Hlavní obsah
Aktuální dění

Kanadsko-malijská válka o zlato s ruskou příchutí

Foto: Wikimedia (CC BY-SA 3.0)

Kanadská společnost Barrick Gold působí v Mali i přes vyhnání západních vojsk a zhoršování bezpečnostní situace. I její působení se však nejspíše chýlí ke konci.

Článek

Během tohoto měsíce dochází k zásadní eskalaci sporu mezi malijskou vládou a kanadskou těžební společností Barrick Gold. Tento týden bylo oznámeno, že společnosti byly zabaveny tři tuny zlata u jejích těžebních zařízení na západě země v návaznosti na což společnost přerušila své působení v násilím zmítaném státě. Spor, který by jinde nejspíše představoval primárně ekonomický a právní problém, má však v případě Mali i významnou politicko-bezpečnostní rovinu.

Kanadské a australské těžební společnosti mají významnou historii působení v Africe, a to i v eticky problematických kontextech. Například kanadská Nevsun Resources je obviňována z podílu na hrubém porušování lidských práv v podobě faktického využívání otrocké práce v Eritrei. Do podobného sporu jako Barrick se pak v Mali dostala australská Resolute Mining, přičemž v listopadu loňského roku došlo k zajetí jejího šéfa a dalších zaměstnanců v Bamaku. Ti byli propuštěni až v návaznosti na platbu osmdesáti milionů amerických dolarů a slibu platby stejné částky v dohledné budoucnosti.

Barrick je jedním ze západních aktérů, kteří zůstali v Mali i po převratu v roce 2020, vypovězení západních jednotek a mise OSN ze země a uvalení sankcí na Bamako ze strany ECOWAS. Společnost v zemi kontroluje největší důl Loulo-Gounkoto. Těžba se přitom podílí na celkovém HDP Mali z asi deseti procent. Barrick a další těžební společnosti se ze země nestáhly ani v návaznosti na přítomnost ruských paramilicí a masivní zhoršení bezpečnostní situace. V roce 2022 pak byla tato kanadská firma největším plátcem daní v Mali, když do rozpočtu odvedla asi 263 milionu USD.

V letošním roce se však tato vzájemně výhodná spolupráce začala bortit. Za tím stojí jak snaha malijské vlády získat od zahraničních společností vyšší příjmy, tak i ta ruská dostat se přímo do těžebního byznysu. Na rozdíl od Středoafrické republiky nebo Súdánu totiž Rusové v Mali nebyli do těžby dlouho dobu přímo zapojeni, ale byli placeni z daní společností jako je právě Barrick. Tyto západní společnosti tak nepřímo financují ruské působení v Mali. Jejich daně jsou součástí jakéhokoliv vývozu prostředků, které jsou využívány během agrese na Ukrajině. V roce 2024 se však toto změnilo a ruské jednotky začaly některé doly přímo zabírat.

Spory mezi Barrickem a malijskou vládu se táhnou již dlouhé měsíce, kdy se obě strany dohadují o novém formátu sdílení příjmů z těžby. K první eskalaci došlo již v říjnu 2024 kdy byli zajati čtyři zaměstnanci společnosti. V návaznosti na to firma zaplatila 85 milionů amerických dolarů, ale stále tvrdí, že žádnou dohodu neporušila a své zisky daní dle platných pravidel. Barrick upozorňuje, že za 29 let svého působení v zemi přinesl do místní ekonomiky asi deset miliard amerických dolarů. Naopak požadavky od malijského státu se stupňují– od 500 milionů v nezaplacených daních až po rozhodnutí soudu, že společnost Mali dluží dokonce až 5,5 miliard dolarů.

Poslední eskalace přišla nyní se záborem vytěženého zlata, na základě čehož společnost svou aktivitu v zemi přerušila. Zlato pak bylo dle vyjádření společnosti v zemi blokováno již od počátku ledna. Otázkou je, čeho tím chce malijská vláda dosáhnout. Jak bylo zmíněno, prvním důvodem, který je popisován je snaha získat od zahraničních společností větší příjmy. To by v rámci krize, ve které se Mali nachází dávalo smysl. V prostředí, kde nevládne vláda práva je možné společnosti tlačit k dalším ústupkům.

V tomto kontextu je však nutné připomenout i snahu Ruska, na kterém je současná vláda do velké míry bezpečnostně závislá, zapojit se do malijského těžebního průmyslu, a to včetně registrace několika ruských těžebních společností v zemi. Není tak vyloučeno, že cílem je vytlačit západní těžební společnosti ze země a nahradit je ruskými kapacitami. Tím by se Mali ještě více přiblížilo Moskvě a přímo se podílelo na financování její agrese vůči Ukrajině. Tento příběh pak také poukazuje na problémy, kterým společnosti v takto problematických oblastech čelí a rizikům, kterým se vystavují spoluprací s autoritářskými režimy, ať už jde o Mali, Eritreu či kohokoliv jiného.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz