Článek
Bylo to v listopadu 1940, několik dní po dekretu K. H. Franka o zrušení Junáka. V malé přízemní chatě u Jevan nedaleko Prahy – srub bez čísla popisného, v lese, se zatemněnými okénky – se sešlo dvanáct chlapců. Nejstaršímu bylo přes dvacet, nejmladším čtrnáct a patnáct let.
Jaromír Klika, jeden ze zakladatelů, na to vzpomínal: „V malé přízemní dřevěné chatě se zatemněnými okénky a za zavřenými okenicemi v záři ohně z krbu byl ustaven Zbojník a narýsován jeho program. Po rozvinutí státní vlajky jsme všichni složili vojenskou přísahu, vždyť jsme byli zatím samí nevojáci.“
Tak začala odbojová skupina, která za pět let nevyzradila Němcům nic. A kterou nakonec nezlomilo gestapo, ale komunistická StB.
Zbojník
Klika a jeho přítel Adolf Karlovský byli vodní skauti, Pětka – 5. oddíl vodních skautů Praha. Klika v roce 1938 odmaturoval a nastoupil na lékařskou fakultu. Pak přišla okupace a školy se zavřely.
Začali s tím, co bylo v jejich silách: tiskli letáky, označovali byty kolaborantů, šířili informace o vysílání londýnské BBC. Malá sabotáž – likvidace dopravních značek při přesunech německých vojsk. Věci, které vyžadovaly odvahu, ne výzbroj.
Zároveň věděli, že sami nic nezmůžou. Potřebovali napojení na větší síť.
Veleslav Wahl
Veleslavu Wahlovi bylo sedmnáct let, když 15. března 1939 německá vojska obsadila Prahu. Byl skaut, nadšený ornitolog, syn pražského advokáta s kontakty na nejvyšší místa prvorepublikové společnosti. Říkali mu Slávek.
Tentýž den, kdy přišli Němci, Wahl s několika přáteli – Jiřím Beafortem, Vladimírem Janem Rottem a dalšími vodními skauty – začali budovat odbojovou skupinu. Jako šestnáctiletý navázal kontakt s Obranou národa a Politickým ústředím. Vědecké krytí mu poskytla práce asistenta v pražské zoo – a jeho vlastní vědecká práce. Ve dvaadvaceti letech vydal odbornou publikaci Pražské ptactvo. Ornitolog, který souběžně mapoval rozmístění německého protileteckého dělostřelectva.
V roce 1943 se Klika a Wahl setkali. Zbojníci se spojili s Wahlovou skupinou. Vznikla Zpravodajská brigáda.
Každý znal jednoho nad sebou a jednoho pod sebou
Zpravodajská brigáda fungovala na principu, který ji chránil: přísná buňková struktura. Každý člen znal pouze toho, kdo mu zadával úkoly, a toho, kdo plnil jeho příkazy. Nikdo neviděl celek.
Členové – většinou mladí lidé před maturitou nebo krátce po ní – byli v rámci nuceného pracovního nasazení umisťováni do strategických podniků v protektorátu i v Německu. Ze svých pracovišť pašovali informace kurýry do Prahy, kde se zprávy sbíraly a vyhodnocovaly. Pak šly dál – přes ilegální vysílačky, přes kurýry, nakonec přímo do Londýna k exilové vládě a britskému RAF.
Klika vzpomínal, jak měl doma v psacím stole ukrytý plán pražské protiletecké dělostřelecké obrany – rozmístění reflektorů, pozice protileteckých kanonů. „Víte, jak mně bylo? Tátu vyšetřovalo Gestapo a já měl doma materiály, které Zpravodajská brigáda dodávala na Západ.“
Tátu nezatkli. Materiály nenašli.
Do Anglie posílali informace o výrobě součástek k raketám V-1 a V-2 v jinonickém závodě. Britové po těchto informacích velmi toužili – rakety znovu ohrožovaly jejich města. Zpravodajská brigáda jim je dodala.
Londýnská zpravodajská centrála přijala mezi sedmi a osmi tisíci zprávami organizace. Klika to o desetiletí později okomentoval se skautským humorem: „To jsme se teda nafoukli, že jo.“
Pražské povstání
Koncem roku 1944 získala Zpravodajská brigáda přes ilegální vysílačku přímé spojení s exilovou vládou. Organizace, která začínala dvanácti chlapci v srubu, měla v roce 1945 přes osm set členů, byla organizována vojensky – prapory, roty, čety – a připravovala se na aktivní vystoupení.
5. května 1945 vypuklo Pražské povstání. Brigáda byla nasazena do bojů.
Šli do ulic bez zbraní. Zbraně získávali teprve v bojích – odzbrojováním Němců, přepadením skladů. Klika jako velitel 4. roty 1. praporu čekal na slíbený shoz zbraní za Černým Kostelcem. „Vždycky, když jedu kolem, tak si na to vzpomenu.“
Během Pražského povstání padlo 108 příslušníků Zpravodajské brigády.
Co přišlo po válce?
Zpravodajská brigáda přežila celou nacistickou okupaci neprozrazena. Gestapo ji pět let hledalo a nenašlo.
Po únoru 1948 komunistický režim neměl zájem o hrdiny, kteří spolupracovali se Západem a jejichž zpravodajské schopnosti byly přesně to, co ho ohrožovalo. Klika to formuloval bez příkras: „Za komunistů byla Zpravodajská brigáda hodně vyřazovaná, poněvadž jsme byli považovaný za takový ty z bohatých pražských rodin.“
Veleslav Wahl začal po válce znovu budovat zpravodajskou síť, tentokrát navázal kontakt s americkými představiteli. Komunistická StB jeho síť infiltrovala. V září 1949 přišla pro Wahla a jeho spolupracovníka majora Jaromíra Nechanského.
16. června 1950 byli oba popraveni na Pankráci.
Wahl měl před popravou jedno přání: aby jeho kniha Pražské ptactvo vyšla znovu, doplněná a s obrázky. Napsal ho do dopisu blízkým. Ornitologická monografie vydaná ve dvaadvaceti letech, souběžně s vedením odboje. Kniha vyšla znovu až v roce 2020.
Jaromír Klika Československý válečný kříž za svou odbojovou činnost získal až v roce 2005. Bylo mu šestaosmdesát let. Zemřel v roce 2015 ve věku šestadevadesáti let jako poslední aktivní člen historické skupiny Zpravodajská brigáda.
Co to bylo
Zpravodajská brigáda je v sérii o skautech za války příběhem jiného druhu. Batlička pracoval sám u vysílačky. Kubiš hodil jednu bombu. Čermákova skupina na Ostravsku čítala čtyři sta lidí a gestapo ji dostalo přes konfidenta.
Zpravodajská brigáda měla osm set členů, přežila pět let neprozrazena a posílala zprávy, které ovlivňovaly spojenecké bombardovací plány. Přežila nacisty. Nezažila uznání.
Klika to vyjádřil jednoduše, bez hořkosti, jako fakt: „Byla to doba skutečného ohrožení našeho státu. Příslušnost ke svému státu, pocit povinnosti ke svému národu – to jsou pocity, které jsou dnešní mladé generaci asi málo pochopitelné. Nemalou měrou k tomu přispěla skautská výchova, skautský slib a skautský zákon, chránící slabé proti silným, bránící dobro před zlem.“
Zdroje:
Zpravodajská brigáda – Wikipedie
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zpravodajsk%C3%A1_brig%C3%A1da
Jaromír Klika (1919–2015) – Paměť národa
Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/klika-jaromir-20090114-0
Tajná skautská přísaha ve srubu u krbu – Místa Paměti národa
Dostupné z: https://www.mistapametinaroda.cz/?id=66&lc=cs
Odbojář Wahl myslel před popravou i na Pražské ptactvo – ČT24
Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/odbojar-wahl-myslel-pred-popravou-i-na-prazske-ptactvo-kniha-ted-vychazi-v-podobe-jakou-si-pral-348602
Veleslav Wahl patřil k tomu nejlepšímu z českého národa – Medium.seznam.cz
Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/ceska-historie-veleslav-wahl-patril-k-tomu-nejlepsimu-z-ceskeho-naroda-nacistum-unikl-komuniste-jej-popravili-99124
Mladí skauti pomáhali osvobozovat Prahu – Dotyk.cz
Dostupné z: https://www.dotyk.cz/publicistika/jaromir-klika-zalozil-odbojovou-skupinu-a-zucastnil-se-prazskeho-povstani-20171208.html
