Článek
Socialistické pochoutky pomalu, ale jistě řadíme mezi historické. Ačkoliv si mnoho z nás na ně velmi dobře pamatuje, dnešní mládež neví, co tehdy doslova frčelo. Moje maminka vždy vzpomínala na několik dobrot, které jsem měla i já tu čest zažít. Děti dnes vůbec neví, jaké pochutiny tehdy existovaly a jakou parádu s nimi mládež po ulicích dělala. Za socialismu opravdu nebyly takové dobroty, jako jsou dnes. Lidé byli rádi za to, co mají. Děti si užívaly dobrot, které byly velmi často řazeny na seznamu nedostatkového zboží. To, co jsme si potají dovezli ze zahraničí, bylo pro všechny jako zázrak. Zavzpomínejme na ty nejznámější.
Mejdlíčko
Především naše maminky si pamatují tuto cukrovinku, která chutnala velmi dobře. Děti ji milovaly a mezi její konzumenty patřili i dospělí. Mejdlíčko se stalo hitem přibližně v padesátých letech 20. století, kdy se vůbec poprvé dostalo na české pulty. Ale pozor, velmi často se jednalo o nedostatkové zboží, na které jsme museli čekat. Ten, kdo pracoval v obchodě, měl velkou výhodu. Takové zboží si mohl pro sebe a své známé doslova ukořistit. A jak vlastně takové mejdlíčko vypadalo? Představme si dnešní mýdlo na ruce. Mejdlíčko byla obdélníková, měkká hmota, která byla zabalená v malé krabičce. Na krabičce stál nápis Mejdlíčko. Tato cukrovinka byla opravdu samý cukr. Nechyběl ani škrob a umělá barviva. Tehdy opravdový hit číslo jedna.
Tang
Tento šumivý nápoj jsem zažila ještě já. Byl opravdu skvělý vydržel na celý den a pro celou rodinu. Strašně mi to chutnalo a vzpomínám si na ty dny, kdy jsme letní prázdniny trávily na chalupě. S kamarádkami jsme si hrály na kuchařky. V naší kuchyňce jsme Tang vařily a následně jsme se proměnily v jeho konzumentky. Tang jsme si jako malé děti potají sypaly přímo do pusy, ačkoliv to bylo kyselé, vůbec nám to nevadilo. Tento nápoj se dovážel z Jugoslávie a v Československu se stal velkým hitem. Šlo o velký luxus. Příchutě byly k nezaplacení. Mezi ně patřila letní broskev, citron, pomeranč a jablko. Neskutečně dobré.
Žvýkačky cigarety
Za minulého režimu si děti užívaly skutečně skvělou pochoutku, kterou dnes nikdo nezná. Frčely takzvané žvýkačkové cigarety, které dnes už neseženeme. Ministerstvo zdravotnictví je zakázalo, protože údajně podporovaly děti v kouření. Něco na tom bude, protože samotné cigarety vypadaly jako skutečné. Pamatuji si na ty doby, kdy jsem šla se svými rodiči po ulici a tyto cigarety jsem „kouřila“. V té chvíli jsem si připadala jako velká holka.
Anketa
Zdroje: rozhlas.cz, Wikipedia, maminka.cz, apetitonline, proženy.cz
PETROV, Michal. Retro ČS. Brno: Jota, 2013. ISBN 978-80-7565-231-7.