlastním rodokmenu.

Článek

Když jsem zpracovávala rodokmen pro zákaznici z USA, zjistila jsem, že jsme příbuzné. Našimi společnými předky byli Kateřina Adamcová a její muž Vavřinec Svobodný.

Adamcovi a Svobodní žili v jižních Čechách, které člověka dovedou velmi potrápit - používala se zde totiž hojně jména po chalupě. To je situace, kdy nový hospodář převezme jméno gruntu, na který se přistěhoval.

Tak například výše uvedený Vavřinec Svobodný byl po svatbě znám jako Vavřinec Adamec - a toto příjmení pak nesou jeho potomci po mužské linii dodnes.

Vavřincova žena Kateřina se narodila v Bošilci v listopadu 1728 (abych byla zcela přesná - 1. listopadu 1728 byla pokřtěna, takže se narodila buď ten stejný den, nebo 31. října - křest probíhal v minulosti co nejdříve po narození) jako dcera Vavřince a Mariany Adamcových.

V soupisu poddaných se ovšem objevuje až výrazně později, až v roce 1740 jako pětiletá, i když jí ve skutečnosti bylo 12 let. Je vidět, že ne vždycky se schwarzenberským úředníkům dařilo, co se včasnosti zápisu a přesnosti údajů týká. Přesto stále patří schwarzenberské soupisy poddaných mezi to nejlepší, co může člověka v jižních Čechách potkat.

Foto: Státní oblastní archiv v Třeboni

Soupis poddaných z roku 1745

V roce 1745 je Kateřina zapsaná jako 19letá (i když jí bylo 17 let) s poznámkou, že se vdala. A je to tak, v lednu toho roku se (ještě jako šestnáctiletá) provdala za Vavřince Svobodného, který pak převzal Adamcovský grunt.

Vzhůru zpátky do minulosti… Nejdřív jsem zkontrolovala index matriky oddaných farnosti Bošilec, abych zjistila, jestli je tam zapsán sňatek Kateřininých rodičů, Vavřince Adamce s Marianou. Bohužel tam nebyl, takže mi nezbývalo než prohlédnout pozemkovou knihu. Respektive dvě nejstarší pozemkové knihy pro Bošilec, protože se tamní gruntovnice „lámou“ v roce 1707.

V té mladší jsem se dočetla, že v roce 1704 ujal Vavřina Adamec grunt od Pavla Tůmy neb Adamce. No dobře, mohlo by to být předání z otce na syna, ale že by v takovém případě chyběl sňatek? Zkusila jsem najít i sňatek Vavřince Tůmy - a nic.

Zamířila jsem do starší pozemkovky a tam se ukázalo, že to bylo celé trochu jinak… Jak překvapivé, že?

Vavřinec skutečně ujal grunt v roce 1704, ovšem je zapsaný jako Vavřinec z Ponědrážky, která také patřila k třeboňskému panství. Přímo tam čteme: Pavel Adamec postoupil tuto živnost Vavřinovi z Ponědrážky, který sobě jeho schovanku Marianu za manželku pojal.

Foto: Státní oblastní archiv v Třeboni

Předání gruntu Vavřinci z Ponědrážky

Vavřinec z Ponědrážky, bez uvedení příjmí (příjmení to v té době ještě nebylo, to je stálé, zatímco příjmí je proměnné). Dobrá, hledám sňatek Vavřince z Ponědrážky s Marianou.

Našla jsem v roce 1702 sňatek, který se konal v Bošilci - Vavřinec, syn zemřelého Pavla Janovského z Ponědrážky, se žení s Marianou, dcerou po zemřelém Jiříkovi Mazelovském ze Svin. Bylo zvláštní už to, že je jako místo sňatku zapsán Bošilec, když odtamtud původem nebyl ani jeden ze snoubenců - ovšem to, že Mariana byla schovankou jinak bezdětného sedláka Pavla Adamce, jak je uvedeno v pozemkové knize, místo svatby vysvětluje.

Soupis poddaných z roku 1702 mi potvrdil, že je to správný sňatek, protože u Vavřince, syna po zemřelém Pavlu Janovském, je poznámka, že se oženil s Marianou Adamcovou z Bošilce.

Foto: Státní oblastní archiv v Třeboni

Soupis poddaných pro Ponědrážku z roku 1702

Vavřinec se narodil podle soupisů poddaných v roce 1675 nebo 1676 - tehdy vznikly samostatné matriky farnosti Bošilec, přičemž se na základě počtu zapsaných záznamů domnívám, že jak ve farnosti Bošilec, tak ve farnosti Veselí nad Lužnicí, kam patřily vsi pozdější bošilecké farnosti, řada křtů z tohoto období chybí.

Nejspíš už nikoho nepřekvapí, že se Vavřincův otec Pavel původně nejmenoval Janovský, nýbrž Laaf (Láf). V roce 1679 koupil grunt od Pavla Janovského (asi aby se to nepletlo), který se přesunul na Lamačovský grunt do Mazelova. A protože v jižních Čechách vládla vždy jména po chalupě, stal se z Pavla Laafa Pavel Janovský a z Pavla Janovského Pavel Lamač.

Pavel byl synem Jana Laafa a jeho ženy Anny a narodil se nejspíš v roce 1643 (aspoň to vychází ze soupisů poddaných). Od roku 1664 až do roku 1672 měl v soupisech psáno „má se ženiti“, ovšem sňatek s jeho ženou Markétou jsem (zatím?) nenašla. Snad se ještě v budoucnu zadaří…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz