Hlavní obsah

Výsadek S 1/R. Příběh hrdinů domácího odboje i zrádců ve službách gestapa

Foto: wikimedia commons/autor Dnalor 01/Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0

Vchod do koncentračního tábora Mauthausen, kde skončil život dvou parašutistů skupiny S 1/R i řady jejich podporovatelů.

Během 2. světové války se do domácího odboje zapojili desetitisíce lidí. Ať již v řadách organizace Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme či v jiných menších organizacích. Někteří z odbojářů pomáhali i našim parašutistům.

Článek

Jedním z takových výsadků byl i S 1/R. Byl to vůbec první výsadek do Protektorátu Čechy a Morava. Tento výsadek nebyl vyslán z Velké Británie, ale ze Sovětského svazu. Byl organizován Československou vojenskou misí v Moskvě, kterou vedl plukovník Heliodor Píka. Jeho členové byli příslušníci československé vojenské skupiny v SSSR, kterou vedl Ludvík Svoboda. Úkolem tohoto výsadku bylo navázání spojení s domácím odbojem, vytvoření zpravodajské sítě a sestavení sabotážních skupin.

Příběh odvážných lidí

Skupina byla vysazena v noci z 9. na 10. září 1941. Skupinu tvořil velitel nadporučík Bohuslav Němec, Jan Kasík, František Ryš a František Brauner. Původně se plánovalo vysazení v Beskydech, ale kvůli navigační chybě byla vysazena u Dřínova nedaleko Kroměříže. Po dopadu se parašutisté nenašli a Brauner ukryl vysílačku pod hromadu listí v zámeckém parku v Dřínově. Tam se v té době však nacházela jednotka SS. Parašutisté se následně setkali a začali se připravovat na svoji činnost. Mezi jejich podporovatele se dostala i rodina Ludvíka Svobody. Bylo zapotřebí vyzvednout ukrytou vysílačku, což však bylo velmi riskantní. Byl proto požádán o pomoc řídící učitel z Dřínova Stanislav Dedek. Tomu se pod záminkou sběru rostlin podařilo vysílačku objevit. Její následný transport zajistila Irena Svobodová spolu s velitelem četnické stanice v Ratajích Františkem Pavličíkem a doktorem Aloisem Dubovským.

Foto: wikimedia commons/volné dílo

Velitel výsadku S1/R nadporučík Bohuslav Němec

Zrádci úřadují

Paraskupina však byla ještě během roku 1941 rozbita. 26. září 1941 se velitel skupiny Bohuslav Němec a František Brauner náhodně setkali na přerovském nádraží s parašutistou Ferdinandem Čihánkem, kterého znali ze Sovětského svazu, a který byl vyslán jako parašutista skupiny Aroš. Toto setkání bylo osudové, jelikož Čihánek se následně sám udal na gestapu a stal se dokonce konfidentem gestapa. Gestapo zatklo bratra parašutisty Ryše a ten pod pohrůžkou zastřelení rodiny vylákal parašutisty Němce, Braunera a Kasíka na schůzky, během kterých byli zatčeni. Unikl pouze František Ryš, který se skrýval v Brně. Ovšem ani on nezůstal na svobodě dlouho. Díky dalšímu zrádci z řad parašutistů Rudolfu Mišutkovi byl 12. května 1942 zatčen. Bohuslav Němec a František Brauner byli 7. května 1942 popraveni v koncentračním táboře Mauthausen. Jan Kasík byl gestapem zlomen a přiměn ke spolupráci. Následně přijal německé občanství, na základě kterého narukoval do německé armády. Zahynul na italské frontě. František Ryš byl popraven 29. května 1942 v Kounicových kolejích v Brně.

Odvážní lidé

František Pavličík

Narodil se 30. července 1898 v Kroměříži. V době setkání s parašutisty byl v hodnosti praporčíka velitelem četnické stanice v Ratajích nedaleko Kroměříže. Byl ženatý a měl dvě dcery. Na četnické stanici byla nějakou dobu ukryta vysílačka a probíhalo zde i vysílání. Po prozrazení skupiny byl František Pavličík 12. listopadu 1941 zatčen. Byl vězněn v Přerově, Ostravě a Brně. 13. ledna 1942 byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 7. května 1942 popraven.

Foto: wikimedia commons/neznámí autor/volné dílo

František Pavličík

Alois Dubovský

Narodil se 6. ledna 1900 v Bílanech, což byla dříve samostatná obec a dnes je součástí města Kroměříž. Absolvoval Gymnázium v Kroměříži a následně studoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Následně pracoval jako lékař v Kroměříži, kde se v roce 1927 oženil. V roce 1939 se zapojil do odboje. V roce 1941 pomohl s přepravou vysílačky ukryté v Dřínově. Dále pomáhal léčit nadporučíka Bohuslava Němce, který onemocněl zápalem plic. Po prozrazení skupiny byl zatčen gestapem a vězněn v Brně v Kounicových kolejích. Následně byl 22. prosince 1941 odsouzen k trestu smrti a transportován do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byl 7. května 1942 popraven.

Foto: wikimedia commons/neznámí autor/volné dílo

Alois Dubovský

Theodor Sahánek

Narodil se 9. listopadu 1881 v Počenicích nedaleko Kroměříže. Pracoval na železnici. Byl ženatý. V roce 1941 se zapojil do podpory výsadku S 1/R. Po prozrazení skupiny byl gestapem zatčen a vězněn v Brně. 22. prosince 1941 byl odsouzen k trestu smrti. Byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 7. května 1942 popraven.

Toto jsou jenom tři jména lidí, kteří se zapojili do pomoci parašutistům a zaplatili za to cenu nejvyšší. Podporovatelů byly desítky a mnoho z nich skončilo špatně. Nezapomínejme na tyto lidi, kteří pro svobodu vlasti byli připraveni položit život. Mějme je jako velký příklad.

Prameny

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz