Článek
Živelné vypuknutí povstání
Dne 5. května 1945 vypuklo spontánně v Praze povstání proti německým okupantům. Vše začalo u budovy československého rozhlasu, který ten den začal vysílat pouze česky. Do rozhlasu Němci poslali jednotku SS, aby zde sjednala pořádek. Vzápětí k rozhlasu přijeli čeští policisté, aby budovu obsadili. Netušili, že obrana budovy je posílena esesáky. A tak policisté potřebovali pomoc.
„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, dostavte se ihned do budovy Českého rozhlasu! Esesáci nás chtějí vyvraždit! Přijďte nám na pomoc! Přijďte ihned!“
Po tomto volání se k rozhlasu nedostavili jen příslušníci těchto ozbrojených složek, ale i řada obyčejných lidí, kteří se vydali bránit svoje město. Budova rozhlasu byla během boje obsazena povstaleckými silami. Povstání se naplno rozjelo po celé Praze.
Barikády
Odhaduje se, že barikád vyrostlo v Praze na 1 600. Pro výstavbu byly využity dlažební kostky, popelnice, pokácené stromy, automobily, tramvajové vozy a další věci, které se nacházely po ruce. První barikády vznikly už 5. května kolem poledne. Další začaly vznikat v noci z 5. na 6. května.
„Pozor! Pozor! Barikády postavíte takto: Vozidla bez kol naplníte dlažebním kamenem. Vozy elektrické dráhy naplníte dlažebními kostkami, před tím je však uvolníte a vhodně postavíte. Používejte i nádob na popel, nezapomeňte je však uzavřít. Na místech, která nelze objet, ustavte střelecká hnízda, objekty, které nelze obejít, ostřelujte.“
Vrchní povstalecké velení stanovilo hlavní směry případného německého postupu, který mají zahradit barikády. Stavbu měli na starosti místní velitelé, někde působili přímo vojenští ženisté, jako například plukovník František Vondrouš nebo podplukovník František Malý. Barikády se staly pro obránce Prahy důležitými místy odporu. Zpomalovaly postup Němců a bránily jim v rychlém a plynulém pohybu po městě.
Stavba barikády v Praze 1945
„Barikády představovaly velmi účinnou a důležitou složku. Zvýšily silně sebevědomí a morálku bojovníků. Na barikádách se zrodil a vytvořil nový pojem a hodnocení boje za svobodu a zápasu proti nacistům. Barikády jsou největší událostí Pražského povstání a tvořily těžkou obrannou zbraň. Dejme tomu, že každá z nich zachránila alespoň jeden lidský život, a můžeme klidně předpokládat, že tomu tak bylo. Tedy bez barikád by pražské oběti na životech během povstání dosahovaly daleko vyššího počtu, než ve skutečnosti byly.“ Takto se o barikádách vyjádřil velitel povstání generál Karel Kutlvašr.
Konec bojů v Praze
8. května 1945 se v 10.45 dostavil k jednání s povstalci generál Toussaint. V 16.00 byla podepsána dohoda o kapitulaci německých vojsk v Praze. Němci propustili všechny zajatce a rukojmí, za to jim byl umožněn odchod z Prahy. Generál Toussaint byl velitelem pouze německé branné moci, tedy neměl žádný vliv na příslušníky SS, kterých se v Praze nacházelo zhruba 3 000. Z 8. na 9. května většina německých jednotek Prahu opustila, ale jednotky SS pokračovaly v boji proti povstalcům. Na levém břehu Vltavy podnikly 9. května útok proti Smíchovu. Esesáci začali Prahu opouštět až 9. května kolem 19.00, aby se vyhnuli sovětským jednotkám. Tito vojáci se následně soustředili u Slivice, kde byla svedena poslední bitva druhé světové války v Evropě, a kde byli nacisté definitivně poraženi.
Prameny
Marek, Jindřich – časopis II. světová speciál Pražské povstání. Místo vozové hradby
