Článek
Za druhé světové války se tehdejší špionážní služba rozhodla, že prozkoumá blíže postavu Adolfa Hitlera. Hitler byl totiž jejich hlavním nepřítelem a chtěli vědět, jak tento člověk smýšlí, a co od něho mohou ve skutečnosti očekávat. Tomuto tématu se věnoval psychoterapeut Walter Charles Langer. Ten spolu se svými kolegy důkladně prozkoumal Hitlerův profil. Zabýval se především tím, jak se Hitler projevuje na veřejnosti, jaké bylo jeho celkové chování a jak jednal s ostatními lidmi. Především těmi, kteří k němu měli opravdu velmi blízko. A začali již od jeho dětství, které bylo velmi zajímavé.
Hitler jako samotář, kterého nebavila politická jednání
Na základě svých výzkumů nakonec zjistil, že Adolf Hitler byl od mládí samotář, kterého nebavily společenské akce a politická jednání. Všichni jsme si doposud mylně mysleli, že byl Hitler dokonalý řečník. Opak je ale pravdou. Jeho projevy byly velmi často zdlouhavé, nudné a především nepřipravené. „Hitlerova síla, fascinace jeho řečí, spočívá téměř výhradně ve schopnosti rozpoznat, co si určité publikum přeje slyšet, a pak manipulovat s námětem takovým způsobem, který zvyšuje emotivní citlivost davu,“ píše se například v knize Podivné špionážní hry, která se zabývá kompletním životem Adolfa Hitlera.
Nesnášel kritiku
V této knize se také dále uvádí, že Hitler nesnesl žádnou kritiku. Ať už se týkala čehokoliv, čekal, že bude vždy mezi prvními a na vrcholu. Jakmile se někdo jen trochu odvážil říct mu svůj názor, jednal velmi impulzivně a s velkým odporem. Proto mu postupem času začali všichni dávat najevo, že ho respektují, a že souhlasí s jeho názory, které byly leckdy opravdu nesmyslné. Podle jeho blízkých pracovníků neuměl Hitler vůbec systematicky pracovat. Vždy dělal vše naopak, nelogicky a práce mu tak trvala o to déle. Nakonec se několik psychoanalytiků nezávisle na sobě shodlo na tom, že Adolf Hitler byl hysterický muž, který trpěl především velkou paranoiou. Nebyl však duševně nemocný, takže byl neurotikem. Podle všeho se jednalo o nešťastného muže, který si svůj smutek vybíjel na ostatních. Hitler chtěl, aby svět věřil, že má nadlidské vlastnosti, ale v soukromí byl naprostá nula. Jako malý byl údajně svým spolužákům k smíchu, takže i to se projevilo do jeho budoucího života.
Putin jako Hitlerova kopie?
A právě tito američtí psychologové se zabývají i povahou Vladimira Putina, nynějšího ruského prezidenta, který, podobně jako Hitler, rozpoutal vojenský konflikt. Dle dostupných informací by měl být Putin autista, který potřebuje být neustále někam směrován. Sám se prý neumí rozhodovat a neumí si nastavit priority. Putin prý vykazuje symptomy Aspergerova syndromu, protože velmi obtížně komunikuje s druhými lidmi. Podle všeho má však velmi vysoké IQ. Je velmi přecitlivělý, všeho se bojí a má neustále pocit, že musí s někým bojovat. Proto se již nyní všichni bojí dne, kdy bude muset opustit svou politickou scénu. To by mohlo domácí a zahraniční situaci silně destabilizovat a nic dobrého to pro nás nevěští.
Zdroje článku: Karel Pacner: Podivné špionážní hry , Wikipedia, Psychology Today, The Conversation, The Journal
