Článek
Město v plamenech
5. května 1945 vypuklo Pražské povstání. V ulicích se stavěly barikády, české rozhlasové vysílání volalo o pomoc a proti povstalcům stály dobře vyzbrojené jednotky Wehrmachtu i fanatické oddíly SS. Praha nebyla osvobozené město. Byla to válečná zóna.
Fotografie zachycuje budování barikády během Pražského povstání v květnu 1945
Německé velení mělo jasný rozkaz: udržet město co nejdéle a probít se na západ k Američanům. Povstalci byli špatně vyzbrojeni, bez těžké techniky, bez koordinovaného velení. Situace byla kritická. A právě tehdy se objevila armáda generála Andreje Vlasova.
Kdo byli vlasovci?
Ruská osvobozenecká armáda (ROA) vznikla z válečných zajatců Rudé armády. Miliony sovětských vojáků padly do německého zajetí a statisíce z nich zahynuly hladem, nemocemi nebo v pracovních táborech. Část z nich se rozhodla bojovat proti Stalinovi.
Generál Andrej Vlasov, někdejší hrdina obrany Moskvy, přešel na německou stranu po zajetí v roce 1942. Jeho cílem nebyla služba Hitlerovi, ale boj proti sovětskému režimu. Realita však byla jiná. ROA byla podřízena Německu a bojovala na jeho straně. Teprve v závěru války dostala armáda formální podobu a vlastní velení.
Generál Andrej Vlasov (Wlassow) stojí se svými vojáky z Ruské osvobozenecké armády (ROA).
Na jaře 1945 bylo jasné, že Třetí říše padá. Vlasovci hledali cestu, jak se vzdát západním Spojencům – ne Sovětům. Návrat do rukou Stalina by znamenal jistou smrt nebo gulag.
Proč přijeli do Prahy
V květnu 1945 se část 1. divize ROA pod velením generála Sergeje Buňačenka pohybovala v prostoru západně od Prahy.
Když vypuklo povstání, české vedení zoufale hledalo pomoc. Američané byli příliš daleko a neměli povolení postupovat na Prahu. Sovětská armáda se teprve blížila. Vlasovci nabídli pomoc.
Nešlo o romantické gesto. Šlo o kalkul.
Pomoc Praze mohla být argumentem při jednání s Američany: nejsme nacisté, bojovali jsme proti Němcům. 6. května 1945 vstoupily jednotky ROA do bojů na jihozápadním okraji města.
Boje o Prahu
Vlasovci zaútočili na německé pozice, obsadili ruzyňské letiště a pomohli vytlačit jednotky SS z několika klíčových oblastí.
Měli těžké zbraně, dělostřelectvo i zkušené vojáky. Pro povstalce to byla zásadní pomoc. Bez jejich zásahu mohly být některé části města rozdrceny.
Fotografie zachycuje vojáky Ruské osvobozenecké armády (ROA) společně s německými vojáky během Varšavského povstání v roce 1944.
Jejich přítomnost ale byla politicky výbušná. Česká národní rada si uvědomovala, že Sovětský svaz bude brzy v Praze. A spolupráce s armádou, která bojovala po boku Němců, mohla mít vážné důsledky. Rozhodnutí padlo rychle. Vlasovci měli odejít.
Odchod bez vděku
7. května 1945 se jednotky ROA začaly stahovat z Prahy směrem na západ. Doufaly, že se dostanou do amerického zajetí. Pražské povstání pokračovalo bez nich. 9.května vstoupila do města Rudá armáda. Osud vlasovců byl zpečetěn.
Američané je podle spojeneckých dohod vydali Sovětům. Generál Vlasov byl zatčen, převezen do Moskvy a v roce 1946 popraven. Tisíce jeho vojáků skončily v gulazích. Mnozí tam zemřeli.
Otázka zůstává dodnes.
Byli to kolaboranti, kteří bojovali po boku Hitlera? Ano.
Pomohli Pražskému povstání v kritickém okamžiku? Také ano.
Nešlo o ideály, ale o přežití. Vlasovci bojovali proti Stalinovi, ne za svobodu Československa. V květnu 1945 si zvolili poslední možnou cestu, pokusit se změnit svou roli v dějinách. Nepodařilo se.
Jejich zásah však byl reálný a vojensky významný. Bez něj mohly být ztráty povstalců vyšší a boje delší. Pražské povstání je symbolem odvahy. Rudá armáda symbolem vojenské síly, která válku v Evropě definitivně ukončila.
A vlasovci? Ti zůstávají připomínkou toho, že válka není černobílá. Že i vojáci, kteří stáli na špatné straně, mohou v posledním okamžiku zasáhnout do dějin způsobem, který se nehodí do jednoduchých příběhů.
Možná právě proto je jejich příběh tak nepohodlný.
Zdroje a literatura
• Karel Kaplan: Pražské povstání 1945, 2005, Nakladatelství Epocha
• Jiří Padevět: Praha 1945. Krvavé finále okupace, 2015, Academia
• Mark Elliott: Pawns of Yalta: Soviet Refugees and America’s Role in Their Repatriation, 1982, University of Illinois Press
• Catherine Andreyev: Vlasov and the Russian Liberation Movement, 1987, Cambridge University Press
• Archiv bezpečnostních složek – dokumenty k Pražskému povstání
• Vojenský historický ústav Praha – materiály k ROA a květnovým bojům 1945
