Článek
Pražské povstání bylo čtyřdenní akcí českého odboje, policistů a běžných obyvatel Prahy proti nacistické okupaci. Na barikádách mezi 5. a 9. květnem 1945 bojovali také mladé dívky a chlapci středoškolského a vysokoškolského věku. Celkem padlo kolem 3000 českých povstalců. Podobné akce se uskutečnily ve Varšavě a Paříži v srpnu 1944 a v Miláně či Turíně v dubnu 1945.
Na povstání se podílely dvě odbojové organizace - Bartoš a Alex. Z první jmenované vzniklo Povstalecké velitelství Velké Prahy Bartoš, které mělo velící funkci a sídlilo v krytu v Bartolomějské ulici. Na přelomu dubna a května 1945 vzniklo Povstalecké velitelství Alex.
Kdo byl velitelem povstání
V čele povstání stál bývalý velitel legionářů brigádní generál Karel Kutlvašr. Na přípravě se podílel podplukovník generálního štábu František Bürger, který vystupoval pod krycím jménem Bartoš. V posledních válečných měsících byl v čele protinacistické organizace Obrana národa brigádní generál František Slunečko s krycím jménem Alex.
Povstání den po dni
Propuklo v sobotu 5. května 1945. Na počátku stála snaha českých policistů obsadit budovu vinohradského Rozhlasu, proti nimž nastoupila neočekávaně velká skupina členů SS. Proto hlasatel Zdeněk Mančal poprosil o pomoc: „Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc českému rozhlasu! Žádáme všechno, co je české, na pomoc českému rozhlasu! Střílí se zde!“ A tak spontánně začalo Pražské povstání. Bylo vyvrcholením protiokupačních nálad v ulicích, Pražané už předtím například ničili německé nápisy.
V noci na 6. května postavili obyvatelé hlavního město více než 1500 barikád. Odbojáři měli v boji s gestapem k dispozici také obrněná vozidla.
Nejtvrdší boje se odehrály v pondělí 7. května, kdy se jednotkám SS podařilo dostat se do centra Prahy. Ve stejný den Německo kapitulovalo, ale to nacistům nezabránilo vydat se do města přes okolní vesnice, kde za sebou zanechávali množství obětí z řad civilistů. Role tamějších obyvatel byla klíčová, protože jejich postup alespoň zpomalovali.
V úterý 8. května podepsala Česká národní rada a velitel jednotek Wehrmachtu generál Rudolf Toussaint kapitulaci německých jednotek. Nacisté na jejím základě odešli do amerického zajetí v Plzni. Zbytky bojů ještě probíhaly ráno ve středu 9. května.
Účast vlasovců
V neděli dorazili do města také tzv. vlasovci, členové pěší divize Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří se zapojili do bojů na české straně. Protože se nedohodli s Českou národní radou, v noci 7. května území začali opouštět. Přesto měli na osvobození Prahy podíl. Jejich role ovšem dodnes vzbuzuje kontroverze.
