Čech, který velel statisícům vojáků. Generál Karel Křítek patřil k elitě rakousko-uherské armády

Český důstojník z Dalmácie

Karel Křítek se narodil 24. října 1861 ve Splitu, který byl tehdy součástí Rakouského císařství. Jeho rodina však pocházela z českých zemí a otec sloužil jako vysoký vojenský úředník. Vojenské prostředí proto provázelo Karla už od dětství.

Studoval na vojenské reálce v Hranicích na Moravě, pokračoval ve St. Pöltenu a nakonec absolvoval prestižní Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Ta patřila k nejvýznamnějším vojenským školám celé monarchie a dostali se na ni jen ti nejnadanější důstojníci.

Po dokončení studií nastoupil k pěchotě, ale brzy zaujal natolik, že byl přijat do generálního štábu. Právě služba v generálním štábu představovala vstupenku mezi budoucí elitu rakousko-uherské armády.

Na východní frontě proti Rusům

Po vypuknutí první světové války v roce 1914 požádal o službu na frontě. Nejprve převzal velení 26. zeměbranecké pěší divize, která bojovala proti carskému Rusku v Haliči.

Později se stal velitelem XVII. armádního sboru. Pod jeho velením bojovaly desítky tisíc vojáků v krvavých bitvách v Haliči i během zimních bojů v Karpatech, kde se Rakousko-Uhersko snažilo zastavit ruský postup do Uher.

Právě zde si získal pověst schopného organizátora, který dokázal udržet své jednotky i v mimořádně obtížných podmínkách.

Velitel statisíců mužů

Křítkova kariéra pokračovala strmým vzestupem.

V roce 1917 byl povýšen do hodnosti generálplukovníka (Generaloberst), druhé nejvyšší hodnosti rakousko-uherské armády. Té dosáhlo jen několik desítek důstojníků celé monarchie.

Nejprve převzal velení 3. armády a později 7. armády. Pod jeho rozkazy bojovaly stovky tisíc vojáků téměř všech národností Rakouska-Uherska – Češi, Rakušané, Maďaři, Poláci, Chorvati, Bosňáci, Slováci i Rusíni.

Spolupracoval s nejvýznamnějšími veliteli monarchie, mezi nimiž byli polní maršálové Franz Conrad von Hötzendorf, Svetozar Boroević nebo arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský.

Konec jedné říše

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadlo.

Stejně jako tisíce dalších důstojníků přišel i Křítek o armádu, které zasvětil celý život. Do nově vzniklé československé armády nevstoupil a odešel do výslužby.

Zbytek života prožil převážně ve Vídni, kde 3. září 1928 zemřel ve věku 66 let.

Proč jeho jméno zmizelo?

Po vzniku Československa se nová republika opírala především o tradici československých legií. Důstojníci bývalé rakousko-uherské armády, kteří zůstali věrní své přísaze až do konce války, se dostali na okraj veřejného zájmu.

Karel Křítek přitom nebyl politikem ani ideologem. Byl profesionálním vojákem, který sloužil státu, ve kterém se narodil. Stejně jako desetitisíce dalších Čechů považoval vojenskou službu za svou povinnost.

Právě proto dnes zůstává jednou z nejméně známých osobností českých vojenských dějin.

Zapomenutý český generál

Přestože jeho jméno dnes zná jen málokdo, historická fakta mluví jasně. Karel Křítek byl jediným Čechem, který během první světové války dosáhl hodnosti generálplukovníka v rakousko-uherské armádě a velel celým armádám na jedné z největších front tehdejšího světa.

Jeho příběh připomíná, že české vojenské dějiny netvoří jen legionáři. Patří do nich i tisíce českých vojáků a důstojníků, kteří bojovali v uniformě Rakouska-Uherska a mezi nimi stál Karel Křítek úplně nejvýše. V nově vzniklém Československu mu byla udělena hodnost armádního generála ve výslužbě.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje a literatura