Krvavý zločin lupičů ve mlýně

Už jsem tu zmiňovala, že součástí mé práce je provádění lidí po místech, odkud pocházeli jejich předci (což je také důvod, proč jsem v uplynulých dnech nezveřejnila žádný článek). Při té příležitosti hojně navštěvuju i hřbitovy - hledáme tam náhrobky s příjmeními, která mají moji klienti v rodokmenu.

A čas od času najdu nějakou zajímavost, ostatně už jsem tu psala o rodině Ulihrachových.

Tentokrát jsme s klienty zamířili na Šumavu, konkrétně do čachrovské farnosti na Klatovsku. Když jsme procházeli tamní hřbitov, padlo mi oko na dobře udržovaný hrob rodiny Majdlových, mlynářů z Rejského (nebo též Rajského) mlýna.

Takto vypadá celý náhrobní kámen:

Vím, že Petra Klabouchová o téhle rodinné tragédii napsala povídku, díky které toho bylo publikováno už hodně. Přesto jsem se po návratu domů ponořila do dobového tisku - protože tam zcela jistě byl podobný případ zmíněn.

Našla jsem obrovské množství článků, nejen z roku 1925, kdy k činu došlo, ale také z roku následujícího, kdy probíhal soud s pachatelem, Bedřichem Krásou.

V jednom ze článků, které byly k případu zveřejněny na začátku února (v Českém Západu 5. února 1925), můžeme číst následující:

Z Čachrova na Klatovsku, ve mlýně, zvaném Rajský, jenž je položen hluboko v lesích, zavražděna byla v neděli 68letá matka mlynáře Majdla v době, kdy syn, snacha a jejich dceruška dleli v Čachrově v kostele. S ní zavražděn byl devítiměsíční synáček mlynářův a 15letý čeledín Ignác Jonáš. Mlýn byl vykraden, všechno přeházeno, a na zemi v tratolišti krve ležely ubohé oběti zločinných rukou, když se ostatní vrátili z bohoslužeb. Babička byla již bezduchá, vnouček zemřel v klatovské nemocnici krátce po převozu a čeledín zápasí se smrtí. Četnictvo pátrá úsilovně po zlosynech. Na místo činu dostavila se soudní komise z Klatov a sice: MUDr. Král, MUDr. Fiegner, rada zem. soudu Baumgartner a zapisovatel. Loupež a bestialita vrahova nebo vrahů vyvolala v celém kraji zděšení.

Okamžitě bylo vyhlášeno pátrání po vrahovi - v novinách byl zveřejněn jeho popis:

Jako pachatel činu jest označován muž asi 25-30letý, prostřední postavy, dobře živený, bezvousý a světlích vlasů. Nosí šedohnědý anglický raglán. Bylo zjištěno, že tento muž se hlásil asi před dvěma týdny u mlynáře Majdla o místo a říkal, že pracoval jako mlynářský pomocník ve velkomlýně v Čerčanech u Říčan. (Český deník, 5. 2. 1925)

Na konci února 1925 proletěla dobovým tiskem zpráva, že se pachatel činu našel a následně přiznal. Článek o tom přinesl 25. února 1925 týdeník Šumavan.

Usilovným pátráním četnictva, detektivů a státní policie pražské bylo zjištěno, že pachatelem vraždy v Rejském mlýně u Čachrova dne 1. února t. r. provedené je dlouho již hledaný několikanásobný vrah 20letý malíř a natěrač Bedřich Krása, rozený v Popruží u Žamberka a příslušný do České Třebové.

Jak jsme již v předběžných zprávách sdělili, bylo policejními orgány zjištěno, že Krása dne 2. února t. r., tedy den po vraždě v Rejském mlýně, přijel do Prahy a tam prodal jisté vetešnici svůj kabát a koupil si jiný.

Bezpečnostní orgány po něm už dlouho pátrají, ježto bylo zjištěno, že v lednu letošního roku přepadl v Luteránském mlýně u Polné-Štoků mlynářského chasníka, kterého těžce zranil a provedl pokus vyloupiti mlýn. Krása má vůbec spadeno na osamělé mlýny, ale po činu dovedl se vždy tak ukrýti, že každé pátrání po něm bylo bezvýsledné.

Další článek z 28. února 1925 popisuje Krásovu výpověď z loupežných přepadení dvou mlýnů, Luteránského a Rejského. Tehdejší čtenáři nebyli ušetřeni ani detailů o tom, jak byla vražda v Rejském mlýně provedena. Zvažovala jsem, jestli zde tyto řádky zveřejnit - nakonec jsem se rozhodla to udělat formou obrázku, aby ti, kdo o nich nechtějí číst nebo slyšet, měli možnost ho přeskočit:

Krása byl zatčen (společně se svým kumpánem Františkem Šustrem) a umístěn do vyšetřovací vazby zemského trestního soudu. Soudní proces pak začal 20. dubna 1926 v Kutné Hoře. Opět o tom velmi rozsáhle referuje týdeník Šumavan, který soudnímu líčení věnoval celou novinovou stranu ve vydání z 24. dubna 1926. Mimo jiné se tam uvádí, že Bedřich Krása měl na svědomí 300 krádeží, vloupání a jiných trestných činů.

24. dubna 1926 byl pak Krása odsouzen. Šumavan to shrnuje poměrně krátkým článkem, proto sem dávám celý text:

Bedřich Krása, pachatel trojnásobné vraždy v Rejském mlýně u Klatov před porotou v Kutné Hoře.

V sobotu dne 24. t. m. ukončeno v Kutné Hoře přelíčení s trojnásobným vrahem Bedř. Krásou a jeho pomocníkem Fr. Šustrem V pátek ve dvě hodiny odpoledne bylo porotcům přečteno množství otázek, promluvil veřejný žalobce stát. návl. Dr. Apfelbach a obhájci přednesli obhajovací řeči. Večer bylo přelíčení odloženo na sobotu ráno.

V sobotu pak měl předseda soudu tříhodinové resumé a potom odebrala se porota k poradě. Ve 2 hodiny vrací se porotci a za hlubokého napětí čte vrchní porotce odpovědi na otázky. První hlavní otázka, týkající se viny Bedřicha Krásy na loupežném přepadení v Luteránském mlýně, zodpovězena byla všemi 12 hlasy ano. První dodatková otázka, týkající se těžkého ublížení na těle Antonínu Lašťovičkovi a služce Kučerové, 12 hlasy ano.

Druhá dodatková otázka, týkající se Františka Šustra a přepadení v Luteránském mlýně devíti hlasy ano s vyloučením loupeže. Druhá dodatková, týkající se těžkého ublížení na těle, všemi 12 hlasy ne. — Také hlavní otázka, týkající se viny Krásovy na loupežné vraždě v Rejském mlýně, byla zodpovězena všemi 12 hlasy. Ve všech případech byla porota přesvědčena o vině Krásově a zodpověděla otázky kladně.

Čtení otázek a odpovědí poroty trvalo přes tři čtvrti hodiny. Potom odebral se soudní dvůr k poradě a vrátiv se do soudní síně, přednáší předseda jménem republiky rozsudek. Krása odsuzuje se do těžkého žaláře v trvání 19 roků 11 měsíců a 10 dní s příslušnou dávkou postů a tmavých komůrek. Trest smrti nemohl soud vynésti, protože Krásovi nebylo v době jeho zločinu 20 let. Šustr byl odsouzen do žaláře v trvání dvou měsíců. Státní žalobce se odvolal co do výše trestu u Šustra.

Najít nějaké zmínky o tom, co se s Krásou dělo po odsouzení, už je přece jen složitější. V Šumavanu z 10. 8. 1929 se dočteme, že byl převezen do věznice na Borech:

Lupič Krása v trestnici na Borech.

Známý a obávaný lupič Bedřich Krása, který odsouzen byl porotním soudem v Kutné Hoře dne 24. dubna 1926 pro zločin trojnásobné vraždy, spáchané dne 1. února 1925 v Rejském mlýně u Čachrova do těžkého žaláře v trvání 19 roků a 11 měsíců, byl z trestnice kartouzské ve středu dne 7. srpna t. r. převezen do věznice na Borech u Plzně. Krása, který byl před porotním líčením v trestnici zatvrzelým a trhal se sebe pouta, chová se prý nyní ve věznici zcela klidně. Při převozu byl veselý a pokoušel se dokonce i o vtipy. Na Bory byl převezen z důvodů zajišťovacích, poněvadž přece jen se mu nevěří.

Po tomto článku už jsem o Krásovi nic dalšího nenašla. Odpykal si celý trest? Nebo byl propuštěn předčasně? Čím se po propuštění z vězení zabýval? Bylo by zajímavé to zjistit…