Článek
Mezinárodní pozornost se minimálně v posledním roce významně upnula na oblast Rudého moře a Adenského zálivu. Útoky jemenských Hútijů a somálských pirátů nutí významné mezinárodní aktéry v oblasti zasahovat tak, aby nedošlo k fatálnímu narušení klíčových námořních obchodních tras mezi Evropou, Perským zálivem a východní Asií. Současné nestabilní situace však z jiného důvodu využívá i jeden teritoriálně marginalizovaný, avšak na svou velikost překvapivě významný aktér – Islámský stát v Somálsku.
Podobně jako jinde vznikla tato organizace odloučením od většího celku, často napojeného na al-Káidu. Samotný vznik centrálního Islámského státu v Iráku a později Sýrii se váže k násilnému rozchodu se svou mateřskou organizací v té době pod vedením Ajmana al-Zaváhirího. Podobným procesem pak prošel Islámský stát v Sahelu (odloučení od na al-Káidu navázané JNIM) či v Afghánistánu/Provincii Chorásán (odloučení od Tálibánu a dalších skupin). V Nigérii jsme naopak pozorovali rozpad organizace formálně s k Islámskému státu hlásící na dvě, obě cílící na udržení tohoto spojení.
V případě Somálska se místní provincie Islámského státu odloučila od al-Šabábu, povstaleckého hnutí spojeného s al-Káidou působícího primárně v jižním a středním Somálsku. V rámci sporů o nástupnictví následující po smrti nechvalně proslulého bývalého vůdce organizace Ahmeda Godana se jedna z klik rozhodla k formálnímu přihlášení k Islámskému státu, čímž si chtěla zajistit podporu kritické masy členstva, což by vedlo k převzetí moci uvnitř hnutí. K tomu však nedošlo.
Tato klika byla nejen poražena a z al-Šabábu vyhnána, ale stejně jako v jiných oblastech došlo k bojům mezi oběma nově vzniklými uskupeními. Díky své síle dokázal al-Šabáb svého konkurenta téměř dokonale zlikvidovat, čímž se jeho význam na dění v Somálsku stal zanedbatelným. Přes limitované útoky na severu Puntlandu nebyla této organizaci věnovaná pozornost. Somálský Islámský stát se ani nenadechoval k dalšímu pokusu o získání teritoriální relevance.
To, co se Islámskému státu v Somálsku nedařilo na teritoriální úrovni však neplatilo v rámci jeho role pro síť Islámského státu v Africe. Ta totiž mimo již zmíněný západní Sahel a Nigérii zahrnuje minimálně také odnož v severním Mosambiku a v Demokratické republice Kongo. Tato síť má velmi ztíženou komunikaci s centrem lokalizovaným na Blízkém východě, jelikož je primárním cílem celosvětových protiteroristických operací. Somálská buňka je však přítomná na území u pobřeží Adenského zálivu, což jí umožňuje fyzicky komunikovat s aktéry ve zhrouceném Jemenu a dále na Blízkém východě k čemuž využívá po staletí budované komunikační trasy přes Adenský záliv. Tím se tak může vyvarovat užití monitorované digitální komunikace a zajistit alespoň nějaké, i když ne nutně velmi efektivní, spojení mezi oběma oblastmi.
Tato role se ukázala tak významná, že v roce 2023 učinily americké síly úder, jehož cílem byl tehdejší vůdce místní provincie IS Bilal al-Sudani, který měl stát za zajištěním logistiky převozu zbraní a peněz mezi oběma oblastmi. Ze zdevastované somálské odnože se nenápadně stal významný uzel v rámci logistiky mezi významnými africkými provinciemi a centrem celého globálního uskupení. Přehlížená organizace navíc nabývá na síle a začíná být problémem nejen v rámci protiteroristických operací, ale i jako hrozba pro semiautonomní Puntland, jednu ze stabilnějších částí Somálska. I přes svoji limitovanou velikost somálský Islámský stát poukazuje na různé dimenze vnitropolitických konfliktů a různorodé role, které v nich můžou i relativně slabší aktéři hrát. Nejde vždy jen o fyzickou sílu.
