Hlavní obsah
Aktuální dění

Síla kokainu: Jak Guinea-Bissau propojila mexické kartely a malijské džihádisty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Joehawkins//Wikipedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Pojem narkostát si běžně s Afrikou nespojujeme. Přesto Guinea-Bissau právě takovou kategorii od konce devadesátých let naplňuje.

Článek

Pod pojmem narkostát si většinou představíme některou ze zemí Latinské Ameriky postižených kartelovým násilím, případně Afghánistán, ekonomicky závislý na vývozu opia. Obchod s narkotiky však významně ovlivňuje i další oblasti světa.

V nedávné době bylo třeba poukázáno na provázanost syrského režimu na obchod s captagonem. V Africe se pak nejblíže jakékoliv z definicí narkostátu přibližuje malý západoafrický stát Guinea-Bissau. Příběh Guiney-Bissau navíc ilustruje i globalizaci ilegálních aktivit, které propojily mexické drogové kartely s džihádistickými povstalci v Mali. Dále poukazuje i na proces takzvaného zmocnění se státu elitami, ve kterém jsou nástroje státu využívány pro generování zisku úzké skupině mocných.

Když v roce 2022 proběhl v Bissau neúspěšný pokus o puč, byla to pouze jedna z řady násilných událostí doprovázející historii nezávislé Guiney-Bissau. Stát získal nezávislost na Portugalsku po jedenácti letech protikoloniální války vedené hnutím známým pod zkratkou PAIGC v roce 1974. Ovšem od té doby byl vnitřně vždy velmi slabý. V zemi dominovala armáda a mocenské spory často přerostly v násilí, které však až na plnohodnotnou občanskou válku z let 1998-9 nikdy nepřerostlo v rozsáhlejší boje.

Právě občanská válka znamenala milník v roli státu jako významného tranzitního místa pro obchod s kokainem mezi Latinskou Amerikou a Evropou. Samotná občanská válka vypukla v důsledku sporů elit ohledně prodeje zbraní povstalcům v Casamance na jihu sousedního Senegalu. Tímto pašováním došlo ke generování zisku pro zapojené osoby, avšak po provalení schématu vedly neshody ohledně pokračování v této podpoře rebelům až k vypuknutí bojů.

Využití slabého západoafrického státu pro pašování kokainu do Evropy pak začalo dávat latinskoamerickým kartelům stále větší smysl. Guinea-Bissau je vzdušnou čarou jedním z nejbližších afrických území od pobřeží Jižní Ameriky. Politické a vojenské elity jsou dlouhodobě zapojeny do ilegálního byznysu a pro kartely tak bylo snadné je uplatit výměnou za zajištění ochrany nad jejich obchodem. Kartely pak dále využily existujících obchodních a pašeráckých cest směrem na sever k přesunu zboží na evropský kontinent.

Objem kokainu, který státem proudil postupně narůstal a nejspíše stál i za návratem prezidenta Vieiry k moci v roce 2005. Vieira byl prezidentem Guiney-Bissau mezi lety 1980-1999 a zemi musel opustit v návaznosti na výsledek občanské války. V roce 2005 však dokázal vést velmi finančně nákladnou kampaň a po jeho vítězství se v zemi začali ve zvýšeném množství objevovat cizinci z Latinské Ameriky, což dále poukázalo na propojení Vieiry a drogového byznysu.

Elity v tomto období akumulovaly obrovské množství financí a přesun kokainu probíhal pod ochranou státu. V roce 2009 však nestabilita a spory ohledně vlivu na kokainový obchod vedly k vlně násilí, která nejprve stála život náčelníka generálního štábu Tagme Na Waie, oponenta prezidenta Vieiry. Ten byl pak následně sám zavražděn v odplatě za tento útok.

Drogový problém však tímto nebyl ani zdaleka vyřešen a politické a armádní elity i nadále na transportu kokainu zemí vydělávaly. To vedlo v roce 2013 k zátahu americké protidrogové agentury DEA u pobřeží státu, což na krátkou dobu donutilo pašeráky k přesunu části obchodních tras do sousední Guineji a dále do Sierry Leone (kokain je v menším množství pašován i skrze další státy v regionu, dle zprávy OSN primárně Ghanu ). K řešení problému však ani tato akce nevedla.

V roce 2019 pak došlo ke dvěma největším zátahům proti pašerákům v dějinách státu, ve kterých bylo zadrženo 800 kg, respektive necelé 2 tuny kokainu. Tyto zátahy však nepředstavovaly systematickou změnu v politice státu. Po roce 2020, v němž byl zvolen prezidentem Umaro Sissoco Embaló například došlo k okamžitému odvolání vlády, což svědčí o udržováni personalizované formy vlády. Sissoco je navíc osobně napojen na osoby spojované s narcobyznysem. A i přesto, že prezident rámuje pokus o převrat v roce 2022 jako odplatu za jeho kroky vedené proti pašerákům, v praxi žádnou změnu nevidíme. To lze ilustrovat na příkladu z přelomu let 2021/2. V listopadu 2021 bylo policií zadrženo 980 kg kokainu, ze kterého se však do února následujícího roku 975 kg ze skladů „ztratilo“.

Guinea-Bissau se stala významným článkem globalizovaného obchodu s narkotiky, který propojuje mnoho jinak různorodých aktérů. A i když dle odhadů Organized Crime Index dosáhl tento obchod vrcholu okolo roku 2009, v posledních letech znovu množství zboží proudícího státem roste. Přes Guineu-Bissau pak v jeden moment dle dostupných dat proudila až čtvrtina kokainu prodávaného na evropském trhu.

V rámci podobného regionu bylo v minulosti například poukázáno na význam obchodu s kokainem mezi Latinskou Amerikou a Spojenými státy pro financování libanonského Hizballáhu.

Guinea-Bissau však propojila jiný typ aktérů. Obchod s kokainem v zemi údajně dominuje mexický kartel Sinaloa. Při zátahu z března 2019 bylo dále zdokumentováno, že na africké straně obchod organizoval Mohammad Rougy. Ten je na sankčním seznamu OSN za svoji podporu malijskému radikálnímu hnutí al-Mourabitoun. To je od jejího vzniku součástí širšího uskupení Jama'at Nasr al-Islam wal Muslimin (JNIM) napojeného na al-Káidu. JNIM je po svém založení v roce 2017 nejsilnější povstaleckou skupinou v Mali.

V západní Africe tak můžeme tak pozorovat utilitární propojení drogového byznysu s povstaleckými skupinami spojovanými s propagací radikálního Islámu. Pro drogové kartely je toto spojení výhodné, jelikož jim umožní využívat tradičních pašeráckých tras skrze slabé státy západní Afriky a Sahelu a tím diverzifikovat koridory, kterými dopravují své zboží do Evropy. Povstalci pak díky podpoře tohoto obchodu získávají další finanční prostředky pro vedení svého boje.

No a pro elity v Guinei-Bissau jde o velmi jednoduchý zdroj bohatství. Jelikož jsou bezpečnostní složky pod silnou kontrolou politických a armádních špiček, je jednoduché zajistit volný průchod pašovaného kokainu výměnou za dostatečnou odměnu. Státní aparát Guiney-Bissau tak neslouží pro zajištění služeb a bezpečnosti populaci tohoto dvoumilionového státu, ale jako soukromý nástroj pro obohacení čelních představitelů státu a armády. Pokud se hovoří o narkostátech, Guinea-Bissau je jedním méně známým, ale velmi typickým příkladem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz