Článek
Možná to vypadá, že doma hrajeme jen jednoduché dětské hry, ale není to pravda. Hrajeme také rodinné a s nadšením hraju také sama!
Sólo hraní beru jako svůj odpočinek, při kterém si pořádně potrápím hlavu, a střídám ho se čtením knih. Oboje je takový malý únik od reality, který mě neskutečně naplňuje.
Proto dnes velmi výrazně vybočím z řady předchozích článků a napíšu vám o hře, která je mou hrou číslo jedna.
Nečekejte žádnou brnkačku a pohodičku, tahle hra vám totiž pořádně zavaří mozek. Ale také vám nabídne nádherný vizuál, který si vás prostě získá. A i když budete po první hře skučet, bude se vám líbit.
Vítejte v lesní dílně
Truhlaříci s.r.o. jsou středně těžké euro od Vládi Suchého, který je svými chytrými hrami znám po celém světě.
Pojmem euro je v deskoherní řeči myšlena taková hra, jejíž téma je až na druhém místě. Převážně jde o nekonfliktní hry, kde záleží ma maximální optimalizaci tahu a podíl náhody tu skoro není. Kdo chce mít nad hrou plnou kontrolu, pořádně zabrat a těšit se ze zisku každého jednotlivého vítězného bodu, neměl by eurohry minout.
Já tento typ her miluju. Nehrozí, že mě někdo během partie vyřadí a budu pak jen smutně koukat. Interakce mezi hráči je pomálu a nehrozí žádné útoky a podrazy. A navíc jsou eurovky výbornou volbou pro ty, kteří si chtějí v tichosti nechat vytéct mozek ušima.
Ve hře Truhlaříci s.r.o. se vtělíte do kůže malých elfů. Elfů, kteří se rozhodli si v lese otevřít truhlářskou dílnu a potěšit rozličná zvířátka novými židličkami, postýlkami, džbery, ale taky hudebními nástroji a dřevěnými hrami.
Hra je určena pro 1-4 hráče od 14 let s herní dobou kolem 80-120 minut.
Nebudu lhát a rovnou řeknu, že tuhle hru odmítám hrát s kýmkoliv dalším. Během mých her nesnesu přítomnost další osoby v místnosti, protože mě vždy rozhodí z koncentrace. I proto se mi Truhlaříci nedostávají na stůl tak často, jak bych chtěla, ale nic to nemění na mé oblibě této nádherné a chytré hry. A pokud mě skutečně nikdo neruší, odehraju partii s přehledem do hodinky.
Milovníci dřevěných dílků, mezi které se počítám, budou rozhodně potěšeni vším, co v krabici najdou. Hromada kostek ve třech barvách je jen začátek. Kromě nich tu najdeme také menší kostičky a válečky, spoustu dílků k vyloupání, hromadu karet, hráčské desky ve čtyřech krásných provedeních, společné herní desky pro počítání bodů a hlavní desku s otočným rondelem, ktery obzvlášť zaujme.
Zakázková výroba
Líbí se mi téma, které je podle mě hezky cítit, i když na něj samozřejmě v průběhu hry zapomínam, líbí se mi obtížnost a ještě víc se mi líbí, že hra postupně rozkvete až při několikátém zahrání.
Prvních několik her jsem se v tom plácala a kolikrát večer nemohla usnout, když jsem přemýšlela jak na to, aby mi hra šla líp. Protože Truhlaříci skutečně nedají nic zadarmo. O rozbředlém mozku jsem vážně nežertovala.
Celá hra se skládá ze 14 jednotlivých kol. Na jednu stranu to zní jako dost, ale jakmile odehrajete první kolo, během kterého neuděláte skoro nic, na něj naváže druhé chudé kolo a vy bude stále na skoro stejné pozici, dojde vám, že tahů není ani zdaleka dost a bude to chtít hodně přemýšlet dopředu. A chyby se neodpouští.
V každém kole máte prakticky stejné možnosti. Na začátku kola necháte povyrůst zasazené stromky (ze kterých se během hry těží dřevo, které zde předatavují zmíněné kostky ve třech barvách, a které jsou hlavní složkou pro plnění zakázek), na otočném rondelu vyberete jednu akci, kterou smíte v daném kole udělat, a k tomu můžete použít doplňkové akce.
Postupným růstem stromů, nákupem dřeva, jejich řezáním, lepením a skládáním dohromady se plní zakázky, za které se získávají borůvky (platidlo) a oříšky (vítězné body). Navíc je možné najímat do dílny další elfí pracovníky, získávat nástroje a za všechno dohromady také zajímavé bonusové odměny, které se vám budou hodit.
Vyvážit ale optimální příjem a výdej a maximalizovat bodový zisk bolí. Ne tělo, ale hlavu. Hra vás vtáhne chytlavou mechanikou a nepustí vás, dokud neodehrajete poslední kolo. A pak vám dovolí se pokochat výsledkem svého snažení. Který nemusí být nic moc, ale bude krásný.
Navíc podíl náhody je skutečně nízký a jediné co je náhodné, jsou tažené karty. Přesto se dají zakomponovat do plánů a přizpůsobovat jim strategii, aby vám co nejvíce hrály do karet.
Hlava jako pátrací balón
První hry byly těžké. Vizuálem mě hra uchvátila a tušila jsem, že bude herně úžasná, ale wow efekt se nedostavil.
Ten přišel až po několika hrách, kdy mi v hlavě všechno secvaklo dohromady a začalo mi vše docházet. Najednou jsem viděla všechny možnosti jak hrát. V tu chvíli se dostavila opojná euforie a Truhlaříci se vyšvihli na první příčku mých oblíbených her. A zůstávají tam dodnes.
Celé roky jsem hledala hru, ktera by mi dokonale sedla, ale netušila jsem, co to vlastně má být. Až jsem narazila na Truhlaříky, kteří mi tak říkajíc „sedli jako prdel na hrnec“. Prostě dokonalost sama.
Jsou Truhlaříci pro kohokoliv? Asi ne. Ale kdo jim dá šanci a nenechá se odradit složitostí, nebo uchlácholit roztomilými komponenty a ilustracemi, dostane za odměnu unikátní herní zážitek.
Suchého hry nejsou oblíbené jen tak pro nic za nic. A Truhlaříci s.r.o. se mu obzvlášť povedli.
Recenze vznikla na základě mé vlastní hry ze soukromé sbírky.