Článek
V červenci 1914 chtěla Vídeň Srbsko potrestat a vyřadit z války během několika týdnů. Velení věřilo, že malý balkánský stát nebude klást dlouhý odpor. Plány byly ambiciózní, sebevědomí vysoké.
Realita na bojišti však byla jiná.
Rakousko-uherská armáda narazila na tvrdý odpor a už první větší střet, bitva u Ceru skončil porážkou. Byla to vůbec první výrazná porážka centrálních mocností v celé válce. To, co mělo být demonstrací síly, se změnilo v mezinárodní ostudu.
A v řadách útočníků stáli i muži z Čech a Moravy.
Pluky z českých zemí v první linii
Rakousko-uherská armáda byla mnohonárodnostní. Jednotky se doplňovaly podle odvodových obvodů, takže Češi, Němci, Maďaři, Poláci i další národy monarchie sloužili společně.
Na balkánské frontě roku 1914 bojovaly mimo jiné i pluky doplňované z českých zemí například pražský 28. pěší pluk nebo plzeňský 35. pěší pluk. Desetitisíce mužů z českých zemí se tak ocitly v první linii proti Srbsku.
Rakousko-uherská armáda, která dobyla Lovćen, přijímá posily.
Pro mnohé to byla první bojová zkušenost. Místo slavnostního pochodu přišla vyčerpávající tažení v kopcovitém terénu, v horku, s nedostatečným zásobováním a podceněným protivníkem.
Katastrofa u Ceru a Kolubary
V srpnu 1914 zahájila monarchie ofenzivu, která měla Srbsko rychle zlomit. Srbská armáda však využila znalosti terénu i zkušeností z nedávných balkánských válek.
Bitva u Ceru skončila porážkou. Následné střety na řece Kolubaře situaci jen zhoršily. Rakousko-uherské jednotky musely ustoupit a utrpěly těžké ztráty.
Během roku 1914 dosáhly ztráty monarchie na balkánské frontě stovek tisíc mužů padlých, raněných i zajatých dohromady. Přesné číslo padlých Čechů na této frontě nelze určit, protože armáda nevedla statistiky podle národnosti, ale podle jednotek. Jisté však je, že mezi oběťmi byli i vojáci z českých zemí.
Tažení, které mělo být rychlou demonstrací síly, skončilo fiaskem.
Nedůvěra v mnohonárodnostní armádě
Porážky otřásly velením i veřejností. A v armádě složené z mnoha národů se rychle začala šířit nedůvěra.
V důstojnickém prostředí se objevovala podezření vůči slovanským jednotkám. Mluvilo se o nedostatečné bojové morálce či slabé loajalitě. Tato podezření nebyla oficiální státní doktrínou namířenou proti Čechům jako celku, ale atmosféra hledání viníků existovala.
V prostředí prvních velkých porážek bylo snazší ukazovat prstem na „nespolehlivé“ části armády než přiznat vlastní strategické chyby.
Nedůvěra, která se začala rodit na balkánské frontě, se v následujících letech ještě prohloubila, zejména na východní frontě proti Rusku.
Radola Gajda a proměna loajality
Složitost doby ilustruje i osud Radoly Gajdy. Na začátku války sloužil v rakousko-uherské armádě. Později se jeho cesta odklonila a stal se výraznou osobností československých legií.
Radola Gajda – český důstojník a pozdější významná postava československých legií.
Jeho příběh ukazuje, že loajalita vojáků nebyla neměnná. Muži, kteří v roce 1914 bojovali jako poddaní císaře, mohli o několik let později stát na opačné straně fronty nebo pod jinou vlajkou.
Srbská fronta tak nebyla jen epizodou vojenské historie. Byla součástí širšího procesu, v němž se začaly měnit identity i politické postoje.
Praskliny v základech říše
Srbské tažení roku 1914 nebylo jen neúspěšnou operací. Byla to první vážná rána prestiži Rakouska-Uherska. Ukázalo slabiny velení, logistické problémy i napětí uvnitř mnohonárodnostní armády.
Češi zde bojovali jako součást císařské armády. Ne jako legionáři, ne jako budoucí občané samostatného státu. V uniformách monarchie stáli proti Srbům a nesli důsledky strategických chyb, které sami nezpůsobili.
Právě zde, v kopcích Balkánu, se začaly objevovat první praskliny v konstrukci říše, která měla působit pevně a neotřesitelně. Porážky z roku 1914 sice monarchii okamžitě nezlomily, ale naznačily, že válka nebude krátká a že loajalita uvnitř armády nebude samozřejmostí.
O čtyři roky později už říše neexistovala.
A mnozí z těch, kteří v roce 1914 pochodovali proti Srbsku, se vraceli domů do zcela jiné země.
Zdroje:
• Keegan, John: První světová válka, 1998, NLN – Nakladatelství Lidové noviny.
• Gilbert, Martin: První světová válka, 2005, BB art.
• Sked, Alan: The Decline and Fall of the Habsburg Empire 1815–1918, 1989, Longman.
• Cornwall, Mark (ed.): The Last Years of Austria-Hungary, 1990, University of Exeter Press.
• Hutečka, Jiří: Muži proti ohni. Motivace, morálka a mužnost českých vojáků v první světové válce, 2016, NLN – Nakladatelství Lidové noviny.
