Článek
Pro nejmenší hráče
Znáte večerníček Mlsné medvědí příběhy? Je to teprve pár let, co vznikl, takže pro mě, večerníčkového veterána, který vyrůstal na Krkonoškých pohádkách a Bobu a Bobkovi, to je celkem novinka (i když jsem je registrovala), ale pro mé děti ne. Navíc jsou díky svému věku (3 a 5 let) ideální věková skupina, na kterou tato nová hra od vydavatelství Albi cílí.
Stejně jako Večerníčkové příběhy jsou čistě naše, české, také za hrou stojí našinec - talentovaný herní tvůrce Olda Rejl.
Hru si mohou zahrát 2-4 hráči od 4 let a jedna herní partie trvá kolem 20-30 minut. My jsme si zvolily hrát večer před spaním, samozřejmě po večerníčku, kdy děti už nebyly tak rozjívené a zvládly sedět celou hru na místě.
Abychom ale nezačaly s hraním jen tak, dcery se na to skutečně pečlivě připravovaly. V pátek okukovaly, jak babi s dědou škubou kuřata, a v neděli pomáhaly tatínkovi vozit naštípané dřevo. Přípravy na zimu totiž není radno podceňovat! A stejně je tomu i této hře.
Miška a Nedvěd, dva věčně hladoví medvídci, jsou hlavními hrdiny ve Večerníčku i ve hře.
Společně za medvědy
V roli medvídků Mišky a Nedvěda se totiž hráči během jara, léta a podzimu snaží hledat po lese jídlo, které medvídkům určila medvědí kuchařka. Miška a Nedvěd jsou totiž pořádně mlsní medvídci a kdyby si spíž včas nenaplnili dobrůtkami, mohlo by jim v zimě pěkně kručet v bříškách. A to jistě nikdo nechce.
Pravidla hry jsou hezky sepsaná a jednoduchá, ostatně jak se u her pro malé děti dá předpokládat, přesto je hra překvapivě taktická a je třeba při ní trošku plánovat. Naštěstí se hraje kooperačně (tj. společně proti hře, kdy buď všichni vyhrají, nebo prohrají) a jednotlivé kroky se mohou společně konzultovat a promýšlet. Nakonec jinak to ani nejde, protože ve hře jsou pouze dvě figurky, takže skutečně musí všichni hrát společně.
Každý hráč má v ruce, nebo na stole před sebou, dvě karty, ze kterých si ve svém tahu vybírá jakým medvídkem bude pohybovat. Po odhození karty pak přesune vybraného medvídka po cestě na některou ze sousedních lokací, kde je různý počet žetonků lícem dolů, aby jeden žetonek otočil. A tady nastupuje stará známá věc, kdy si je třeba zapamatovat co na žetonku je a kde leží. Co si budeme povídat, děti kolem 4 let jsou přeborníky v pexesu a tak je to pro ně snadné. To jen my rodiče v tom už trochu (víc) pokulháváme.
Herní plán představuje mapu lesa, ve kterém medvědi žijí. Poprvé tak máme moznost vidět celý les, protože ve Večerníčku bylo vidět vždy jen vybranou část.
Jakmile hráč najde jídlo, které je vyobrazené na kartě kuchařky nad hracím plánem, přesune se žetonek do spíže a posuneme se tak o krok blíž ke společnému vítězství. Ale pozor, čas neúprosně běží a je třeba najít všechny žetonky jídel dřív, než dojdou karty všech ročních období.
Malá velká hra
Na první pohled mě překvapilo, jak je krabička s hrou malá. Přesto v ní najdeme vše podstatné: hrací desku lesa, menší desku představující spíž, jeden arch s žetonky na vyloupání, dvě figurky medvědů a dva balíčky různě barevných karet. A pochopitelně česká a slovenská pravidla. Místo sice ještě zbývá, což u dětských her není nic neobvyklého, ale krabičku dál zmenšovat by byl nesmysl. Je skutečně tak akorát, aby se pohodlně vešla do dětských rukou.
Díky množství žetonků jídla je každá hra trochu jiná, protože se pokaždé hledají jiné dobrůtky. Navíc tu jsou žetonky zvířátek, které dávají tahy navíc, a karty pomocníků, díky kterým se partie může trochu zamotat a zkomplikovat. Hra proto nabízí dostatečnou variabilitu, aby se po několika partiích okamžitě neohrála a stále udržovala hráče ve střehu.
Zvládnete naplnit spíž dřív, než začne zima?
Moje děti hra bavila. Samy dokázaly plánovat kterým medvídkem půjdou, jakou kartu použijí, nebo jestli odkryjí další kartu kuchařky. Bála jsem se trochu, že bude problém s množstvím figurek, ale nejmenší překvapila, nenárokovala si žádného konkrétního medvídka a vždy chodila podle karet. Někdy tedy spíš lítala, protože ne vždy se jí chtělo na vedlejší lokaci, ale vem to čert. Vždyť je to hra pro děti a přimhouřit očko, nebo lehce poupravit pravidla, přeci vůbec nevadí.
Za mě se jedná o hezkou a milou hru pro malé hráče, která děti pro svou známou grafiku snadno zaujme, pobaví, potrénuje paměť a plánování budoucích kroků. Lehce tak v dětech vzbudí dojem, ze i ony mají svou velkou a opravdovou hru.
Za takové malé pedagogické plus považuji, že díky zvolenému tématu snadno podpoří debatu o životě zvířat v zimě a proč je dobré jim během zimy pomáhat. Přeci jen je to jedno z velkých témat, kterým se školkové děti zaobírají.
Za poskytnutí hry pro tuto recenzi děkuji vydavatelství Albi Česká Republika.
