Článek
Už od rána bylo jasné, že to nebude obyčejný nákup. Davy lidí se tlačily u vchodu jako sardinky, všichni nedočkaví ulovit nějakou tu slevu. Já, vybavená malou crossbody kabelkou přes rameno, jsem se nechala vtáhnout do davu. První varování přišlo u vchodu. Někdo do mě strčil tak silně, že jsem málem upadla. Když jsem se narovnala, ucítila jsem, jak mi někdo sahá na zip kabelky. Instinktivně jsem se otočila - nikdo tam nebyl, jen moře nedočkavých tváří.
Uvnitř to bylo ještě horší. Lidé se cpali do uliček mezi regály, strkali se u stojanů s oblečením. V té tlačenici jsem znovu ucítila, jak se mi někdo snaží dostat do kabelky. Tentokrát jsem zahlédla ruku - patřila ženě, která předstírala, že si prohlíží trička vedle mě. „Co to děláte?“ vykřikla jsem. Žena se na mě podívala s nevinným výrazem: „Já? Nic, jen se snažím dostat k těm trikům.“ Ale její ruka byla stále příliš blízko mé kabelky. Začala jsem si všímat i dalších podezřelých situací. Skupinka mladých lidí systematicky narážela do nakupujících. Vždy, když došlo ke kontaktu, jeden z nich natáhl ruku směrem k tašce nebo kapse oběti.
Plné parkoviště, všude fronty.
U pokladen jsem zaslechla rozhovor dvou žen. Jedna z nich přišla o peněženku - byla si jistá, že ji měla, když vstupovala do obchodu. Druhá zjistila, že jí z tašky zmizel mobil. Ochranka byla bezradná. Co můžete dělat, když máte na ploše 1700 metrů čtverečních stovky lidí, kteří se tlačí, strkají a křičí? Jak rozpoznat zloděje od běžného nakupujícího v tom chaosu? Nakonec jsem svůj nákup vzdala. Žádná sleva nestojí za to riziko.
Tohle není normální nakupování. Je to džungle, kde někteří využívají chaos a davové šílenství k vlastnímu obohacení. A nejhorší je, že to není ojedinělý případ. Podobné situace se dějí při každé velké slevové akci. Proto varování pro všechny, kdo se chystají do Lidl outletu: noste kabelky křížem přes tělo, zip směrem k tělu. Peněženky a mobily do vnitřních kapes. A hlavně - buďte ostražití. Protože tam, kde jsou davy a slevy, jsou i ti, kteří z toho chtějí těžit nezákonným způsobem.
Davy lidí, kteří se hrnuly do prodejny.
A víte, co je na tom nejsmutnější? Že jsme se jako společnost dostali do bodu, kdy jsou lidé ochotni riskovat svou bezpečnost kvůli slevám. A jiní jsou připraveni této situace využít. Příště si raději počkám, až prvotní šílenství opadne. Žádná sleva nestojí za to, abych přišla o peněženku, telefon nebo dokonce pocit bezpečí při nakupování. Takže s článkem, který napsala uživatelka Zuzana Veselá, mohu jenom souhlasit, ale musím dodat, že to bylo ještě mnohem horší, než ona napsala.
Zdroj: vlastní zkušenost
