Článek
Seriál o mapách a mapování ale nebude chronologicky správně - budu tak nějak psát o tom, co mě právě zaujme. Poprvé to bylo první vojenské mapování, tentokrát to je Müllerovo mapování, o kterém teď připravuju článek i na svůj anglicky psaný genealogický blog.
Johann Christoph Müller (nebo chcete-li, Jan Kryštof Müller) se narodil v roce 1673 ve Wohrdu u Norimberka. Vystudoval matematiku a kreslení a následně získal práci u vídeňského plukovníka Luigiho Ferdinanda Marsigliho, který se zabýval geografií a přírodovědou, se kterým spolupracoval na zmapování Dunaje.
Následně společně pracovali na velké mapě Uher, po jejímž zhotovení dostal v roce 1708 Müller první zcela samostatnou zakázku - velkou mapu celých Uher v měřítku 1:550000 (1 cm na mapě = 5,5 km v terénu). Už v průběhu práce na této mapě požádal o možnost pracovat na dalších mapách habsburských zemí. Měl v úmyslu vytvořit Atlas Austriacus, tedy atlas rakouských zemí. A kdyby se mu to povedlo, bylo by to dílo vskutku monumentální.
Snad právě proto bylo jeho žádosti vyhověno. Ještě v roce 1708 získal od císaře Josefa I. patent pro zhotovení mapy Moravy v měřítku 1:180000 (1 cm na mapě = 1,8 km v terénu). Mapování na Moravě probíhalo v letech 1708 až 1712, následovalo čtyřleté období pro zanesení připomínek a také administrativních změn, ke kterým došlo v roce 1714.
Při mapování používat Müller měřičské kolečko, nebo spíše kolo - speciálně upravený cestovní kočár s počítadlem otáček měřil ujetou vzdálenost mezi dvěma místy, přímé vzdálenosti pak Müller na základě těchto měření odhadoval.
Müller zanesl do mapy celou řadu podrobností. Zachytil nejen cesty, vodní toky nebo kopce a pohoří, ale především 4091 obydlených lokalit, místa, kde se vybíralo mýto, a také hospodářské objekty jako doly nebo lomy. A také vinice, ty nemohly na jižní Moravě chybět.
Müllerova mapa Moravy - vinice kolem Blatnice pod svatým Antonínkem
Mapa Moravy byla definitivně dokončena v roce 1716. Tou dobou už Müller pracoval na mapě Čech, pro kterou získal císařský patent v květnu 1712 - v tomto patentu císař Karel VI. doporučil všem osobám, kterých by se to mohlo týkat, spolupracovat s Müllerem a neklást mu žádné překážky při tvorbě této mapy.
Mapování Čech začalo hned roku 1712, přičemž měřítko této mapy je cca 1: 132000 (1 cm na mapě = 1,32 km v terénu). Prvním zmapovaným krajem byl ten Bechyňský, následovaly kraje Prácheňský a Plzeňský. Mapování celých Čech bylo dokončeno v roce 1717, následně byly mapy předloženy krajským hejtmanům ke kontrole a schválení. Myslím, že byli hejtmani většinou velmi překvapení, protože do té doby žádná takto podrobná mapa celých krajů neexistovala.
Müllerova mapa Čech
Protože se jednalo o velmi nákladnou záležitost, byly na ni určeny výnosy ze silničních mýt. Z toho naopak nejspíše hejtmani příliš šťastní nebyli, protože tím kraje přišly o část svých příjmů.
Čistokresbu celé mapy předložil Müller stavovskému výboru začátkem roku 1720. Ten mapu schválil a rozhodl o přípravě rytiny celé mapy - tak, aby mohla být opakovaně tištěna.
Müller se ovšem vydání mapy Čech nedožil. Sice ještě v říjnu 1720 podal žádost o zmapování Slezska, ovšem terénní práce na předchozích mapách ho natolik vyčerpaly, že na jaře 1721 těžce onemocněl. Zemřel v červnu 1721 ve Vídni. Svůj Atlas Austriacus tak nikdy nedokončil - mapování Slezska už dělal jeho žák Johann Wolfgang Wieland.
A kde Müllerovy mapy najít? Jsou zveřejněny na více webech, ale já nejradši používám georeferencované mapy na Chartae Antiquae:
Bohužel mapu Uher jsem online nenašla - kdybyste věděli, kde ji najít, budu vděčná za odkaz.
