Článek
Jednotka, která neměla existovat
V rámci Waffen-SS vznikaly během války různé jednotky. Některé byly elitní, jiné vznikaly z nouze.
Jednou z nejkontroverznějších byla jednotka vedená Oskarem Dirlewangerem.
Na rozdíl od běžných formací byla od začátku tvořena lidmi, kteří by jinde sloužit nemohli.
Velitel s temnou minulostí
Oskar Dirlewanger nebyl typickým důstojníkem.
Už před válkou byl trestán za závažné zločiny, včetně sexuálního násilí na nezletilé. Kvůli tomu přišel o akademický titul i postavení v armádě.
Přesto se dokázal vrátit do služby. Pomohly mu kontakty a také účast ve Španělské občanské válce, kde bojoval na straně frankistů.
Jeho minulost byla známá, ale nacistické vedení ji přehlíželo. V prostředí války se z něj stal velitel jednotky, která neměla obdoby.
Pytláci, vězni a násilníci
Základem jednotky byli původně odsouzení pytláci.
Nacisté věřili, že jejich zkušenosti z lesa a lovu mohou být využity při boji proti partyzánům. Měli umět stopovat, pohybovat se v terénu a přežít v obtížných podmínkách.
Postupně se ale složení změnilo.
Do jednotky byli zařazováni další vězni, včetně násilníků a zločinců. Původní myšlenka „speciální jednotky“ se rychle proměnila v trestanecký oddíl bez pevné disciplíny.
Válka bez pravidel
Jednotka byla nasazena především na východní frontě a v okupovaných oblastech.
Jejím úkolem byl boj proti partyzánům. V praxi to ale znamenalo brutální operace proti civilnímu obyvatelstvu.
Docházelo k vypalování vesnic, hromadným popravám a násilí, které často nemělo žádný vojenský význam.
Divize si rychle získala pověst jedné z nejkrutějších jednotek celé války.
Bojové nasazení a krvavé ztráty
Jednotka byla nasazena v okupovaném Polsku, Bělorusku i na východní frontě, kde se podílela na protipartyzánských operacích.
Tyto akce často neměly podobu klasického boje. Místo střetů s ozbrojenými jednotkami šlo o brutální zásahy proti civilnímu obyvatelstvu.
S postupem války byla jednotka nasazována i proti regulérním armádám.
Právě zde se ukázaly její zásadní slabiny. Nedostatek disciplíny, špatný výcvik a složení z trestanců vedly k tomu, že při střetech s Rudá armáda utrpěla těžké ztráty.
Jednotka byla opakovaně decimována a její bojová hodnota byla nízká. Ztráty byly tak vysoké, že musela být neustále doplňována novými vězni, což vedlo k dalšímu rozkladu.
Na konci války, během sovětské ofenzivy v roce 1945, byla prakticky rozbita. Zbytky jednotky ustupovaly na západ, ale většina padla, byla zajata, nebo se rozprchla.
Brutalita, která děsila i Němce
Chování jednotky bylo natolik extrémní, že vyvolávalo obavy i mezi ostatními německými důstojníky.
Disciplína byla minimální a násilí se často vymykalo kontrole. Dirlewanger brutalitu nejen toleroval, ale podle svědectví ji aktivně podporoval.
Jednotka tak fungovala spíš jako ozbrojená skupina než regulérní armáda.
Varšava 1944
Jedním z nejznámějších nasazení byla účast na potlačení Varšavské povstání. Právě zde se jednotka dopustila jedněch z nejhorších zločinů.
Během bojů docházelo k masakrům civilistů a systematickému ničení města. Varšava se stala symbolem brutality této divize.
Rozpad a konec
S postupem války byla jednotka nasazována stále častěji a utrpěla těžké ztráty.
Přesto byla doplňována dalšími vězni, což vedlo k dalšímu rozkladu disciplíny. Na konci války už šlo o jednotku, která měla k běžné armádě velmi daleko.
Konec velitele
Oskar Dirlewanger byl na konci války zajat.
Krátce poté zemřel ve vazbě. Podle většiny zdrojů byl zabit francouzskými strážemi, i když okolnosti jeho smrti nejsou zcela jasné.
Symbol absolutního zla
36.granátnická divize SS se stala symbolem toho, kam až může zajít válka bez pravidel.
Nešlo jen o vojenskou jednotku. Šlo o skupinu lidí, u kterých se násilí stalo běžnou součástí každodenní reality.
Její příběh ukazuje, že hranice mezi válkou a zločinem může velmi rychle zmizet.
Zdroje a literatura
Christian Ingrao: The SS Dirlewanger Brigade, Skyhorse Publishing, 2013
Martin Windrow: The Waffen-SS, Osprey Publishing, 1987
Timothy Snyder: Bloodlands, Basic Books, 2010
