Článek
Jan Žižka a první myšlenky
...z pohledu ženy: Jan Žižka. Bojovník Jan Žižka. Juuu, zní to skoro jak Princezna bojovnice. Budu jako Xena!
...z pohledu muže: Aha, tak to už má Žižka jen jedno oko. To nebude moc stará hra.
...z pohledu skoropuberťáka: A kdo to jako je ten Žižka? To je ten, co jezdil na Šemíkovi, jak furt taťka říká?
Existují mnohé pohledy a každý to vnímáme jinak. Jak ale vidíte, Žižka je u nás doma celkem časté téma, a to nejen herně. Přítel totiž s oblibou popisuje, když se něco stalo dávno, že měl Žižka ještě dvě oči a Šemík byl ještě hříbě. Prostě Žižka u nás rezonuje.
Jak je to ale s hrou? Pojďme se jí jedním okem juknout na kobylku.
Jaká hra se ukrývá pod víkem?
Romantický středověk?
Hra je určena pro 1-4 hráče od 12 let (ale to je hodně nadstřelené) s herní dobou do hodinky (ale i déle podle počtu hráčů).
V nové hře Jan Žižka: Zrození vojevůdce se přeneseme do doby, kdy se přelamovalo 14. a 15. století a české země ještě zdaleka nebyly tak bezpečným a klidným místem pro život jako dnes. Lidé byli odolnější, pivo hustější a doba pro život tak nějak těžší.
Sice by vám tehdá nikdo mobil neukradl, ale to jen proto, že mobily prostě ještě nebyly. Kdyby byly, tak vám ho v lesích, kde rostlo víc hub než dnes a kde se taky dalo narazit na víc zvířat, než jednu vypelichanou veverku a vzteklinou nakaženou lišku, seberou i s gaťama a přivážou vás ke stromu hned vedle mraveniště plného rezatých kousavých potvor. Prostě žádný med. I když možná by vás jím někdo namazal, ať mají mravenci pořádný grády. Nebo by vás prostě zapíchli.
Zahrát si je možné až za čtyři postavy známé ze stejnojmenného filmu.
Kdo viděl stejnojmenný film, ze kterého hra vychází, bude mít trochu náskok, aspoň co se postav a reálií týká. Na druhou stranu já jsem ho neviděla a nemám pocit, že bych byla o něco nějak zásadně ochuzená. Každopádně filmem je hra inspirovaná, stejně jako trochou známé historie a mnohými romantickými představami o Žižkovi a dané době.
Žižka je prostě v rámci naší historie pojmem. Všichni si bezpečně vzpomeneme, že to byl ten jednookej. Ve zbytku asi budeme pokulhávat, ale základ je jasný. Byl to prostě borec. A hra Jan Žižka: Zrod vojevůdce nám trochu tehdejší dobu, a co to znamenalo být borec, přiblíží.
O co tedy jde?
Ve hře se vtělíte až do čtyř různých postav, které budou budovat svou družinu, zvyšovat svůj věhlas a usilovat o přízeň panovníků. A bude čistě na vás, jestli na to půjdete cestou ctnosti nebo neřesti, rozhodně ale prospěje, abyste si vybrali svou stranu.
Každá postava disponuje třemi schopnostmi, klíčovými pro fungování hry, přičemž jedna je vždy unikátní. V případě potřeby je ale možné síly vyrovnat a mít všechny schopnosti stejné. Kromě toho je každému přiřazena startovní družina čtyř společníků. A zbytek je už pouze na schopnostech hráčů a kostkách.
Schopnosti postav jsou jasné dané, ale vylepšit si je lze vhodnými družiníky.
V každém kole může každá postava vykonat dvě akce, mezi které patří pohyb po herním plánu, vyhodnocování událostí, najímání nových a lepších družiníků, ale také napadání ostatních hráčů.
Co se pohybu a událostí týká, budou pravděpodobně nejčastěji využívané. Bez pohybu se nikam neposunete, a právě za pomocí plnění událostí lze získat vítězné body, peníze na najímání družiníků a celkově zvyšovat své schopnosti.
Pohyb figurkami po hrací desce je přehledný a rychlý. Navíc svou figurku si hráč vždy pozná díky barevnému podstavci.
To ale rozhodně neznamená, že by se měly další akce ignorovat. Nejlepších výsledků se vždy dosáhne co nejoptimálnější kombinací všeho.
Proto se nebojte přepadávat tábory lapků, účastnit se honů a turnajů, pomáhat mnichům, navštěvovat hospody a vzájemně se napadat. Jen pamatujte, že je třeba se rozhodnout kam bude směřovat morálka vaše i vaší družiny, protože to zásadně ovlivní celou hru a rychlost sbírání bodů. Zásadní je prostě proslulost, ale nikomu nezáleží, jak se k ní vlastně dopracujete.
Podmínky pro splnění událostí určují kulaté karty událostí. Na hracím plánu jich je dost a neustále se doplňují.
Nejdůležitější věcí celé hry jsou kostky. Právě ty ovlivňují veškerý chod a vytvářejí dost silný podíl náhody. Na druhou stranu je ale lze na základě svých schopností přehazovat a doplňovat schopnostmi družiníků.
Kdo tedy rád hází a nechává se překvapit, jak moc je mu štěstěna nakloněna, ale zároveň si to dělá i tak trochu po svém, bude spokojený. Prostě příjemný deckbuilding s kostkami.
Kostky jsou v této hře alfou i omegou všeho.
Myšleno i na sólohráče
Co ale nesmím opomenout je možnost sólohraní. Sama hraju sólo ráda. Je to spolu se čtením moje forma odpočinku, kdy se můžu v klidu a tichu soustředit na něco jiného, než kolotoč všedních problémů a požadavků. A Žižka výborně do tohohle schéma zapadá, protože je v jednom odehraný do hodiny.
Rozehraná partie jednoho hráče.
Hraje se proti automatickému hráči, který se velmi snadno ovládá pomocí několika karet. A taky velmi dobře získává body a útočí, takže to chce nasadit trochu tempíčko, aby vás vítězný kůň nezadupal do prachu potupné prohry.
Ovládání automatického hráče je víc než snadné.
V případě obou herních variant, ať rodinné nebo sólo, jde především o to, kdo jako první dosáhne 20 a více bodů, čímž se spustí konec hry. Naštěstí se ale o body nepřichází a hra nikoho nevyřazuje, přesto vás mohou zpomalit špatně zvolení družiníci či získané zatykače.
Pochopit pravidla a ponořit se do hry je skutečně celkem snadné. Nejedná se o nijak náročnou hru, naopak je velmi prorodinná. Možná pro děti nebude téma úplně nejlákavější, ale samotná hra funguje výborně a děti vám v ní klidně natrhnou gatě.
Přízeň, kterého ze synů Karla IV. je lepší získat - Václava či Zikmunda?
Mince, kostky a další
Také po produkční stránce je hra moc hezky vyvedená a působí dojmem skutečně velké hry. Ať už jde o působivý obrázek na víku krabice, šedé figurky natěšené na pomalování, kvalitně vyvedené karty, kartonové žetony událostí, herní plán nebo krásné kartonové mince, které svým nepravidelným tvarem připomínají skutečné nepravidelné mince z dřívějších dob.
Mince se skutečně povedly.
Abych ale nepěla jen samou chválu, musím podotknout, že jsou místa, kde mám pocit nedotaženosti. Ačkoliv je herní plán krásně namalovaný (tak nějak „pohádkově“), tak desky hráčů a karty družiníků kvůli realističtějším ilustracím po vzoru filmu působí, že se do hry dostaly omylem z jiné hry. Je škoda, že není grafika v celé hře jednotná.
Co říct závěrem? Ze začátku jsem byla při pohledu na majestátního lva a název hry trochu skeptická. Po otevření jsem byla ale mile překvapená. A nakonec si mě hra získala. Líbí se mi, baví mě, nedrhne a je zábavná! Věřím, že stejný názor bude mít i spousta dalších hráčů, kteří Jana Žižku vyzkouší.
Nakonec zkusit napsat svou vlastní historii zdejších luhů a hájů je velmi příjemnou záležitostí. A ne vždy musí vyhrát jen Žižka.
Všechny potřebné věci se do jednoduchého insertu hezky vejdou a příprava další hry je proto hned o kousek snadnější.
Hra Jan Žižka: Zrození vojevůdce vychází 14.12.2023.
Za poskytnutí hry pro tuto recenzi děkuji vydavatelství Albi.
